SNĚHULÁK MÁ TAKÉ SVOU HISTORII

Stavění sněhuláků je nejen v Česku tradiční zimní radovánkou, ale v podstatě se staví po celém světě a je to poměrně stará tradice. První zatím známá zmínka o sněhulákovi je z malé modlitební knihy z roku 1380. Když si tato figurka našla cestu i do takovéto knížky, lze předpokládat, že to byla mezi lidmi známá a rozšířená zábava. V životopisu Michelangela najdeme zmínku o tom, že v zimě 1492-1493, tvůrce Davida a Piety vymodeloval na nádvoří Medicejského paláce postavu ze sněhu.
V roce 1511 obyvatelé Bruselu společně postavili 100 sněhuláků. Akce je v dějinách známá pod názvem „Zázrak 1511“. Bruselani byli tenkrát opravdu velmi naštvaní, děsivá zima trvala dlouho a politické klima v tehdejším Bruselu bylo špatné. Občané nevzali sekery a nešli na radní, či panovníka, ale začali stavět různé sněhové skulptury. Politické karikatury zesměšnily dokonce i krále, objevily se i parodie folklórních postav, mořských pan, jednorožců a vesnických idiotů.
Sněhulák byl zpopularizován v průběhu 18. století. V roce 1770 se v jedné knížce pro děti vydané v Lipsku poprvé objevuje jeho název Schneemann a nejstarší fotografie sněhuláka je z roku 1853 z Walesu.
První sněhuláci naháněli strach
První sněhuláci byli vylíčeni jako nevlídné sněhové figury působivé velikosti. Není to náhoda, protože v těchto dávných dobách nemilosrdné zimy s prudkými mrazy a vlhkými vánicemi přinášely mnoho potíží. Teprve v 19. století se pozvolna začal měnit přístup lidí k zimě, která již neznamenala jen čas strádání a hladu. Získávají k zimě pozitivní přístup, a proto se sněhulák stal laskavějším a začal se usmívat. Během 19. století se sněhulák stal definitivně kladným a veselým tlouštíkem.
V prosinci roku 1892 byl například otištěn idylický zimní obrázek s dominantní sněhovou postavou v časopisu Anděl strážný s podtitulem Časopis pro křesťanskou mládež s doplňujícím textem: „Nastala zima – trudná zima. Mrzne půda, sněhové vločky poletují vzduchem, celá příroda takřka odumřela. A přece přináší zima tak mnohé radosti, na které se těšívají velcí i malí. Pohleďte jen na pěkný obrázek, který vám strýček ku svému psaní připojuje, a dáte zajisté za pravdu jeho slovům. Jaký to veselý život ve sněhu a na ledě! Tu stojí především rozkošný sněhulák s nosem špičatým, s ústy nakřivenými, s podivným kloboukem; hrozí koštětem, ale žádný se ho nebojí, ani ten ptáček ne, jenž sedě na křehké ratolesti pokukuje na divného bělocha, kteréhož postavil dítek rozmar veselý. Zdroj Facebook - České zvyky...