Dávání a přijímání

Máme-li věci pod kontrolou, cítíme se v bezpečí. Ale necháme-li se unést, nevíme, kam nás to dovede. Víme jen, že život začíná být dobrodružný. Dobrodružství však s sebou nese riziko. To nás někdy děsí tak, že bychom raději měli věci plně pod kontrolou, i kdyby to znamenalo, že se musíme spokojit s nudou.
Vzpomeňte, jak to funguje v osobních vztazích. Věříte, že si někým můžete být jistí: „Vím, jak na něj", „Znám ji jako své boty." Máte-li však vztah pod přílišnou kontrolou, začne být brzy nudný. Tak si dopřejete více volného prostoru - a hned začne být dobrodružný, ale také riskantní. Nikdy nevíte, co se stane vzápětí, když se vydáte vstříc takovému dobrodružství. Dostatečně se vyděsíte a zase se rychle uzavřete. Někdy jsme mnohokrát za den stále znovu na vážkách, dáváme a zase přijímáme, otevíráme se a zase se uzavíráme.
Ale život je dávání a přijímání, ne dávání, nebo přijímání. Můžeme křečovitě lapat po dechu, anebo dýchat zdravě. Když se zdravě nadechneme, přijímáme vzduch, který dýcháme; a když ho zase vydechujeme, od dýchání si na okamžik odpočineme. Tato rovnováha dávání a přijímání je klíčem ke zdravému životu na všech jeho úrovních.

(Vděčnost, Portál 2025)