První orba a pověry

PRVNÍ ORBA A POVĚRY, KTERÝM VĚŘILI NAŠI PŘEDCI
Jakmile rozmrzla půda a bylo vyhovující počasí, nejčastěji tak bylo v polovině března vyjelo se na pole k první jarní práci – orbě. První orba byla spojena se zvyky a magickými obřady, které měly podpořit úrodnost pole. Než vyjel oráč poprvé na pole, pokropil sebe, zapřažené zvíře i pluh svěcenou vodou a požehnal znamením kříže. Někde se tažný dobytek potřel česnekem od Štědrého dne, aby byl silný. Také byl potírán vajíčkem, které se pak dalo žebrákovi. Někde se tažnému dobytku, aby byl silný potíraly rohy vyoranou hlínou vzatou zpod pluhu.
Na poli pak udělal hospodář bičem tři kříže do vzduchu a tři na zemi před zapřaženým pluhem a se slovy „s pomocí boží“, nebo „ve jménu božím“ začal vyorávat první brázdu. První brázdu měl vyorat sám hospodář, i kdyby mě čeledína. Během orání dělá kříž na počátku, uprostřed a na konci pole, aby se dočkal pěkné úrody. Při orání se také bedlivě dbalo toho, aby se neuorala mez, poněvadž kdo meze uorává, chleba se mu nedostává.
Pokud se pluhem špatně oralo, bylo třeba zhotovit kolíček z vazového dřeva, jenž se zastrčil do pluhu místo jiného. Vaz je druh známého stromu jilmu. Místy dokonce žena postříkala dobytek, aby byl silný mlékem ze svých prsou „aby sladko robili“, tak velký význam kladli naši předci na úspěšný začátek jakékoli polní činnosti.
"Já mám pole, to je pole na pěknej rovině,
kdo to pole orat bude, musí opatrně.
Já mám pole, to je pole na pěkným kopečku,
kdo to pole bude orat, musí polehoučku."
Na Novobydžovsku opatřili hospodáři pluh klínkem ze dřeva páleného na Bílou sobotu před vchodem kostela. Ve stejném ohni se spalovaly i zbytky svatých olejů z předešlého roku. Tomuto obřadu se lidově říká „pálení Jidáše“. Oře-li se pak takovým pluhem pole, neroste prý na něm tráva a rovněž obilí se na takovém poli dobře dařilo. Aby se vyplenila z pole obtížná pýřavka, měla se dát radlice pluhu zostřit v den svátku sv. Jana Křtitele (24.6.)
"Sedlák orá hrachoviště, podpírá se o bičiště.
Sedlák jede kolem meze, košile mu z kalhot leze.
Jen orej, jen orej, nic si z toho nedělej!"
Nedoporučovalo se orat po celou dobu Zeleného čtvrtku až do Bílé soboty, protože v tento čas v zemi odpočívá Kristus Pán. Kdo by se zemí „hýbal“, tomu by prý se na poli nic neurodilo. Leckde se říkalo, že na Veliký pátek nemá rolník hýbat zemí, neboť tato kvílí pro Spasitele. Zdroj Facebook