ROSTLINY A BYLINY V POVĚRÁCH - KRVAVEC TOTEN

Středověký léčitel z luk a mokřadů.
Krvavec toten (Sanguisorba officinalis) neboli toten lékařský je nenápadná, ale mocná bylina s bohatou historií, která po staletí zdobí české vlhké louky a mokřady. Své mrazivé jméno si vysloužila díky mimořádné schopnosti zastavovat krvácení a hojit rány, kvůli které byla již ve středověku povinnou výbavou vojenských lékáren. Dnes zažívá tento starodávný přírodní lékař velký návrat. Vysoký obsah stahujících tříslovin v jeho kořenech totiž nabízí účinnou pomoc při zažívacích potížích, zánětech i kožních problémech, má velice silné antibakteriální účinky. Lidově se mu říkalo: tosten, mateří ličko, krvavé koření, kominíček atd.
Podle starých pověr škodí toten čarodějnicím, a komu roste na zahradě, toho chrání před zlými kouzly. Známý je příběh od Vamberka, kde jedna čarodějná bába ležela kolik dní na smrtelné posteli a trpěla ukrutnými bolestmi. Nakonec ji napadlo, že příčinou jejího utrpení je toten v zahradě souseda, kterému za svého života mnohokrát uškodila. Tehdy zvolala: „Nemohu umříti pro ten toten!“ Teprve když soused bylinu ze země vykopal, bába v pokoji zesnula.
České jméno rodu „krvavec“ pochází ze schopnosti zastavovat krvácení a druhové jméno „toten“ vzniklo ze staročeského výrazu pro bubnování, neboť jeho květenství se podobají paličkám k bubnu. Vědecký název Sanguisorba v doslovném překladu z latiny znamená „pohlcovač krve“ nebo „krev sající“, sanguis = krev, sorbeo (případně sorbere) = pohlcovat, nasávat atd. V některých zemích je to uznávaná nahořklá salátová nebo polévková zelenina. Ekologové v něm zase vidí klíč k záchraně vzácných druhů motýlů – modráska očkovaného a bahenního jehož dospělí jedinci žijí jen několik dnů během července a srpna sají nektar téměř výhradně na krvavci totenu.
Užití v lékařství:
celý článek volně ke čtení: https://ceskezvyky.cz/rostliny-a-byliny-v-poverach.../