POVĚST O HORYMÍROVI

Pokud by byl přestupný rok, tedy 29. únor, slavili by podle rozšířených kalendářů jmeniny Horymír a Horymíra, ke kterým se v některých seznamech přidávají i jména Hamilton a Gorana. https://www.ceskezvyky.cz/horymir/
POVĚST O HORYMÍROVI
Vládce Křesomysl se nechal okouzlit stříbrným a zlatým kovem. Chtěl proto, aby se lidé místo zemědělství věnovali těžbě drahých kovů. Avšak čím více lidí pracovalo v dolech, tím méně bylo chleba. „A bude hůř,“ uvědomili si někteří a vydali na Vyšehrad promluvit Křesomyslovi do duše. V čele těch odvážlivců byl neumětelský vladyka Horymír. Král byl však příliš chtivý zlata. Vladykové odešli s nepořízenou. Když se o tom ale dozvěděli kovkopové, slíbili Horymírovi pomstu. Jak vítr se za ním vydali do Neumětelů, aby ho zabili. Řev rozlícených mužů se nesl tichou nocí a vzbudil Horymíra. Na nic nečekal, skočil na svého koně Šemíka a cvalem davu uprchl. Když se ohlédl, spatřil, že je jeho ves v plamenech. I přislíbil zlatokopům pomstu.
Vrátil se do Neumětel a svolal všechny své příbuzné i sousedy. V noci vtrhli do hornického tábora a všechny pobili. Když se to dozvěděl Křesomysl, rozhodl, že Horymír bude za svůj čin popraven svým vlastním mečem. Před popravou se ještě Horymíra zeptal: „Máš nějaké poslední přání?“ „Rád bych se projel na svém koni Šemíkovi,“ požádal Horymír. Křesomysl v tom neviděl problém: „Kůň nemá křídla, tak ti odsud nepomůže.“ Horymír měl ale pod čepicí. Nasedl na Šemíka, rychle se s ním rozjel a hop přes hradební val, pod nímž byla vltavská tůň. Bylo to hluboko. Šemík s Horymírem padli do hlubiny a vylezli na břeh. Všichni jen užasle zírali, jak ti dva spolu uhánějí k Neumětelům.
https://www.ceskezvyky.cz/horymir/