CÍTIT ŽIVOT V KAŽDÉM NADECHNUTÍ

Zas cítit chci život víc v každém nadechnutí...
v každém doušku vody...
v každém šálku čaje...
v každém setkání...
v každém obejmutí a pohledu
do očí...
v každém ruky stisknutí, doteku
a pohlazení...
v každém zastavení...
v každé té (ne)obyčejné chvíli naplněné hlubokým vnitřním Tichem...
v každém klopýtnutí...
v každém upadnutí...
v každém pádu až na dno...
v každém znovu se zvednutí
a narovnání...
v každém porozumění...
v každém odpuštění...
v každém smíření...
v každém (dalším možném) opravdovém milování...
v každém kroku, kdy se má noha dotkne země...
v každém prožitém smutku, žalu, bolesti, dojetí, soucitu i radosti...
v každé slze, jež skane až do prachu cest...
v každém večerním usnutí...
v každém procitnutí další nové ráno...
V bezbřehém prostoru
vlastního Srdce.
(Protože... Byť na kolenou...pořád ještě...když padnu znova na hubu, najdu zas a ještě mám pak sílu
i touhu se znovu zvednout, narovnat se a jít dál... Se vším, co ke mně patří. S tím, co se podařilo i s tím, co jsem pos×al...
Protože... Čas je jen teď a už být nemusel. Ani zítra už být nemusí.
A jestli ten čas ještě bude, se ukáže zase až zítra. A kdyby už ne, tak děkuji všem, kteří, především v těch posledních těžkých třech letech
a i v tomto roce nečekaně nejtěžším zvlášť v posledních měsících a týdnech, ve mně dál věřili a věří, pomohli a podpořili různými způsoby, mnozí zcela nezištně.
A vlastně i těm, kteří mě zcela bez skrupulí zradili a podrazili, neboť mi ukázali, když masky spadly, kdo je kdo. A tak i díky nim, i když to jde někdy sakra na dřeň a je to hodně bolavé, docházím znovu a dál, jako člověk chybující, k velkému poznání a uvědomění, o tom, co jsou ve skutečnosti jen malichernosti, co je obyčejná prostá lidskost. I nelidskost schovaná za pýchu zvlášť v téhle době za tu (mnohem rafinovanější) duchovní...
Poznání, co to dnes znamená být a stát se skutečně lidskou bytostí...
Být člověkem. Co je skutečné a skutečně v životě důležité.

Michal Štursa
(foto při letním tréninku v Jiráskových sadech v Hradci Králové
3. srpna 2026)
CESTA ZVUKU.cz
Zahrada Setkávání
Sdílení a inspirace
Šumař.cz
Mým objektivem.
Nadechni se....a...vydechni.
Uvědom si, co pro Tebe znamená Nádech...a...Výdech.
Pro každého z nás vždycky bude
v našem životě jeden nádech ten nejdůležitější. Je to ten úplně první...při našem příchodu na svět. Stejně tak důležitý bude i poslední výdech až budeme z tohoto světa odcházet. Mezi prvním nádechem a posledním výdechem je nespočetná řada nádechů a výdechů z nichž většinu z nich, si vůbec neuvědomujeme. Proto využijme každou příležitost, kdy si vzpomeneme... A plně si tak uvědomme a prožijme v té chvíli každý Nádech...a...Výdech. Neboť nikdy nevíme, kdy přijde ten poslední...
(MŠ 2018)