SVATOVÁCLAVSKÉ OSLAVY PROSTÉHO LIDU...

SVATOVÁCLAVSKÉ OSLAVY PROSTÉHO LIDU, KONČILY PASTVY, SLUŽBY
Den svatého Václava byl důležitým dnem i v hospodářském roce, obilí již bylo pod střechou, seno se slámou ve stodole a téměř sklizené sady. Pořádala se posvícení, trhy a nechybělo dobré jídlo. V rodinách se peklo a vařilo, vyhlášenou lahůdkou bývala svatováclavská husa, stejně jako o měsíc a půl později na sv. Martina. Hospodyňky na rodinou sešlost často připravovaly oběd se dvěma chody a pekly se koláče plněné až čtyřmi různými druhy náplní: makovou, tvarohovou, povidlovou a jablečnou. Po celé zemi se také konaly různé platby na vrchnostenských úřadech i na farách.
V některých krajích tímto dnem končila služba čeledi a uzavíraly se smlouvy pro následující rok. Ovšem dost často se uzavírání nových smluv odbylo až mnohem později na svatého Martina. Například pro Šumavu a celé Pošumaví, ale také Horácko, Podhorácko, ale i další oblasti končívaly pastvy na salaších a začínaly v tu dobu návraty stád z horských pastvin do níže položených chlévů ve vsi, aby byl dobytek na zimu pěkně v teple. Od svatého Václava také bylo povoleno pást dobytek i na strništích, úhorech a dalších místech, kde se přes rok pást nesmělo. Po svatém Václavu se také trhaly všechny jablka.
Rychtář, pulmistr a pastýř sepisovali počet kusů dobytka. Takovému soupisu se na Horácku a Podhorácku říkalo "pořez". Počty se totiž většinou zaznamenávaly zářezy do hole. Se stády se vraceli pastevci, muži i mládenci, kteří předchozí měsíce prožili v malých skupinkách na horských pastvinách. Nejprve si šli pastevci pro plat a pak se věnovali ženám a dívkám, které se na ně moc tešily, rázem bylo ve všech vesnicích veselo. Vrchnost platila za pasení od kusu. Na Horácku a Podhorácku se z krávy dávalo čtvrt žita, z telete půl čtvrti, z prasete "mejtník" (3,8 l), z kozy půl čtvrti. Také pasák zvaný "husák" chodíval po staveních a vybíral za pasení hus. Za kus dostával na Horácku a Podhorácku máz (1,42 l) žita, groš a libru (0,51 kg) chleba.
Na Plzeňsku se toho dne odbýval svátek čeledi. Čeledíni a děvečky volili na návsi chudého krále, chudou královnu a dvořany. Náležitě se vyšňořili a králka s králem dostali koruny z pozlaceného papíru zdobené barevnými pentlemi. Jejich průvod pak prošel se zpěvem a hudbou ves a prosil hospodáře ve staveních o výslužku. Hospodyně jim dala většinou vajíčka a chléb a občas i kus pečínky. Čeleď krásně poděkovala, popřála hospodáři s hospodyní hodně štěstí, dobrou úrodu a pracanty v příští rok, a pokračovala k dalšímu stavení. Tak obešli celou ves. Zdroj Facebook (České zvyky a pranostiky)