ČAS LETNIC...

ČAS LETNIC, OBDOBÍ ROZVINUTÉHO JARA A SVATODUŠNÍ SVÁTKY
Dříve to bylo velice oblíbené období, provázené nejen duchovním rozjímáním, ale také bujarým veselím a nejrůznějšími zvyky, z nichž se do dnešních dnů dochovalo především stavění májů a na Moravě slavné Jízdy králů.
Tento čas provázejí i bohaté a svým charakterem různorodé a starobylé obyčeje, které se vážou k vodě a zeleni, k vodním pramenům a k ochraně hospodářství. Vystupuje v nich mládež ve zvláštním ustrojení i v maskách, v průvodech, obchůzkách, obřadních hráh a tancích, v soutěživých jízdách na koních a určuje svého krále a svou královnu. Období letnic končí Slavností Těla a krve Páně, lidově „Božím tělem“, které se slaví deset dnů po svatodušní neděli.
Svátky svatodušní jsou svátky plně rozvitého jara, proto jejich název letnice není přesný, poněvadž do onoho skutečného léta je ještě hodně daleko. Tyto svátky dříve znamenaly zaslouženou chvilku odpočinku a jakési zpomalení životního tempa, lidé vycházeli z dusných městských zdí ven do volné přírody, aby v ní trochu pookřáli.
O pojmenování svatodušních svátků:
Svatodušní svátky připadají na dobu, kdy se všechno zelená a kvete, lidé jim proto říkali „zelené“ nebo „rozálie“- podle růží. V lidovém prostředí se jim přezdívalo „letnice“. V katolické církvi se slavily a slaví padesát dnů (sedm týdnů) po Velikonoční neděli. Podle starého zákona šlo o den, kdy Mojžíš na hoře Sinaj získal od Boha soubor pravidel známý jako Desatero přikázání. Proto se také Božímu hodu svatodušnímu často říkalo svátek Seslání Ducha svatého (Pentacostes). Velice jednoduché vysvětlení názvu Svatodušní je, že jde o spojení slov "svatého Ducha". Protože sv. Duch sestoupil v ohnivých jazycích, byla na jejich památku stanovena červená jako liturgická barva svátku.
Podle křesťanského výkladu jsou Letnice vlastně vyvrcholením Velikonoc. Velikonoce i letnice mají prapůvod v oslavách přírody: Velikonoce byly původně svátky jara, letnice oslavou začátku sklizně. Židé si každoročně o Velikonocích připomínají historickou událost zázračného vyvedení Bohem vyvoleného národa z egyptského otroctví. O letnicích si připomínají další důležitou událost - darování Desatera Mojžíšovi na hoře Sinaj. Pro křesťany jsou Velikonoce svátkem vzkříšení, zmrtvýchvstání Pána Ježíše, a letnice jsou svátkem seslání Ducha svatého, svátkem skutečné plnosti života. V západní církvi se Letnice staly druhým svátkem, v němž dříve bylo možno světit křestní vodu a udělovat svátost křtu. (vira.cz)
Na tuto dobu se soustřeďovalo i několik významných církevních svátků christologického cyklu (Nanebevstoupení, Seslání Ducha svatého…). Jejich termíny se však odvíjejí od data Velikonoc, a protože víme, že velikonoční svátky jsou v kalendáři pohyblivé, také oslavy Svatodušních svátků nemají přesný určený den, protože jsou také pohyblivé. Jedno je jisté, slaví se 50 dnů po Velikonoční neděli, mohou tedy připadnout na dny v období od 10. května do 13. června.
https://www.ceskezvyky.cz/cas-letnic-obdobi-rozvinuteho.../