POLITICKÝ SYSTÉM ČR.

POLITICKÝ SYSTÉM ČR
-dělení státní moci – zákonodárná = legislativa - parlament (poslanecká sněmovna, senát)
- výkonná = exekutiva - prezident, vláda – ministři
- soudní = judikatura - nezávislé soudy
-John Locke – přišel první s teorií rozdělení státní moci – rozdělil ji na moc zákonodárnou a výkonnou
-Ch. L. Montesquieu – dělí moc na zákonodárnou, výkonnou a soudní

-volební systémy:
-poměrného zastoupení = výsledek je stanoven podle poměru hlasů, které strany ve volbách získají
- volby do poslanecké sněmovny
-většinový systém = rozhodující je většina hlasů, často je dvoukolový
- v prvním kole musí vítěz mít nadpoloviční většinu hlasů, když není, do druhého kola postupují dva nejúspěšnější – vítězí poté ten, co má většinu hlasů
- volby do senátu, volba prezidenta

-volby – pasivní = být volen – možnost kandidovat
- od 18. let – obecní, krajské zastupitelstvo
- od 21. let – poslanecká sněmovna
- od 40. let – senát, soudci, prezidentský úřad
- aktivní = jít volit
- od 18. let

-volební právo pro ženy:
-Nový Zéland - první zem, kde ženy dostaly právo
-Švýcarsko – volební právo zde ženy získaly až v roce 1970
-ČR – od roku 1918
-sufražetky – feministky – snažily se získat volební právo pro ženy

-Ústava ČR
-platnost ústavy ČR – 16. 12. 1992
-nabytí účinnosti ústavy ČR – 1.1 1993
-psaná
-rigidní – aby došlo k nějaké změně, musí ji podpořit 3/5 všech poslanců a 3/5 všech senátorů
-přenesená – inspirovaná jinými texty
-normativní – stanovuje nějaká pravidla

-ústavní pořádek – patří sem - Listina základních práv a svobod
- Ústava
- důležité přijaté zákony
-dělení:
-preambule (předmluva ústavy)
-8 hlav – 1. hlava – Základní ustanovení
-2. hlava -moc zákonodárná
-3. hlava-moc výkonná
-4. hlava-moc soudní
-5. hlava-NKÚ – Nejvyšší kontrolní úřad - hospodaření se státním majetkem, spravuje a kontroluje naplňování státního rozpočtu
-6. hlava-Česká národní banka – dohled na stabilitu měny
- 7. hlava-územní samospráva
- 8. hlava-závěrečná ustanovení
-113 článků
(-oktrojovaná ústava = vydaná z moci panovníka)

-dělba moci v ústavě:
-složka strategická (dlouhodobá) - legislativa = senát
- exekutiva = prezident
- judikativa = ústavní soud
-složka dynamická (každodenní politika) – legislativa = poslanecká sněmovna
-exekutiva = vláda
-judikativa = soustava soudů


Poslanecká sněmovna ČR
-počet členů – 200
-voleni na 4 roky
-voleni od 21 let
-způsob volby – poměrného zastoupení
-sídlo –
-je rozpustitelná

Senát Parlamentu ČR
-počet členů – 81
-voleni na 6 let (jednou za 3 roky se volí třetina senátorů)
-voleni od 40 let
-způsob volby – většinový systém
-sídlo – Valdštejnský palác
-není rozpustitelný

Prezident
-pouze jeden
-volen na 5 let
-volen od 40 let
-způsob volby – většinový systém
-sídlo – Pražský hrad
-není odvolatelný


Vláda
-počet ministrů – 17
-voleni na 4 roky
-voleni od 18 let
-způsob volby – jmenováni prezidentem
-sídlo – Strakova akademie
-odvolatelná při vyslovení nedůvěry (demise)

Ústavní soud
-počet členů – 15
-voleni na 10 let
-voleni od 40 let
-způsob volby – jmenováním prezidentem a senátem
-sídlo – Brno
-není odvolatelný








-soustava soudů:
-4 stupně – okresní
-krajské
-vrchní (pro region Čech – Praha, pro region Moravy – Olomouc)
- nejvyšší soud – Brno
-druhy práva, které se projednává – občanské (soukromé) a trestní (veřejné)
-v trestním právu je stát zastupován státním zástupcem (podává žalobu)
-Nejvyšší správní soud – Brno – zde se může podávat žaloba ohledně správních věcí, výkonu státní správy
- v Praze je soud městský a soudy obvodní
-laický prvek – soudce z lidu (u okresních soudů) – zasedá v soudním senátu (rozhoduje ale vždy řádný soudce)

-imunita – poslanec, senátor, není v průběhu svého volebního období trestně stíhán, pokud nejsou ke stíhání vydáni (senátem, poslaneckou sněmovnou)
-zákonodárná iniciativa – podávání návrhů zákonů
-inkompatibilita – neslučitelnost ústavních funkcí – nelze vykonávat více funkcí najednou – výjimka poslanec a člen vlády
-ombudsman – veřejný ochránce práv, nezávisle na soudech (Anna Šabatová)
-kontrasignace – spolupodpis premiéra a prezidenta
-interpelace – dotaz na člena vlády – ústní, písemná forma (dotazovat se může poslanec)

-pravomoce prezidenta ČR:
-udělit milost (jednomu člověkovi)
-vyhlásit amnestii (plošně) – se spolupodpisem
-jmenovat soudce a členy vlády
-jmenovat profesory
-udělovat státní vyznamenání
-zastupovat stát

-územněsprávní jednotky v ČR :
-nižší stupeň – obce
-vyšší stupeň – kraje (14 krajů)
-orgány – obecní, krajské zastupitelstvo (volený orgán) – od 18 let na 4 roky
- moc zákonodárná
-obecní, krajská rada – moc výkonná, každodenní záležitosti
-komise – kontrolní orgán
-v čele obce – starosta
-v čele kraje – hejtman
-v čele statutárního města (větší počet obyvatel) – primátor

-intravilán – území uvnitř obce, které je zastavěno nebo určené k zástavbě
-extravilán – území v rámci obce, které nejsou zastavěné
-přenesená působnost – stát vykonává státní správu pomocí zástupců v krajích a obcích
-samostatná působnost – to, o čem si kraj a obec mohou rozhodovat sami
-subsidiarita – respektování pravomocí organizačně nižších úrovní (jde proti centralizovanému státu)

-orgány státní správy:
-český statistický úřad
-úřad na ochranu osobních údajů
-národní bezpečnostní úřad
-česká obchodní inspekce
-policie, armáda

-samostatná působnost obce:
-správa vlastního majetku, vytváření, realizace rozpočtu, pojmenování částí obcí, ulic, udělování a odnímání čestných občanství
-přenesená působnost obce:
-evidence obyvatelstva, vydávání cestovních, řidičských průkazů, výplaty sociálních dávek, péče o zdravotně postižené a staré, doprava a silniční hospodářství
-přenesená působnost kraje:
-státoobčanská řízení, registrace zájmových sdružení právnických osob a dobrovolných svazků, poskytování informací, organizace integrovaného záchranného systému na území kraje

Lidská práva
-přirozená
-nezcizitelná
-nezadatelná – nemůžeme se jich vzdát
-nepromlčitelná – nemohou být zrušena za nějakou dobu
-nepodmíněná

-pozitivní svoboda = právo na něco
-negativní svoboda = svoboda od něčeho - jiným je zakázáno konat na nás negativní působení

-Listina základních práv a svobod
-1. hlava – vymezuje, co jsou lidská práva (základní ustanovení)
-2. hlava – lidská práva a základní svobody
- oddíl 1 – základní svobody (negativní svobody) – svoboda, právo na život, právo na osobní svobodu, lidskou důstojnost, majetek, svobodu pohybu, pobytu, svoboda myšlení, svoboda náboženského vyznání
- oddíl 2 – politická práva, svoboda k čemu (pozitivní svobody)
- právo volit, být volen, právo shromažďovací, sdružovací, právo petiční, právo svobody projevu a právo na informace
-3. hlava – práva etnických a národnostních menšin
-4. hlava- hospodářská, sociální a kulturní práva – volba povolání, právo na bezplatnou ochranu zdraví, právo na hmotné zajištění ve stáří, právo na vzdělání, právo na ochranu pracovních práv, ochrana rodiny
-5. hlava – právo na soudní a jinou právní ochranu – nezávislé nestranné soudy, o vině a trestu může rozhodovat pouze soud
-presumpce neviny – do té doby, než je rozhodnuto o vině, musí být člověk považován za nevinného
-každý má právo se obhajovat sám nebo mít zástupce právníka nebo státem přiřazeného – tzv. ex-offo
-každý může odepřít výpověď, pokud by mohla poškodit nás nebo osobu blízkou
-rovnost před soudem
-6. hlava – ustanovení společná

-organizace dohlížející na ochranu lidských práv:
Člověk v tísni, UNICEF, UNHCR (uprchlíci), Červený kříž, Amnesty International, Human right Watch, Liga lidských práv, Charta 77, VONS – výbor na ochranu nespravedlivě stíhaných

-historie lidských práv:
1215 – Magna Charta Libertatum (Jan Bezzemek – Británie)
17. – 18. Století – Habeas Corpus Act, Bill of Rights (USA), Deklarace nezávislosti (USA), Deklarace práv člověka a občana (Francie)
1945 – Charta OSN
1948 – Všeobecná deklarace lidských práv (OSN)
1989 – Úmluva o právech dítěte (UNICEF)
1918 -zrovnoprávnění žen
1920 -Ústava ČSR
1076/1977-Charta 77
1990 - zrušení trestu smrti
1991 - Listina základních práv a svobod

Legislativní proces projednávání návrhů zákonů
-předkládat zákony může - poslanec, skupina poslanců, Senát (pouze jako celek), vláda a krajská zastupitelstva
–součástí návrhu je i důvodová zpráva Součástí návrhu je kromě znění zákona i důvodová zpráva
-návrh se předkládá předsedovi sněmovny, který jej předá organizačnímu výboru a všem poslancům
-pokud není předkladatelem návrhu vláda, návrh zákona je poslán i jí (má 30 dní na vyjádření)
-v poslanecké sněmovně proběhnou 3 čtení návrhu zákona a poté je postoupen senátu
-senát je povinen se o návrhu zákona usnést do 30 dnů jeho postoupení – zde probíhá pouze jedno čtení, kterému předchází projednání v příslušném výboru
-po schválení návrhu senátem, nebo uplynutí lhůty 30 dnů – jde návrh k podpisu prezidenta
-pokud senát zákon zamítne nebo navrhne změny, vrací se návrh k projednání do sněmovny
-o návrhu Senátem zamítnutého zákona hlasuje Sněmovna znovu
-pokud se zákonem souhlasí nadpoloviční většina poslanců, je zamítnutí senátem přehlasováno a zákon je přijat
-pokud Senát zákon vrátil s pozměňovacími návrhy, sněmovna o tom hlasuje nejdříve za 10 dnů (ke schválení stačí prostá většina), pokud se změnami sněmovna nesouhlasí, hlasuje se o původním znění a je třeba nadpoloviční většina hlasů
-prezident republiky má právo vrátit zákon do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen do Sněmovny
-potom o návrhu hlasuje opět sněmovna, pokud prezident zákon nevrátí, podepíše ho a postoupí zpět předsedovi sněmovny
-o zákonu vráceném prezidentem hlasuje sněmovna znovu – zákon je přijat, když má nadpoloviční většinu poslanců
-předsedovi vlády je schválený zákon zaslán k podpisu a je předán k uveřejnění ve Sbírce zákonů a stává se platným
-prezident a senát mají tzv. suspenzivní veto – které je zamítnutelné většinou v poslanecké sněmovně
-ratifikace – schválení mezinárodní smlouvy poslaneckou sněmovnou