Dokud je čas

Na prodejní výstavě kaktusů jsem docela bezradný. Chtěl bych koupit pro své blízké kaktus, ale nevím jaký. Totiž vím. Jenže ten, co bych chtěl, je nejdražší a v tom stejném druhu jsou tu i mnohem levnější. Ale ty levnější nejsou zas tak objevné. Připadám si jak malé dítě a nakonec dávám pořádný políček své šrajtofli a kupuji ten nejdražší. Zbývá mi pár korun a plastová imitace desetikoruny, co se strká do košíků v nákupních centrech.
Odvážím si nádherný kaktus v autě a mám radost. Pro zajímavost stojí dodat, že krátce po tomto nákupu mi poprvé v životě nějaký šikula zřejmě v davu ukradnul peněženku. Bylo tam úplně všechno, ale peníze moc ne. Ty jsem proměnil, ještě když k tomu byl čas, na dárek pro své blízké. Stihl jsem to o fous, ale povedlo se!
Za dva dny poté mi někdo donesl i ty doklady, což bylo radostné. Jenom drobné a plastová placka do nákupních košíků byly fuč. Všechny doklady jinak na svém místě. Dobré jitro a prozíravost k využití té správné příležitosti v prchavém a nejistém čase!!!
(Petr Šnédar)