PROČ SE ŘÍKÁ - NA SVATÉHO DYNDY

PROČ SE ŘÍKÁ - NA SVATÉHO DYNDY
Rčení „na svatého Dyndy“ se používá jako žertovný nebo ironický výraz pro jindy tedy nikdy, tedy pro něco, co se nestane vůbec nebo je velmi nepravděpodobné, že by se stalo.
Svatého Dyndu bychom v našem kalendáři světců hledali marně, neboť nikdy neexistoval a slovo samotné vzniklo zřejmě náhodou jako dítko lidové tvořivosti a hravosti, a také možná jen kvůli rýmu: „Na svatého Dyndy, to nebude nikdy“.
Příklad z naší literatury:
Naša súsedka — povídala sem jí: „Co myslíte, že tú Fanušu za pojizdným necháte běhat?“ — ona mně odsekne: „Co haňba? On povídá, že si ju vezne.“ Vezne, ale kdy, na svatýho Dyndy.“ A povídá mně: “Ja, když tam nebude chodit ona, bude tam chodit druhá.“ Včil ti páni takové beru extrakvartýr a mama ju tam nechá bývat samu. Já nevím, co je to za svět." (Jan Herber – Na dědině, 1893)
Smyšlená rčení se stejným významem:
- až budou slepice nosit čepice
- až budou myši od koček dostávat vánočky
- až budou želvy závodit v běhu se lvy
- až budou hrušky růst na jedli, aby se veverky najedly
- až bude prase nosit cop a stromy hopsat hop, hop, hop
- až budou kapři zpívat árie o tom, jak poletí až do tramtárie
- až budou v létě Vánoce a ve dne tma a dneska bude jindy,
bude mít svátek svatý Dyndy.
https://www.ceskezvyky.cz/kateg.../detsky-svet/proc-se-rika/