JASNÝ DEN NA VINCENTA DÁ HOJNOST DOBRÉHO VÍNA - O POČASÍ A PRANOSTIKY...

Dne 22.1. se připomíná sv. Vincenc, patron vinařů, cihlářů, hrnčířů, dřevorubců a námořníků. Žil počátkem 4. století a jako většina jáhnů šířící v této době Boží slovo zemřel mučednickou smrtí. Objevuje se vyobrazen i s palmou, knihou a hroznem, který se vztahuje k patronátu vinařů a zároveň jde o připomínku rozsahu mučení, pro něž bylo přirovnání hroznu v lisu.
Celý tento svátek se nachází v srdci takzvané fabiánské zimy. Toto období (vymezené svátky sv. Fabiána a Šebestiána 20. ledna) bývá v našich zemích statisticky nejmrazivější částí roku. Právě proto byl i krátký sluneční svit vnímaný jako malý zázrak a příslib budoucí síly přírody. Jak říká jedna z nejvýstižnějších a nejstarších pranostik tohoto dne:
"Na den svatého Vincence blesk slunečný znamená rok u víně být hojný." (L.P. 1710)
Lidová moudrost věří, že právě v tento den se rozhoduje o osudu vinic. Hlavní roli hraje slunce: pokud na svatého Vincence alespoň na krátkou chvíli probleskne mraky sluneční paprsek, čeká nás podle tradice mimořádně hojný rok. Tato "nebeská záře" věští plné sudy a sladké hrozny. Pokud však místo slunce přijde obleva a sychravé počasí, naděje na kvalitní víno se rozplývá – staré pranostiky říkají, že víno bude v takovém roce kyselé nebo ho bude málo. Slunečné počasí na Vincence však slibuje víc než jen plné poháry. Věřilo se, že spolu s vínem se v takovém roce urodí i žito a hojnost ovoce.
Původ většiny dnešních vinařských pranostik lze dohledat v jejich latinské předloze, která v českém překladu zní: "Na svatého Vincence svítí-li slunce, buď pamětliv a připrav velký sud, neboť réva ti dá hrozny." Zakladatel české agrometeorologie a fenologie Antonín Strnad však již v roce 1793 kriticky zhodnotil vincencské vinařské pranostiky a na jejich adresu uvedl: "Prohlédneme-li předešlý aneb pozdních roků běh a s těmito průpovídkami jej srovnáme, tak nic jiného než pouhou lež nalezneme. To spíš dáme za pravdu zkušenosti, když celý leden velmi mokrý jest, víno se tak nerodí, jako když suchý jest." RNDr. Jan Munzar se domnívá, že nejde o původní českou pranostiku, protože s podobným zněním se můžeme setkat též v jiných evropských jazycích. Rčení k nám bylo patrně přeneseno z jižní Evropy, patrně ze Středomoří, tedy jiné klimatické oblasti.
Vinařské pověry:
- Při pašijích, o květné neděli se vyřezávají ze svěceného klokoče křížky, které se na Tři krále po vykropení vinice svěcenou vodou zastrkávají do každého jejího rohu, aby hmyz vinicím neuškodil.
- O květné neděli se pálí svěcené kočičky a popel se zakope pod stromy na vinicích, aby hodně nesly.
- Dá-li se hrozen na zimu pod krov a neopadají-li do Vánoc zrnka, bude mnoho vína; opadají-li, bude málo. Opadaná zrnka se dají telící krávě sníst, aby se lehčeji telila.
Vinařské pranostiky na sv. Vincence:
- Blesk slunečný na svatého Vincence znamená rok na víno nosný.