OBILÍ A POVĚRY, KTERÝM VĚŘILI NAŠI PŘEDCI

Prostá obrazotvornost a hluboká zbožnost českého venkovského lidu opředly obilí řadou podmanivých pověr. Věřilo se například, že každý klas má schopnost hovořit a v každém kolínku obilného stébla dlí duše trpící v očistci. Proto bylo zvykem, že pokud někdo našel stéblo v kolínku zadrhnuté nebo zauzlované, měl jej opatrně rozvázat a hodit zpět do pole. Tento skutek doprovázený modlitbou Otčenáše byl považován za milosrdný čin, který pomáhal duším dojít pokoje a vysvobození z očistcových muk.
- Dvojitý klas na jednom stéble prý znamená, že se za obilí bude hodně platit. Kdyby se takový dvojitý klas protáhl novorozeněti skrze prsty, přinesl by mu štěstí a bohatství po celý život.
- Jestliže se objeví při sečení některý klas ještě kvetoucí, bude prý v tom roce hlad.
- Staří milovníci loterie či lotynky brali hrst takového obilí, které viděli nejdříve z pole svážet domů a dávali si obilí večer pod hlavu. Sny, které se jim potom té noci zdály, byly dobré a šťastné, a hlavně prý přinášely v loterii výhru.
- Zajímavá je také tato pověra: Chce-li hospodář míti jaré žito, jež by mohl na jaře síti, ať v den obrácení sv. Pavla (25. ledna) obrátí v párni (stodole) několik snopů ozimního žita spodní stranou nahoru, ať je pak zvlášť vymlátí a bude míti jaré žito.
- Hospodáři chvátali, aby co nejdříve vymlátili, vždyť po Vánocích žerou myši mnoho obilí. Aby pak bylo obilí proti myším chráněno, dávala se do rohů parně (stodoly) divizna.
A na závěr jedna docela bizarní pověra:
Když bylo obilí přichystáno na trh, pak v některých krajích neopomenul hospodář vzít kousek vosí báně a mravence s vejci, jež si do svátku sv. Jiří opatřil. Vše dal na řeřavé (žhavé) uhlí a nakouřil jím obilí. Tím byl starý hospodář přesvědčen, že se na trhu poženou kupující k pytlům s obilím tak, jako vosy do báně nebo mravenci do mraveniště.
Staří hospodáři vzývali sv. Markétu i jako ochránkyní obilí:
celý článek volně ke čtení: https://ceskezvyky.cz/obili-a-povery-kterym-verili-nasi.../