SLAVÍČEK JEN DO SVATÉHO VÍTA ZPÍVÁ-...

SLAVÍČEK JEN DO SVATÉHO VÍTA ZPÍVÁ - O POČASÍ A PRANOSTIKY
Tento den uprostřed června patří s Medardem (8.6.) a Janem Křtitelem (24.6.) k nejvýznamnějším kritickým dnům červnových pranostik. Málo známá pranostika „Vít, když přišel, trápí s vedra též Jana Burjana (26.6.), Petra“, pochází z Korandova cisiojanu z r. 1472. Obsahuje již rýmovanou informaci o nástupu vyšších teplot v červnu a lze ji považovat za jednu z nejstarších českých pranostik. (Jan Munzar)
Svátek svatého Víta patří časově do první medardovské vlny - vítské deště, která je v dlouhodobém průměru velice výrazná. Začíná se "zdvíhat" již kolem 7. června a kulminuje právě ve dnech v polovině měsíce. Vítské deště, dostavující se s pravděpodobností 60 až 70 % jsou odděleny od další medardovské vlny, jánských či svatojánských dešťů, relativně sušším obdobím aloisského léta, které probíhá v období od 16.6. do 21.6.
Pranostika z úvodu článku „Slavíček jen do svatého Víta zpívá,“ neznamená, že by slavíci přestali zpívat úplně, ale protože již bylo dokončeno formování ptačích párů a hnízdění, ubývá tak jejich nejjásavějších zvukových projevů.
Tento den je zajímavý i z pohledu vztahu k letnímu slunovratu, v důsledku předcházení juliánského kalendáře o 10 dnů došlo v roce 1582 ke kalendářní reformě a těch deset dnů bylo vypuštěno, proto mnoho pranostik změnilo význam. Např. „Na sv. Víta hlava líhá a u zadnice svítá“. Nyní již jen předznamenávají nejdelší den a nejkratší noc, tedy letní slunovrat.
Protože má sv. Vít svátek v době bouřkového počasí, byl žádán o ochranu proti blesku. Velká část pranostik předvídá déšť v tento den, který by uškodil úrodě obilí. Jiné pranostiky říkají, že v tento den se nemá sít žádné obilí, bylo by to zbytečné, neurodilo by se. Jiné pranostiky zase říkají, že krásné počasí naopak přinese dobrou úrodu obilí.
Co nám přináší svatý Vít: (dle selského kalendáře z roku 1867)
Když pak přijdou i letnice, tedy nechoď do světnice;
neb ten čas okolo svátého Vita každý užívá veselého „lita“.
Tu tanec a hody veselé mívají — Zase takový nešťastný „rým“
v těch dobách náboženství „zadnost“ má, mnohým bývá „frej“ * milejší než hra.
(*“Chodit na frej“ v horách bylo stejné jako chodit k milé)
Pranostiky: volně ke čtení:
https://www.ceskezvyky.cz/slavicek-jen-do-svateho-vita.../