Babišovy masokombináty: ano, bylo líp - Poznámka 4

O podstatě problémů Babišových masozávodů na Vysočině se člověk dozví nejvíc při rozhovorech s jejich bývalými vlastníky a zaměstnanci. Jejich líčení by se dalo shrnout stručně: Ano, bylo líp. A platí to jak pro kvalitu produkce, tak pro pracovní podmínky zaměstnanců.
„Když Babiš přišel, smetl celé vedení. Pak lidem snížil mzdy. Když pak přišel další ředitel, opět je snížil. Schopní řezníci všichni utekli do Rakouska. Původně nás bylo na bourárně až 140, dneska je jich tam pětadvacet,“ komentuje bývalý předák řezníků, který v Kosteleckých uzeninách za Babiše pracoval ještě tři roky a pak raději odešel do důchodu.
Stejně jako na něm, je i na jiných bývalých pracovnících Kostelce či Krahulčí vidět, že jim to nedá a osudy masokombinátů bedlivě sledují. A všichni s velmi těžkým srdcem.
Jestliže Jan Boček – člověk, který ze zchátralého socialistického podniku určeného k likvidaci vybudoval největší středoevropský masokombinát s ročními tržbami čtyři miliardy korun – dnes říká doslova, že Babiš udělal z Kosteleckých uzenin „sračku“, není to výraz namyšlenosti ani zahořklosti. Fabrika za jeho dob porážela kuřata, prasata a hovězí dobytek. Masná výroba produkovala až tři sta tun uzenin denně. Dnes už se ale v Kostelci neporážejí kuřata ani prasata, hovězí jen sem tam. A uzenin se produkuje tak padesát tun denně.
Mnohem podstatnější nežli kvantita ovšem byla pro tehdejší vedení kvalita. Tou se chtělo prosadit dlouhodobě jako všeobecně uznávaný podnik s tradicí od první republiky a přesahující význam České republiky. Bočkovi lidé tu zbudovali špičkové chladírny, dršťkárny, střevárny, automaty na kostění kuřat, konzervárny, udírny, vše na nejlepší tehdy v Evropě dostupné úrovni. Orientovali se na trhu, rozuměli oboru, uměli využívat příležitostí.
S ironickým úsměvem Jan Boček komentuje to, že se
v Kosteleckých uzeninách od jeho dob vystřídalo na devět ředitelů. „No, jak to pak může vypadat...“ Vypráví historky, které se mu donesly: o hale plné hnijících plísňových salámů či o zapařených půlkách prasat, které nějakého „experta“ napadlo chladit v chladírenských kamionech poté, co se přestalo porážet v Kostelci, disponujícím vhodnými chladírenskými kapacitami.
Namísto špičkových řezníků dnes v Kosteleckých uzeninách pracují již zmíněné vězeňkyně a všelijací námezdní dělníci. Při průjezdu obcí dlouhodobě poutá pozornost transparent, hlásající, že firma hledá zaměstnance. „Co se tam asi tak může dít? Vždyť to trvá deset patnáct let, než je z řezníka formát, než umí pořádně vykostit kýtu nebo ořezat hovězí hlavu. To nejde, udělat z někoho řezníka do zítřka,“ líčí Jan Boček.
Kvalitní masnou výrobu zkrátka nelze provozovat bez schopného, zkušeného, oddaného personálu. O ten Andrej Babiš přišel: kvůli tomu, jak své firmy řídí.