DEN VÁLEČNÝCH VETERÁNŮ

Roku 1918, 11. listopadu, v 11 hodin pařížského času, vstoupilo v platnost příměří, které po páté hodině ráno ve vlakovém vagonu u francouzského města Compiègne podepsali zástupci dohodových mocností Francie a Velké Británie smlouvu o zastavení palby s Německem. Tak byly ukončeny boje první světové války, tehdy nazývané Velké.
Tato válka, později nazvaná první světovou, za sebou zanechala přibližně 10 milionů mrtvých vojáků, na 8 milionů mrtvých civilistů a více než 20 milionů zraněných vojáků. Již během oslav prvního výročí ukončení Velké války, v roce 1919, se ve Spojeném království zrodila tradice Dne vzpomínek, při kterém jsou připomínány válečné oběti. Tento významný den má v různých zemích svou specifickou podobu, název a tradice. Základní cíl je však podobný – uctění památky všech veteránů a obětí válečných konfliktů, bez ohledu na válčící strany. Od dvacátých let 20. století se symbolem vzpomínky na válečné oběti staly květy vlčích máků, ale i dalších květin, které rostly na hrobech pohřbených vojáků. Základem se stala báseň kanadského vojenského lékaře Johna McCrae "Na polích flanderských“.
Také Česká republika se od roku 2001 připojila k tradici připomínky 11. listopadu a od roku 2004 jej přijala jako svůj významný den – Den válečných veteránů. Každoročně je viditelné postupné zakořeňování a rozšiřování této tradice v českém prostředí, včetně nošení vlčích máků. Tento květ si také můžete v tento den koupit a podpoříte tak konkrétní válečné veterány.
Ve Francii se pak za stejným účelem nosí i chrpové květy. Chrpa polní totiž podobně jako vlčí mák byla jedna z mála květin, které rostly i uprostřed bitevního pole.
V České republice v roce 2020 žilo 435 válečných veteránů z druhé světové války, jejich průměrný věk je 95 let. Zdroj Facebook - České zvyky, tradice a pranostiky