Emocionální intimita: Neviditelná nit, která drží vztahy pohromadě, ale musíte na ní chtít pracovat

Co se vám vybaví jako první, když se řekne „intimita“? Pokud vás okamžitě napadne sex, nejste sami. Sexuální intimita se často dostává do popředí, když se mluví o partnerských vztazích. Jenže existuje ještě jiný druh blízkosti, který je stejně důležitý, možná dokonce důležitější: emoční intimita.

Fyzická blízkost je samozřejmě krásná, polibky, objetí, doteky… Ale co takhle pocit respektu? Pochopení? To, že vás partner skutečně vidí a slyší, Právě to je emoční intimita. A právě ona bývá základem hluboké a trvalé lásky. Emoční intimita je to, co ve vztahu vytváří bezpečí a hluboké propojení. Pomáhá rozvíjet empatii, snižuje konflikty a zlepšuje komunikaci mezi partnery. Je prokázáno, že pozitivně ovlivňuje dlouhodobou spokojenost ve vztahu. Přesto je pro některé lidi její vytváření přirozené a pro jiné mnohem náročnější. Proč? Odpověď často spočívá ve stylu citové vazby, tedy v tom, jakým způsobem se lidé vážou ke svým blízkým.

Pokud máme nejistou vazbu (například úzkostnou, vyhýbavou nebo dezorganizovanou), naše obavy nás mohou brzdit v tom, být otevření, slyšet partnera nebo s ním zůstávat přítomní i ve složitých chvílích. Dobrá zpráva ale je, že je možné vybudovat si bezpečný styl citové vazby a tím i hlubokou emoční intimitu, když na tom oba partneři vědomě pracují.

Jak budovat emoční intimitu
Poznáte, že emoční intimita ve vašem vztahu chybí? Možná spolu vedete spíše povrchní rozhovory, cítíte se osaměle i ve chvílích, kdy jste spolu, nebo se snižuje vaše touha po fyzické blízkosti. Ale nebojte, nikdy není pozdě posílit tento typ spojení. Zde je několik kroků, které mohou pomoci:

Mluvte spolu z očí do očí
Přímý oční kontakt při vážnějším rozhovoru může být zpočátku nepříjemný, ale je to silný způsob, jak ukázat, že jste plně přítomní a nasloucháte. Pokud je pro vás kontakt očí náročný, zkuste si promluvit při společné procházce, rytmus chůze stimuluje obě hemisféry mozku, což napomáhá soustředění i upřímnosti.
Používejte výroky „Já“.
Místo obviňování typu „Ty vždycky…“ zkuste mluvit o svých pocitech a zkušenostech: „Já se cítím…“, „Já vnímám…“, „Já bych si přál(a)…“. Takový způsob komunikace podporuje otevřenost a nevytváří obranné postoje.
Komunikujte i beze slov.
Někdy jsou neverbální projevy, laskavý pohled, obejmutí, dotek, mnohem výmluvnější než slova. Jsou to jednoduché způsoby, jak dát najevo, že vnímáte, co partner cítí, a že jste s ním. Fyzický kontakt navíc podporuje uvolňování oxytocinu, hormonu lásky.
Trávit čas odděleně může pomoci cítit se blíž.
Zní to možná paradoxně, ale zdravá blízkost zahrnuje i prostor. Dovolte si být chvíli bez sebe, ať už s přáteli, koníčky nebo jen sami se sebou. Právě díky tomu budete mít chuť být spolu a sdílet nové zážitky.
Nezapomínejte na hravost.
Emoční intimita nevzniká jen v hlubokých rozhovorech, ale i v okamžicích radosti a smíchu. Společné hraní her, sport, výlety nebo spontánní blbnutí, to vše podporuje vzájemné propojení. Během těchto chvil se uvolňují hormony jako dopamin a endorfiny, které posilují citové pouto.

Jak si emoční intimitu udržet
V dlouhodobém vztahu je klíčové pěstovat emoční intimitu záměrně. Mnohé páry zjistí, že jak plynou roky a přibývají povinnosti, začínají žít spíše vedle sebe než spolu. Proto je důležité najít si čas na vědomé propojení. Jednoduchý způsob, jak toho dosáhnout? Tzv. pravidlo tří schůzek týdně nebo aspoň měsíčně:

Zábavné rande: něco příjemného a radostného – kino, koncert, dobrá večeře.
Praktické rande: řešení společných záležitostí, organizace domácnosti, financí.
Emocionální rande: klidné prostředí pro otevřený rozhovor o tom, jak se kdo cítí.
Tyto pravidelné schůzky vytvářejí prostor pro to, aby mezi každodenním shonem nezanikla ta nejdůležitější součást vztahu, vnitřní propojení a pochopení.

Jak se emočně otevírat
Základem je odolat nutkání „napravit“ nebo „vysvětlit“ druhému, co cítí. Místo toho se snažte zrcadlit, validovat a vcítit se.

Zrcadlení: opakujte nebo parafrázujte to, co druhý řekl, aby cítil, že jste s ním.
Validace: ukažte, že jeho pocity dávají smysl, že nejsou přehnané nebo špatné.
Empatie: zkuste si představit, jak by vám bylo v jeho kůži. Sdílejte tento pocit.

Pozor na toxickou pozitivitu, ta emoční intimitu ničí. Toxická pozitivita znamená snahu vidět všechno jen růžově, i tehdy, kdy to není na místě. Projevuje se výroky jako „hlavně myslete pozitivně“, „všechno zlé je pro něco dobré“, nebo „jiní jsou na tom hůř“. I když mohou znít jako povzbuzení, ve skutečnosti často popírají nebo zlehčují prožitky druhého. Lidé se pak cítí nepochopeni, osamoceni, nebo dokonce provinile za to, že se cítí špatně. Emoční intimita přitom nevzniká skrze přetvářku a bagatelizaci, ale skrze přijetí, i těžkých emocí. Opravdová blízkost roste tam, kde si dovolíme být zranitelní, a kde nás druzí nepřesvědčují, že bychom neměli.

Co když váš partner emoční intimitu neumí
To je složité, protože nemůžete druhého změnit. Můžete ale požádat o to, co potřebujete. Pokud vás partner neslyší, může to být známka hlubšího vzorce, například toho, že jste vyrůstali v prostředí, kde vaše potřeby nebyly důležité. A tak si dnes vybíráte partnery, kteří vás opět nevidí. Změna začíná u vás. Mluvte o svých potřebách, říkejte si o pozornost a empatii. A pokud partner není ochoten se zapojit, je třeba se zeptat, zda je to vztah, který opravdu chcete. A pokud si opakovaně vybíráte emocionálně nedostupné partnery, možná je čas podívat se na své vlastní obavy z intimity.

Zdroje: Women's Health, Beach cities psychotherapy, Very well mind

ŽENA - IN