Kultura.

Každou společnost charakterizuje specifická kultura, která organizuje každodenní život lidí a vymezuje jeho bariéry.
Kultura jsou sociálně zakotvené vzorce vnímání a jednání, které si lidé členové společnosti osvojili a které jsou pozorovatelné v jejich každodenním životě.
Kultura je lidský produkt a představuje určitý způsob života, jenž pomáhá lidem přežít z jednoho dne na druhý (udáví životu řád, zabraňuje chaosu a nedorozuměním) a společnosti umožňuje přetrvat z jedné generace na druhou.
Obecně ji rozlišujeme na duchovní (nehmotnou) kulturu (vědění, normy, hodnoty, zvyky, tradice a jazyk) a hmotnou kulturu (infrastruktura, pracovní nástroje, umělecké předměty). Obě se vzájemně doplňují.
Kultura každé společnosti se skládá ze čtyř navzájem provázaných prvků:
vědění a znalosti (kognitivní – poznávací stránka kultury; jedná se o informace, které lidem pomáhají orientovat se ve světě; každodenní znalosti nám říkají, co věci a události z našeho okolí znamenají a jak se máme v běžném životě chovat; tyto znalosti jsou pro každodenní přežití člověka nezbytné, jsou neuvědomované a nereflektované; vědecké znalosti nejsou nezbytné pro každodenní přežití; jsou důležité především pro tento obor, ale každodenní vědění ovlivňují;
I Oblast životního prostředí může být ukázkou průniku vědeckých poznatků do každodenního vědění a jednání. Mnoho lidí se dnes na základě vědeckých poznatků uchyluje k třídění odpadu, omezování spotřeby energie nebo k jiným formám snižování tzv. uhlíkové stopy (tedy k činnostem, které jsou spojeny s nižší emisí plynů škodících globálnímu klimatu). I

normy a hodnoty (normativní stránka – označuje myšlenky a zásady, na nichž se většinou lidí žijících v jedné společnosti shoduje; normy a hodnoty vymezují, co je přípustné a co nikoliv; dále motivují lidi, aby jednali určitým způsobem; v neposlední řadě je lidé používají k ospravedlnění svého jednání; v každé kultuře jsou vždy shodné s většinovým jednáním, normální a tedy přípustné, je pak to, jak se chová většina; to se promítá do podoby právních norem, např. protože většina společnosti nekrade, nevraždí a chová se k sobě ohleduplně; pokud by tomu tak nebylo, a normy a hodnoty by byly jiné, byla by jiná i podoba zákonů regulující běh života);
I Normy a hodnoty se ve společnosti v průběhu času proměňují, což se odráží i v platných zákonech. Tato proměna norem a hodnot je patrná např. v otázce partnerských svazků osob stejného pohlaví. V České republice byl v roce 2006 uzákoněn institut registrovaného partnerství, který představuje obdobu tradičního institutu manželství. I

jazyk (symbolická stránka kultury – jde o prostředek, skrze nějž uchopujeme svět, dorozumíváme se; jde o prostředek, skrze nějž uchopujeme svět a s jehož pomocí se dorozumíváme s druhými lidmi; pro každou kulturu je jazyk klíčovým prvkem, neb je i nástrojem přenosu myšlenek, vyjádřením osobní zkušenosti a prostředkem k označení abstraktních věcí)
I Význam jazyka jako součásti kultury společnosti se odráží v požadavcích na osoby usilující o získání českého občanství. Kromě testu z českých reálií (historie, kultury atd.) musejí žadatelé o občanství od roku 2014 absolvovat i jazykovou zkoušku. Dle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy má tato opatření vést ke zvýšení šancí cizinců a cizinek na začlenění do české společnosti. Jazyková bariéra totiž často představuje překážku pro úspěšné zapojení jedince do společnosti a její kultury. I

materiální statky (materiální stránka kultury – představuje soubor hmotných prvků kultury, pracovní nástroje, věci denní spotřeby – oblečení, kosmetika, potraviny, infrastruktura – silnice, přehrady, železnice, technická zařízení – stroje, počítače, dopravní prostředky či umělecká díla – knihy, obrazy, sochy aj).

V evropských společnostech není příliš obvyklé jíst psy nebo kočky. Existují ovšem kultury, kde to považují za normální. Co je považováno za normální a obvyklé v jedné kulturní oblasti nemusí být normální pro kulturní oblasti jiné. Současně můžeme ve společnosti vedle většinové kultury nalézt i tzv. subkultury.
I Zpravodajský server Lidovky.cz nabízí již několik let v rubrice Český šok pohled na českou společnost očima cizinců a cizinek žijící v ČR. Rubrika nabízí názory na rozdíly mezi kulturami zvyklostmi v jiných zemích a u nás. Číňanku překvapilo např. podřízené postavení muže v rodině, zatímco Japonec poukazoval na českou zvyklost hlasitého telefonování na veřejnosti. I

Veškeré lidské jednání je tedy kulturně podmíněno, což znamená, že není dáno jednou provždy a není neměnné. Změny jednání způsobuje rozdílné vědění a rozlišné normy a hodnoty lidí v různých časech a společnostech.