Mnozí, moderním způsobem duchovně hledající upadli do pokušení hladu po stále nových a zajímavějších informacích. Stali se sběrateli informací, kteří se snaží najít vždy něco nového a zajímavého, co by je upoutalo. A protože tam, kde je poptávka vzniká i odpovídající nabídka, zamořil i oblast duchovního snažení bulvár.
Duchovní bulvár, nabízející levné, povrchní a stále nové informace, jejichž jediným cílem je přilákání zájmu co největšího počtu posluchačů, čtenářů nebo příznivců. Děje se tak buď pro peníze, nebo pro uspokojení osobní ješitnosti lidí, hrajících se na vůdce. Tudy však cesta ke skutečnému vedení a pravému duchovnímu vzestupu nevede.
Skutečné vedení totiž nevzniká na základě honby za stále novějšími a zajímavějšími informacemi, ale pouze na základě prožívání toho, co je pravdivé a opravdu hodnotné. A k tomuto prožívání se můžeme dostat pouze tak, že se budeme snažit to pravdivé a hodnotné žít. Žít do takové míry, že se to stane součástí našeho uvažování a jednání.
To tedy znamená, že pravé a skutečné duchovní vědení k nám přichází pouze prostřednictvím žití pravdy a skutečných hodnot, nikoli prostřednictvím neustálé honby za novými a zajímavými duchovními informacemi. Na základě nich mohou být lidé pouze informováni, avšak pravé vědení jim chybí.
A oni to jasně cítí! Jejich duše je hladová a žíznivá, nicméně tento svůj vnitřní hlad a žízeň se snaží uspokojit pouze zvýšenou honbou za novými duchovními informacemi. Ne přednostně důrazem na vlastní, každodenní život, naplněný úsilím o pravé hodnoty.
No a jednou z najelementárnejších a nejpodstatnějších hodnot tohoto druhu je láska a úcta k bližnímu jako k sobě samému, projevující se tak, že se nikdy nesnažíme jinému člověku činit to, co bychom nechtěli, aby jiní činili nám.
Toto je základ a podstata! Na tomto stojí nebo padá náš skutečný duchovní vzestup a náš skutečný duchovní pokrok!
Dokonce se dá říci, že ten, kdo dokázal ve svém životě zrealizovat právě toto má z duchovního hlediska úplně všechno. A naopak, komu právě toto chybí a na toto zapomíná, ten i kdyby měl byť i všechno ostatní, nemá v podstatě nic.
Mnozí duchovně hledající, kteří se zapletli do osidel duchovního bulváru řeknou, že o potřebě lásky k bližnímu jako k sobě samému přece velmi dobře vědí. Ano, jsou to věci notoricky známé, ale velkou otázkou zůstává, nakolik se opravdu staly realitou našeho každodenního života? Nakolik to opravdu žijeme a podle toho se ve všem řídíme? A nezapomínáme snad pomalu pro moře těch všech ostatních duchovních informací právě na toto nejpodstatnější? Nedostává se to v našem vědomí a v zorném poli našeho vnitřního pohledu pomalu ale jistě někde do ústraní?
Protože však pravé duchovní vedení je podmíněno jedině naším životem podle skutečných hodnot, nikoli studiem knih a novými informacemi, protože pravé duchovní vedení je podmíněno snahou o dosažení skutečných hodnot v našem každodenním životě, proto nás to pravé a skutečné vědení stále obchází. To co zůstává jsou pouze povrchní, mělké a bezcenné informace, které nám nabízí duchovní bulvár jako náhradu za pravé vědení.
A protože to nejpodstatnější nebylo námi ještě dosud uvedeno do každodenní reality, je právě o této skutečnosti třeba neustále mluvit a neustále ji opakovat.
Kdo však právě toto říká, kdo neustále poukazuje na podstatu a kdo proto nehodlá zpříjemňovat jiným jejich volný čas novinkami a zajímavostmi, ten se žel nesetkává s velkou odezvou. Neboť pro člověka není dvakrát populární ani zajímavé neustálé nabádání k návratu k podstatě veškeré duchovnosti, která nebyla dosud v každodenním životě zrealizovaná.
Přitom však působí velmi paradoxně, když na jedné straně víme, nebo lépe řečeno jsme informováni o mnoha tajemstvích mezi nebem a zemí, jakož i o mnohých duchovních pravdách a souvislostech, avšak na druhé straně jsme do praktického života neuvedly ani ty nejelementárnejší základy.
Taková je žel holá pravda o lidech a o jejich duchovním "vědení". Proto velká čest každému, kdo odmítne být poplatný všeobecně rozšířenému trendu prázdné dychtivosti po duchovních senzacích. Každému, kdo si uvědomuje, že lidé chtějí pouze požadovačně "vědět" stále více a přitom neovládají ani "abecedu". Každému, kdo si hluboce uvědomuje, že na praktické uskutečnění těch najelementárnejších duchovních pravd se neustále zapomíná a proto dosud ani nemohly být nikdy zrealizovány v běžném, každodenním životě.
http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š.
Duchovní bulvár, nabízející levné, povrchní a stále nové informace, jejichž jediným cílem je přilákání zájmu co největšího počtu posluchačů, čtenářů nebo příznivců. Děje se tak buď pro peníze, nebo pro uspokojení osobní ješitnosti lidí, hrajících se na vůdce. Tudy však cesta ke skutečnému vedení a pravému duchovnímu vzestupu nevede.
Skutečné vedení totiž nevzniká na základě honby za stále novějšími a zajímavějšími informacemi, ale pouze na základě prožívání toho, co je pravdivé a opravdu hodnotné. A k tomuto prožívání se můžeme dostat pouze tak, že se budeme snažit to pravdivé a hodnotné žít. Žít do takové míry, že se to stane součástí našeho uvažování a jednání.
To tedy znamená, že pravé a skutečné duchovní vědení k nám přichází pouze prostřednictvím žití pravdy a skutečných hodnot, nikoli prostřednictvím neustálé honby za novými a zajímavými duchovními informacemi. Na základě nich mohou být lidé pouze informováni, avšak pravé vědení jim chybí.
A oni to jasně cítí! Jejich duše je hladová a žíznivá, nicméně tento svůj vnitřní hlad a žízeň se snaží uspokojit pouze zvýšenou honbou za novými duchovními informacemi. Ne přednostně důrazem na vlastní, každodenní život, naplněný úsilím o pravé hodnoty.
No a jednou z najelementárnejších a nejpodstatnějších hodnot tohoto druhu je láska a úcta k bližnímu jako k sobě samému, projevující se tak, že se nikdy nesnažíme jinému člověku činit to, co bychom nechtěli, aby jiní činili nám.
Toto je základ a podstata! Na tomto stojí nebo padá náš skutečný duchovní vzestup a náš skutečný duchovní pokrok!
Dokonce se dá říci, že ten, kdo dokázal ve svém životě zrealizovat právě toto má z duchovního hlediska úplně všechno. A naopak, komu právě toto chybí a na toto zapomíná, ten i kdyby měl byť i všechno ostatní, nemá v podstatě nic.
Mnozí duchovně hledající, kteří se zapletli do osidel duchovního bulváru řeknou, že o potřebě lásky k bližnímu jako k sobě samému přece velmi dobře vědí. Ano, jsou to věci notoricky známé, ale velkou otázkou zůstává, nakolik se opravdu staly realitou našeho každodenního života? Nakolik to opravdu žijeme a podle toho se ve všem řídíme? A nezapomínáme snad pomalu pro moře těch všech ostatních duchovních informací právě na toto nejpodstatnější? Nedostává se to v našem vědomí a v zorném poli našeho vnitřního pohledu pomalu ale jistě někde do ústraní?
Protože však pravé duchovní vedení je podmíněno jedině naším životem podle skutečných hodnot, nikoli studiem knih a novými informacemi, protože pravé duchovní vedení je podmíněno snahou o dosažení skutečných hodnot v našem každodenním životě, proto nás to pravé a skutečné vědení stále obchází. To co zůstává jsou pouze povrchní, mělké a bezcenné informace, které nám nabízí duchovní bulvár jako náhradu za pravé vědení.
A protože to nejpodstatnější nebylo námi ještě dosud uvedeno do každodenní reality, je právě o této skutečnosti třeba neustále mluvit a neustále ji opakovat.
Kdo však právě toto říká, kdo neustále poukazuje na podstatu a kdo proto nehodlá zpříjemňovat jiným jejich volný čas novinkami a zajímavostmi, ten se žel nesetkává s velkou odezvou. Neboť pro člověka není dvakrát populární ani zajímavé neustálé nabádání k návratu k podstatě veškeré duchovnosti, která nebyla dosud v každodenním životě zrealizovaná.
Přitom však působí velmi paradoxně, když na jedné straně víme, nebo lépe řečeno jsme informováni o mnoha tajemstvích mezi nebem a zemí, jakož i o mnohých duchovních pravdách a souvislostech, avšak na druhé straně jsme do praktického života neuvedly ani ty nejelementárnejší základy.
Taková je žel holá pravda o lidech a o jejich duchovním "vědení". Proto velká čest každému, kdo odmítne být poplatný všeobecně rozšířenému trendu prázdné dychtivosti po duchovních senzacích. Každému, kdo si uvědomuje, že lidé chtějí pouze požadovačně "vědět" stále více a přitom neovládají ani "abecedu". Každému, kdo si hluboce uvědomuje, že na praktické uskutečnění těch najelementárnejších duchovních pravd se neustále zapomíná a proto dosud ani nemohly být nikdy zrealizovány v běžném, každodenním životě.
http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva