Děsivý konec milovníka medvědů Treadwella - roztrhal ho grizzly, zbyla nahrávka plná křiku a pláče

Miloval medvědy a rád se dostával do jejich blízkosti, aniž by dbal základních bezpečnostních opatření. Jednoho dne ho však jeho náklonnost k medvědům stála život, stejně jako jeho přítelkyni.

Článek
Někteří z těch, kteří o něm slyšeli, ho považují za milovníka a ochranáře přírody, jiní za blázna, který si hrál na někoho, kým nebyl. Notná dávka odvahy se mu rozhodně nedala upřít, stejně tak ale jako slabý pud sebezáchovy a exhibicionismus. Ve spojení s jeho náklonností vůči medvědům grizzly se tato kombinace stala jednoho dne smrtelnou. Bohužel, obětí se stala i jeho partnerka. Smutným mementem se stala audio nahrávka, která zachytila jejich poslední chvíle.

Narodil se na jaře roku 1957 jako Timothy Dexter, ale ve svých 30 letech se přejmenoval na Timothy Treadwella, jméno, které později znal téměř každý, kdo se zajímal o Aljašku, přírodu a především medvědy. Tim byl už jako dítě dobrodružné povahy, energie měl na rozdávání, miloval přírodu a rád sportoval. Už tehdy, v jeho mladých letech, se však rád dostával do centra pozornosti a neváhal si za tímto účelem vypomoct i různými vymyšlenými příběhy. Někdo by řekl, že byl prostě tělem i duší showman, jiný by už za tím hledal patologickou příčinu.

Jeden čas chtěl být hercem, ale hereckou kariéru se mu nastartovat nepodařilo a místo toho začal pít. Později se přidaly i drogy a vypadalo to, že se stane jedním z mnoha těch, kterým život nakonec proplul mezi prsty, zatímco se opájeli zdánlivě příjemnými pocity způsobenými omamnými látkami. Této životní cesty ho nakonec uchránil jeho přítel, vietnamský veterinář Terry, který mu nabídl možnost jet s ním na Aljašku studovat medvědy. Timothy nabídky využil a když se poprvé setkal s medvědem, bylo mu jasné, že našel nový cíl svého života.

Následovalo víc jak deset let, během kterých se pravidelně na Aljašku vracel. Medvědi ho natolik uchvátili, že se k nim snažil co nejvíce přiblížit. Dalo by se říct, že měl dokonce i pocit, že by mohl být jedním z nich a zároveň byl toho názoru, že tak jako on miluje medvědy, i oni pro něj mají pochopení a tolerují ho. Bláhový pocit nadšence, který ovšem nesdíleli strážci parku.

Svůj tábor rozbíjel na dvou místech. Prvním byla zátoka Hallo, travnatá oblast, kterou považoval za svoje hlavní útočiště a kde měl krásný rozhled do dáli. Medvědi se zde často potulovali podél vody a Tim je mohl pozorovat a natáčet. Druhou oblastí byla zátoka Kaflia, kde naopak rozhled nebyl téměř žádný. Všude křoviny, mezi nimiž se linuly stezky, po nichž medvědi chodili. Tim to nazýval grizzly bludištěm a miloval ten adrenalin, který cítil, když se zde pohyboval. Zároveň tohoto místa využíval ve chvílích, kdy se chtěl skrýt před strážci parku. Proč?

Nikdo nemůže Timothymu upřít, že téma aljašských parků a medvědů grizzly zpopularizoval a přitáhnul sem pozornost médií a laické veřejnosti. To by mohla být záslužná činnost, pokud by ovšem byla prováděna zodpovědně. Zodpovědnost byla ale Timothymu poměrně cizí. Chování v parku, kde hrozí nebezpečí, se má řídit pravidly, která nastavují strážci těchto parků a kteří mají odborné i praktické zkušenosti. Tim tato pravidla ale obcházel a nedbal jich. Že u sebe neměl střelnou zbraň, to bylo pochopitelné. V národním parku Katmai jsou střelné zbraně zakázané. Co ale mít měl, to byl sprej proti medvědům. Timothy jej ale už několik let před svou smrtí přestal nosit. To bylo první ohrožení vlastní bezpečnosti. Ještě by nemuselo být fatální, ale Tim pokoušel své štěstí dál. K medvědům se začal přibližovat čím dál víc a neváhal si hrát s medvíďaty, přestože matka byla poblíž. Porušení pravidla, které znají i leckteré malé děti. Strážci z parku Tima mnohokrát varovali a zároveň ho upozorňovali na to, že medvědům prokazuje doslova „medvědí službu“. Jeho vytrvalá přítomnost a blízkost umožňovala medvědům navyknout si na přítomnost člověka, což je však činilo ještě nebezpečnějšími, protože se přestávali bát neznámého.

Kvůli jeho chování dokonce strážci parku přišli s novým pravidlem pojmenovaným přímo po Treadwellovi - pravidlo po návštěvnících parku vyžadovalo, aby každých pět dní svůj tábor přesunuli alespoň o míli. Cílem mělo být znemožnit navyknutí medvědů na přítomnost člověka. Timothy samozřejmě ignoroval i toto pravidlo a když bylo potřeba, skryl se před strážci v grizzlím bludišti. Naváděl turisty, aniž by měl k tomu oprávnění. A ohromná chyba, které se též dopouštěl opakovaně - ponechával potraviny ve stanu. Vrchní inspektorka NP Katmai Deb Liggett na jednu stranu tleskala Timothymu, že se mu daří získávat nadšence a příznivce medvědů, na druhou stranu ji ale děsil Timothyho nedbalý a nebezpečný přístup, který se mohl mávnutím ruky změnit v tragédii a místo podpory pro medvědy by přišla hysterická odezva, jak jsou nebezpeční.

Po tolika letech, kdy k žádnému neštěstí nedošlo, a naopak se Timothy dokázal fyzicky přiblížit k tolika medvědům, došel k názoru, že je odborníkem na medvědy a že rozumí jejich životu. Bohužel, i přes jisté zkušenosti odborníkem nebyl a pýcha i tentokrát předcházela pád.

Bylo to roku 2003, na konci září, kdy se Amie vrátila z Kalifornie a přidala se k Timovi, který se toho času stěhoval ze zátoky Hallo do zátoky Kaflia. Po pilotovi, který je v zátoce vysadil, poslal Tim dopis, v němž psal, že několik medvědů bylo agresivnějších než obvykle. Už tehdy mohl tušit, že okolnosti pro pobyt nejsou zrovna příznivé, protože medvědi se budou chystat ke spánku a budou nevrlejší. Leč Tim toho nedbal, a naopak se s Amie snažili najít medvědici, která byla jejich oblíbená a kterou nějaký čas neviděli. To se jim dokonce na počátku října povedlo. Byli nadšení a Tim posléze volal pilotovi, aby je následujícího dne vyzvedl.

Jak se domluvili, tak se stalo. 6. října ve 14. hodin přilétá pilot Willy Fulton, aby pár vyzvedl. Přistane a volá na Tima, kterého si myslel, že zahlédnul. Odpovědi se mu ale nedostalo, a tak se šel podívat. Prodíral se stezkou v hustém olšovém porostu a už byl skoro u tábora, ale měl divný pocit, že je něco špatně. Nakonec si to rozmyslel, otočil se a vracel se k letadlu. Když k němu dorazil a otočil se, spatřil medvěda, jak se sune po stezce. Nastartoval letadlo a vzlétl. Několikrát přelétl nad táborem, aby medvěda odehnal. Jak tak přelétal a koukal směrem dolů, uviděl téhož medvěda, který vypadal, jako kdyby se krmil z hrudního koše člověka.

Kontaktuje strážce parku, kteří ho požádají, aby přistál poblíž, pokud mu to podmínky a bezpečnost dovolí. O zhruba tři hodiny později doráží na místo tým rangerů, který se následně baví s pilotem a probírají situaci. Poté přeletí na stejné místo, kde přistával pilot Fulton a společně začnou stoupat po stezce k Timově táboru, přičemž se snaží křičet, aby medvědy upozornili na svoji přítomnost. Na úpatí kopce pak počkají ještě na druhý tým, aby jich bylo více. Viditelnost je špatná a není radno pokoušet štěstěnu.

Najednou jeden z rangerů zvolal „Medvěd!“, aby upozornil ostatní na medvěda, který se objevil nedaleko nich. Začali na něj křičet, aby ho vyplašili, ale medvěd prý působil, že si z jejich přítomnosti nic nedělá, a naopak se je jal pronásledovat. Začali střílet. Padlo mnoho ran, a nakonec padnul i medvěd. Pilot Fulton, když si ho prohlédnul, celkem s jistotou potvrdil, že to byl tentýž medvěd, který ho pronásledoval předtím k letadlu.

Když dorazili do tábora, objevili dva stany, jeden s vybavením a druhý určený ke spaní. Oba zhroucené a roztrhané. Potraviny byly uložené v kovových kanystrech, ale stejně tak byly volně poházené ve stanu na spaní. A zatímco dál prohledávali tábor a hledali jeho obyvatele, v okolí se potulovali další medvědi.

Teprve při pročesávání okolí tábora narazí rangeři na Tima. Tedy spíše to, co z něj zbylo. Hlava se zbytkem páteře. Na Amie narazí v táboře, když odkopávají medvědí skrýš, kam si zahrabali její zbytky. Z půdy trčí paže a prsty, pod hlínou a větvičkami leží ožrané zbytky těla.

Co se stalo, to by pravděpodobně bylo jen dedukcí vyšetřujících rangerů, kdyby nebyla nalezena i audio nahrávka, která zachytila posledních šest minut páru. Jako první je slyšet otázka od Amy „jestli to tam ještě je“. Pravděpodobně ji požádal Tim, aby zapnula kameru, ale následující události vzaly rychlý spád. Je slyšet, jak Tim křičí na Amie, aby vypadla, protože je mu jasné, že situace je velmi nebezpečná. Amie na něj pro změnu křičí, aby dělal mrtvého, což bývá časté doporučení při setkání s medvědem. Jak na Tima křičí, pravděpodobně tím medvěda trochu zaskočí a ten se vzdálí, neboť je slyšet rozhovor páru, jak se vzájemně ptají, jestli je opravdu pryč. Medvěd se však během chvíle vrací, Amie ustupuje a křičí Tim. Je slyšet, jak křičí, že hra na mrtvého nemá efekt.

Následuje změť různorodých zvuků. Mísí se zvuky bouřky, vichru a křiku obou partnerů. Tim křičí znovu na Amie, aby se sebrala a utekla pryč. V tu chvíli už sám ví, že takto blízké setkání nemá již šanci přežít a chce varovat Amie, aby se aspoň ona zachránila. Ta však zůstává.

Od medvěda je slyšet jenom tiché vrčení, zatímco Timův křik postupně slábne a je slyšet šustění, jak ho medvěd odtahuje z tábora. Amie křičí také, zřejmě ve snaze znovu medvěda polekat, ale místo toho ho její křik znovu přiláká zpátky a zaútočí na Amie. Její život skončil stejně jako ten Timův.

Bylo by příliš černobílé dávat vinu za smrt obou jen Timovi, nebo naopak medvědům. Za několik desítek let nebyl v parku Katmai hlášený jediný smrtící útok medvěda na člověka a za normálních okolností se medvědi lidem vyhýbali. K nešťastné tragédii však Timův nezodpovědný přístup rozhodně přispěl. Co ale mohlo hrát roli také?

V táboře zůstali o týden déle než v letech předtím, aby mohli vidět ještě svoji oblíbenou medvědici. I když se týden může zdát málo, v období, kdy se medvědi chystají ke spánku a snaží se ještě nabrat dostatek váhy, aby přečkali zimu, je i týden víc než dost a medvědi mohli být hladovější. Stejně tak mohli do zátoky, kde lovili lososy, dorazit i medvědi z vnitrozemí, kteří na Tima zvyklí nebyli a kteří by se ho za jiných okolností mohli bát, ale v touze po potravě jim mohl přijít zajímavý. Možná ne on, ale potraviny, které v jeho táboře cítili, určitě.

Významnou roli mohla hrát také skutečnost, že medvěd, který je zabil a sám později zahynul pod sprškou střel rangerů (při pitvě byly v žaludku nalezeny zbytky lidského těla), měl zlomené špičáky a další zuby měl opotřebované až na dásně, což mu mohlo znemožňovat příjem běžné potravy. O to více mohl být hladovější a vzteklejší. I tak by ale nejspíš nepřešel do útoku vůči dvěma osobám. Jeho primárním cílem byly potraviny a odpadky, v kterých by se přehraboval. Že mu Tim možná šel naproti, aby s ním rozmlouval, tak jako to učinil s jinými medvědy už tolikrát předtím, však mohlo medvěda zaskočit a mohl zaútočit. V konečném důsledku to tak byla tedy především Timova přílišná sebedůvěra, ledabylost a lhostejnost vůči odborným doporučením a pravidlům, které mají za úkol chránit návštěvníky parku.

O jeho životě a smrti byl natočen film, stejně tak jako byla sepsána i kniha. Sám Timothy se za svého života stal autorem knihy o medvědech grizzly. Jeho přínos je nezpochybnitelný, ale jeho smrt je přínosná možná ještě více. Jako varování pro jiné.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://www.denik.cz/ze_sveta/grizzly-man-timothy-treadwell-smrt-medved-nahravka-utok.html

https://people.howstuffworks.com/timothy-treadwell.htm

https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2003-dec-14-tm-treadwell50-story.html

https://www.yellowstone-bearman.com/Tim_Treadwell.html?utm_content=cmp-true

Tomi Forik Seznam médium