Čeká nás změna režimu? Nejde o cenu másla, ale neschopnost posouvat se dál

/ANALÝZA/ Největším problémem občanů České republiky jsou ceny a kvalita potravin, dostupnost bydlení a zdravotní péče. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. Polovina lidí si myslí, že - s nadsázkou řečeno - levný tuk je hlavním problémem, který by měla řešit příští vláda.

Když jsem rozmlouvala s bývalým velvyslancem při NATO Jakubem Landovským, výsledky tohoto šetření ještě nebyly známé. Přesto mi v rozhovoru řekl: „Pokud vedete společnost k nějakému cíli, musíte mít hmatatelné výsledky. No a těmi jsou kilometry dálnic, funkční infrastruktura, zapojení stále většího počtu lidí do vysokorychlostního internetu a snižující se ceny životních nákladů. Lidem je jedno, jak si makroekonomicky stojí Česká republika, ale trápí je inflace, kvůli níž se mají daleko hůř. A v tom hraje daleko větší symbolickou roli cena másla než ukazatele ČNB. A na to by měl dbát každý politik.“

V těchto větách je asi skrytá odpověď, proč je současná vláda Petra Fialy tak nepopulární a miliardář Andrej Babiš se svými sociálně velkorysými sliby suverénně vede žebříčky volebních preferencí. Šéf ANO se příliš nevyjadřuje k Ukrajině, mezinárodním otázkám, posilování obranyschopnosti nebo Putinovým zločinům. Lidem říká, že za něj se měli líp, a když ho zvolí, budou se mít zas. Petr Fiala vsadil na hodnotovou politiku a trápí se. Jenomže podle mě se hraje o mnohem víc než o cenovky v hypermarketech.

Evropa v pohybu
Ve Velké Británii strmě stoupá hvězda Nigela Farage, jehož lživá propaganda měla lví podíl na odchod Britů z Evropské unie. Protimigrační AfD je nejpopulárnější stranou v Německu. Francii pravděpodobně čekají předčasné volby, které zřejmě vyhraje krajní pravice Marine Le Penové. Donald Trump řídí zemi na základě emocí a s fakty si neláme hlavu. Evropa se už nemůže opírat o pevné spojenectví se Spojenými státy, přičemž čelí brutálnímu tlaku imperiálního Ruska a ekonomicky sílící Číny. Uvnitř unijního společenství bobtná spor mezi původními a novými členskými státy. Ideologicky podmíněná zelená politika naráží na hospodářské a bezpečnostní limity středo a východoevropskýh států. Nelze být klimatickým premiantem, vydávat pět procent HDP na zbrojení a zároveň se hromadně nezadlužovat.

Drulákovy limity liberální demokracie
Deník dal v minulých dnech prostor dvěma osobnostem, které mají vliv na veřejné mínění. Neucházejí se aktuálně o poslanecký mandát, ale jsou schopny artikulovat hlavní problémy současnosti. Profesor Petr Drulák stál u zrodu spolku Svatopluk, zmíněný Jakub Landovský přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Oba jsou přesvědčeni, že Evropa ztratila potřebný drive a konkurenční výhodu danou historií, kulturní vyspělostí a koncepcí sociálního státu. Zlenivěla, dostala se do pasti vlastních omezení.

Východiska obou mých respondentů jsou ale jiná. Zatímco Landovský vidí cestu ve vypuštění podnikatelského ducha z klece zbytečných regulací, v jednotném kapitálovém trhu a nemilosrdné konkurenci na evropském hřišti, Drulák je k renesanci unijní myšlenky skeptický. Stejně jako k liberální demokracii. Podle něj narazila na strop svých možností. Politickým imperativem je pro něj obnova svrchovanosti České republiky nejlépe pod vedením silného prezidenta, který by měl víc pravomocí než dnes. Neomezoval by ho Senát ani silný Ústavní soud. Volá proto po změně režimu. Je přesvědčen, že z toho důvodu mohou najít společnou řeč strany z obou krajů spektra (Drulák v nich vidí autentickou levici a pravici), tedy Stačilo! s dominantní KSČM a SPD se svými partnery. Ty se mají spojit proti liberálnímu středu, který se stará jen o udržení u moci. Doslova říká, že v dnešní Evropě „není zdravý rozum, prosperita, demokracie ani svoboda“. Mluví o potírání názorů lidí, kteří nepatří do „vybraného demokratického klubu“. Kupodivu v celém interview se bývalý diplomat a exnáměstek ministra zahraničí nezmínil o ceně másla.

Jakkoli lidé pobíhají mezi obchody a hledají nejlevnější potraviny, nadávají na horentní nájmy ve velkých městech nebo jsou frustrovaní z nedostatku pediatrů, letošní volby podle mě rozhodne pověstná Havlova blbá nálada. Roztěkaná společnost se nedokáže soustředit na společný cíl ani dílčí zájmy svých jednotlivých skupin. Spojuje ji jen všeobecná nespokojenost, obavy z budoucnosti a odpor k politikům, kteří neustále opakují, že stojí na správné straně, zatímco ti druzí ji povedou do pekla. A co když je to jinak?

Volby do Poslanecké sněmovny 2025
Česko si letos zvolí novou vládu. Volby do poslanecké sněmovny se uskuteční v pátek 3. října a v sobotu 4. října 2025. Volby v roce 2021 ovládla koalice Spolu. Výsledky voleb byly těsné, volební účast 65,43 %, premiérem stal Petr Fiala z ODS.

Co by vás mohlo zajímat k blížícím se parlamentním volbám: Volební čísla všech uskupení. Seznam kandidátů. Jak neudělat chybu. Jak je to s kroužkováním. Co preferenčními hlasy. Co dělat, když chci volit v zahraničí. Volební průzkumy. Exkluzivní předvolební rozhovory s lídry.

Kateřina Perknerová deník.cz