O MARKÉTSKÉM LÉTU A PRANOSTIKY

Svatá Markéta srp hází do žita nebo vede žence do žita
Tak potvrzovalo staročeské pořekadlo začátek žní, který se na Jižní Moravě opravdu pohybuje kolem 13. července. Na svátek této světice začínala v Čechách a na Moravě velká událost, kterou vyvrcholila celoroční dřina na polích. Žně bývaly velkým svátkem pro celou ves či panství. Kdo měl zdravé ruce a nohy, činil se na poli doslova - jak se říkalo - od slunka do slunka, tedy od východu do západu slunce. Jistě je v souvislosti se sklizní a bohatou úrodou také symbolické, že svatá Markéta je od nepaměti patronkou těhotných žen.
Průměrný počátek žní ozimého žita v Atlasu podnebí ČSSR připadá na 11.7. v Čejkovicích, 13.7. ve Znojmě, 14.7. v Kroměříži a ve Strážnici. Na 15.7. v Čáslavi a Všechlapech na Nymbursku. Ve vyšších a severnějších polohách se začínají žně o pár dní později, např. 22.7. na svatou Magdalenu "Svatá Máří Majdalena, hodila srp do ječmena." A po 26.7. vodí žence sv. Anna: v Telči (530 m.n.m.) začínají žně 27.7. a v Jablůnkově a Ostrově na Karlovarsku začínají žně kolem 28.7.
Markétské léto:
Probíhající markétské léto (od cca 8.7. do 15.7.) je prvým teplým a relativně suchým časovým úsekem před příchodem psích dnů (od cca 15.7. do 11.8.). Podle některých starých kalendárií začínalo obdobá psích dnů již markétským létem. Psími dny označuje lidová meteorologie období s největšímy vedry. Název k nám pronikl ze středověké astrologie a astronomie. Psí dny vděčí za své pojmenování nejjasnější hvězdě oblohy - Síriu, ze souhvězdí Velkého psa. Zatímco pro nás je Sírius hvězdou zimní, Římanům se někdy před počátkem našeho letopočtu objevoval právě v období letních veder. Tak Sírius neboli Psí hvězda a období největších letních veder - psích dnů společně vstoupily do našeho lidového prostředí. (Zdeněk Vašků)
Ze starých kronik:
- L.P. 1346, okolo památky sv. Markéty nesčíselné množství kobylek přiletělo do Čech, kteréžto všecka obilí, sena, trávy i ovoce pohubily. (Veleslavín)
- L.P. 1776, dne 13. července v sobotu před sedmou nedělí svatodušní sv. Marketa, podle starodávného přísloví, zavedla žence, což sice někdy dřív, někdy později bývá.
- L.P. 1782, dne 12. a 13. července v našem vůkolí dle starodávného přísloví, že svatá Markéta zavádí žence, tak se stalo a v ty dni začaly se žně, žita s ječmeny stejně. Buď Pánu Bohu chvála věčná.
- L.P. 1805, letos svatá Markéta z růže vila věnce, ale však nezavedla v celé zemi žence. Skrz jarní zimy, mrazy všecko se zpozdilo i též všeliké zkázy zbaveno nebylo. (Fr. Jan Vavák).
- Dle pamětí sedláka Fr. Vaváka z Milčic u Poděbrad probíhaly žně koncem 17. století a v první polovině 18. století již na sv. Prokopa 4.7. Dnes je průměrný počátek žní na Poděbradsku dva dny po Markétě.
Staří hospodáři vzývali sv. Markétu i jako ochránkyní obilí:
„Svatá Markyto! Dej nám dobré líto na pšeničku, na žito,
abychom měli co žíti a do stodoly voziti.“
Den sv. Markéty měli naši předci spojený i s pověrami při pěstování lnu:
- Hospodář hleděl vyplet len do sv. Markéty, aby ho sv. Markéta vzala k tanci, aby hodně rostl.
- Když plečky len doplely, tak poslední plečka upletla copánek ze lnu tak, aby len, z něhož plete copánek, ze země nevytrhla a pak vršek copánku ohnula a zastrčila do země, aby se len napřesrok zas zvedl. (Trhová Kamenice). „Svatá Markéta bere len k tanci.“
Pranostiky:
- Svatá Markéta, hodila srp do žita.
- Svatá Markyta vede žence do žita. (z roku 1851)
celý článek volně ke čtení: https://ceskezvyky.cz/lidove-zvyky-povery-a-pranostiky...