Změna životního stylu zvířetem

Když mi bylo 8 nebo 9 let strašně jsem si přála pejska.
Mělo ho hodně mých kamarádek,a moje sestřenice
měla dokonce dva a to jí stačilo jen jednu
procházku škemrat.Snažila jsem se mámu jakkoliv přimět,abych mohla také mít psa.Slibovala jsem že budu hodná,budu mít vždy uklizeno,budu se vzorně učit.Máma mi řekla že bych se o něj neuměla starat a já začala na novo:Ale jasně že bych se o něj starala,chodila bych s ním ven,kartáčovala ho,myla ho.Ale jestli jsem vůbec něčím pohnula tak snad jedině tím ,že mi máma řekla že tedy v patnácti.Samozřejmě se mi nechtělo čekat.A po půl roce mi moje máma svolila kočku.Nebyl to pes,ale aspoň ňajaké zvíře.Jako nejlepší rasa kočky nám připadala birma posvátná.Netrvalo dlouho a přsně 23.12.2o10 jsem dostala svého kocourka.Jmenoval se Hattori Hanzo a my mu říkali Háťo.Jak už jsem výše zmiňovala původně jsem chtěla psa.A tak jsem trochu dělala že můj kocourek je pes.Uměl různé povely:sedni,ke mně,hop a zůstaň.Byl velice šikovný a učenlivý.A nebyl to žádný kec,
myslím to že birmy jsou hodné.Byl opravdu hroozně hodný.Ale pak přišel ten den.Myslím že to byl asi 3.den prázdnin 2o12.Zjistilo se že má rakovinu a ještě ten den se nechal uspat.Už několik dnů předtím jsme si všimli že málo jí.Ten nádor měl totiž někde v břiše.Byla jsem moc smutná,ale někdy 16.září jsem znovu dostala kočku.Opět birmu.Pokud vám nikdy nikdy neumřelo zvíře,možná vám to bude připadam neuctivé,nevděčné.Ještě během Hattoriho života umřel mé dospělé sestře pes.Hned asi 14 dní potom si koupila nového psa.Připadalo mi to takové jako to asi bude připadat vám-neuctivé.
Ale pak když umřel Hattori jsem vše pochopila.
To zvíře pro vás bylo nejlepším přítelem,a když tu není je to strašný pocit.Sama jsem dokonce odjela dřív z tábora jak mi chyběl.No
a vy hledáte spásu u někoho jiného.U jiného tvora co alespoň trošku ucpal tu díru co vám zůstala v hrudníku po úmrtí milovaného tvora.
Dřív jsem to nechápala.Teď už všemu rozumím.
I moje nová kočička byla velmi roztomilá a učenlivá.I ona umí ke mně,zůstaň a dokonce i uteč.Jmenuje se O-Ren Ishii,schodou náhod a nebo osudu měli(a ona pořád má)jméno z velmi populárního filmu:Kill Bill.Jak na ní tak i na Hattoriho mám spoustu krásných vzpomínek.Jedna taková na Reny(O-Ren Ishii):Když jsme si jí poprvé přivezli domů byla unavená,ale nechtěla aby jí něco uteklo a usnula v sedě!A jak se mi tedy změnil životní styl?Od té doby co chovám kočky ráda skáču z výšek,ráda rádoby lovím Renydokážu být klidně ve stejné pozici...Zkrátka a dobře:začínám dělat podobné věci jako kočky.
Ještě bych na závěr dodala jen:O-Ren Ishii miluji a zbožňuji stejně jako Hattoriho,ale Hattori zůstane v mém srdci jako první kočka rasy birma♥♥♥.Takže ještě jeden závěr:Pokud přemýšlíte o kočce rozhodně birma a třeba ze stránek:http://birmy.cz/