ŽOFIE...

ŽOFIE, KUCHAŘKA LEDOVÝCH MUŽŮ - O POČASÍ A PRANOSTIKY
Jedna z nejznámějších pranostik ukazuje spojitost mezi ledovými muži a svatou Žofií: "Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka." V českém prostředí lidé také zjistili, že tento den často provází deštivé počasí a mluvilo se o něm běžně jako o "Mokré, uplakané či umáčené Žofce."
Den svaté Žofie náleží podle staročeského kalendáře k poslednímu dni jara. Od následujícího 16. května se sice ještě hovořilo o jaru, to však mělo v lidové meteorologii přívlastek izidorské, které bývá ovlivněno vůbec nejvýraznější "předmedardovskou" vlnou deštivého počasí - tzv. žofínskými dešti. O tento lidový název se zasloužila především početná skupina pranostik ke svátku svaté Žofie. Isidorské období ve staročeském dělení roku patřilo již do tzv. podletí. To také vystihuje první podletní pranostika: "Svatý Jan z Nepomuku (16. 5.), natahuje k létu ruku."
Meteorologickou příčinou žofinských dešťů jsou první vznikající výraznější teplotní rozdíly mezi prohřívající se pevninou a chladným oceánem, které do našich zeměpisných šířek podmiňují příliv vlhkého oceánského vzduchu.
Svatá Žofie jako "ledová světice" vznikla pravděpodobně v Německu a odtud se rozšířila k nám. V Německu má 15. květen dodnes velký význam v zahrádkářském kalendáři, na její svátek se začíná sázet a teprve po tomto datu se vysazují balkónové rostliny pod širým nebem. Sv. Žofie je považována za patronku, která chrání před pozdními mrazy a pomáhá při růstu rostlin.
Některé pranostiky vysvětluje Jan Munzar takto:
"Studená" Žofie se někdy počítá k "ledovým mužům". Vyplývá to nejen z jejího lidového označení kuchařky Pankráce, Serváce a Bonifáce, ale i z pranostiky "Žofie vína upije". Rčení naznačuje, že mráz v polovině května může ještě ohrozit vinnou révu a má analogii v slovenské průpovídce "Žofia víno vypíja". Zamyslíme-li se nad tímto pořekadlem, připomíná vlastně z hlediska rýmu prosincové rčení "Lucie noci upije". Žofie však může být i mokrá. Pranostiku "Svatá Žofie políčka často zalije." je možné hodnotit jako ukončení mrazového nebezpečí v souvislosti s přestavbou povětrnostní situace na převážně zonální proudění, tj. proudění podél rovnoběžek.
Pranostiky:
Pankrác, Servác, Bonifác - často květy klidí, pro královnu Žofii.
Čas ledových mužů a svaté Žofie bez deště nemine.
Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.
(tato pranostika je v našich krajích teprve doložena až v 18. století)
Svatá Žofie je kuchařka ledových mužů a nezůstává tomu nic dlužna.
Čas ledových mužů a svaté Žofie bez deště nemine.
Svatí, kteří u nás v půli května hrozí mrazy jsou: Mamert (11.5.), dále ledoví muži - Pankrác, Servác, Bonifác a jejich kuchařka Žofie a zmrzlý Jan (Jan Nepomucký 16.5.)
Den svaté Žofie - jistý déšť.
Den svaté Žofie, bez deště nemine.
Déšť svaté Žofie švestky ubije.
Nad kterou dolinou se na svatou Žofii mlha snese, tam se urodí ovoce.
Na svatou Žofii je dobře vysazovat hlavatici, neboť ráda zalévá.
(hlavatice - jde o zelnou, tuřínovou, květákovou, kapustovou a kedlubnovou sazečku)
Po kuchařce zmrzlých se vysazuje paprika.
Svatá Žofie nemívá květy v oblibě.
Svatá Žofie vaří z vody.
Svatá Žofie pole často zalije.
Svatá Žofie prosa zasije.
Prší-li na svatou Žofii, neurodí se víno.
Žofie vína upije. (uhodí-li mráz)
Svatá Žofie, víno vypije. (uhodí-li mráz)