PROČ U NÁS NOSÍ DÁRKY JEŽÍŠEK

Vánoční obdarovávání prošlo dlouholetým společenským vývojem: od výslužky čeledínů a děveček na konci služebního roku přes dárky sv. Mikuláše (6. prosince) až po protestantské přeložení vánoční nadílky na den narození Ježíše Krista, které znamenalo zrození dárkonoše „Christkinda” (Ježíška). Vývoj samotné vánoční nadílky je pak úzce spojen s měšťanskou vrstvou, jejíž zásluhou se Štědrý večer stal postupem času rodinnou oslavou.
Zatímco u většiny tradic nevíme, kdo s nimi přišel jako první, zrovna u Ježíška to můžeme říct s vysokou pravděpodobností. Podle většiny historiků to byl přímo zakladatel protestantismu Martin Luther (1483–1546).
Tradice obdarovávání v rámci rodiny na Štědrý den vznikla nejspíš v době německé reformace v 16. století. Ještě ve středověku se totiž děti těšily na dárky buď 6. prosince od svatého Mikuláše, nebo 28. prosince na svátek Mláďátek či Neviňátek, připomínající děti, jež nechal v Betlémě povraždit král Herodes. Protože však německý teolog a reformátor Martin Luther v duchu svého učení odmítali světce a mučedníky, odmítali tak slavit i svatého Mikuláše, a proto začali protestanti obdarovávat své děti místo 6. prosince až na svátek Narození Páně 25. prosince. Současně s tím v duchu důrazu na rodinné tradice přijali představu, že dárky přináší malé dítě – Ježíš narozený v Betlémě. V německých zemích se pro něj rozšířilo označení Christkind, andělská postava. Představu malého Ježíška, který nosí dárky, přijala později i katolická církev, všeobecně až v 19. století.
Ježíšek přináší vánoční dárky dětem tajně po východu první hvězdy 24. prosince a nikdy nebývá při nadělování spatřen. Po štědrovečerní večeři a zazvonění zvonečkem se vchází do místnosti s rozsvíceným vánočním stromečkem a následuje společné rozbalování vánočních dárků (oproti zemím, kde se dárky rozbalují až ráno 25. prosince). Umělecká ztvárnění vánoční nadílky s Ježíškem, kdy je vyobrazen jako dítě v bílém rouchu se svatozáří kolem hlavy a v doprovodu andělů, jsou poměrně vzácná. Ačkoliv je Ježíšek původně výmyslem protestantského severu, paradoxně se jeho tradice udržela právě v katolické oblasti a jeho tradice je dál uchovávána: v části Německa, v Rakousku, Itálii, Švýcarsku, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku či Francii a v dalších zemích katolické Jižní Ameriky. Zdroj Facebook - České zvyky...