Řehoř

ŘEHOŘSKÉ VORAČKY A POCTA PRVNÍ ORBĚ, LIDOVÁ TRADICE
K poctě první orby bývalo v některých krajích zvykem na svátek sv. Řehoře přistrojit jednoho mládence za maškaru.
Doba zimního pohodlí, přástek, draní peří a dalších domácích prací uplynula. Jaro zaklepalo na dveře a celá ves se chystala na polní práce. Mládež chystala se oslavit počátek orání – svatořehořskými voračkami. Tato oslava měla jiný účel, jiná říkadla než masopustní voračky. Mladí lidé se v tomto čase sešli na jednom místě v obci, některého z nich dlouhou žitnou a pšeničnou slámou od paty až po hlavu ovázali, na hlavu mu postavili čepici ze slámy upletenou do špičky (cukrovému klobouku podobnou). Na obličej mu připnuli škrabošku, nebo mu obličej počernili, aby nebyl k poznání. Potom v průvodu s ním při hudbě, zpěvu a vejskání chodili po vsi od domu k domu a v každém stavení ať před vraty nebo ve světnici si hospodyně s tímto slaměným mužem zatančily a zazpívaly. Po tanci a zpěvu mládenci každému hospodáři a hospodyni přejí:
„Milý pantáto a panímámo! přejeme Vám, aby Vám Pán Bůh toto léto hojnost obilí na polích, mnoho mandel v stodolách, mnoho set korců na sejpce, hojnost trav na lukách udělil, ať máte plné stáje skotu a bravu a na dvoře plno havěti, slepic, kachen a hus, hojnost ovoce na sadech, aby se vám hojně všeho urodilo, aby to Bůh od mrazů, sucha a mokra, krupobití a vší nákazy chrániti a ode všeho zlého zachovati ráčil, aby jste nedostatku žádného na chlebě, na koláčích a na bábovkách, na ďolcích a lívancících, na píci a ovoci, na mléku a sejru, na smetaně a másle, na vejcích a kuřatech po celý rok nedostatku neměli…“
Po skončeném přání dal hospodář něco na penězích, hospodyně na božím daru a dívky po vejcích atd. Tak zchodili celou ves. Z posledního statku šli do příbytku nebo hostince, v němž si dary rozdělili, ale nejvíce z udělených darů nechali na společný kvas. Někdy na zábavu pozvali jen samé mládence s hudebníky, a místem k tomu kvasu pozvali i hospodáře, hospodyně a dívky. Hodovali, jedli a pili až do rána a písně zpívali.
Ať žije Řehoř!
Jméno, které pochází z řečtiny. Bylo odvozeno ze jména Grégorius, potažmo ze slova "grégoros", které znamená bdělý nebo ostražitý. Jméno oblíbené hlavně mezi papeži, jinak se s ním prakticky nesetkáme. U nás jméno užívá cca 35 mužů.
Všechny významy jmen na tento den najdete v kategorii:
https://www.ceskezvyky.cz/pohlednice/1203/
Navenek vypadá jako zádumčivý a lehce pasivní introvert, jehož si ženy snadno ochočí, nenechte se tím ale zmást. Pokud se jeho případná partnerka nedokáže dobře zorientovat v jeho složité povaze, nemá u něj žádnou šanci. Díky svému příjemného vzhledu i nekonfliktnímu vystupování si snadno získává přátele. Občas se mu nabídnou i šance, k nimž se někdo jiný nedostane za celý svůj život. Jeho cesta k úspěchu bývá sice trnitá, ale přesto mívá většinou vítězný konec.
https://www.ceskezvyky.cz/rehor/