„Holčičkám se nechce dospět v ženy,“ tvrdí sexuoložka Hana Fifková o „epidemii“, ze které viní „trans propagandu“ a feministky

Podcast Kecy & politika, za kterým stojí Bohumil Pečinka a Petros Michopulos, minulý pátek zveřejnil speciál, který leckomu zdvihne obočí už pouhým titulkem. Stojí v něm: „Sexuoložka Hana Fifková: Šíří se trans propaganda“. Název epizody v tomto případě bohužel není clickbait: v podobném „epidemiologickém“ duchu se nese většina rozhovoru.

Jsme svědky „epidemie“ neochoty dospět?

Že budeme doktorku Fifkovou nyní vídat a slýchat v médiích častěji, se dá předpokládat – nedávno s ní vyšel knižní rozhovor „Budeme, kým jsme? Současnost očima sexuoložky“, v němž se role zpovídající osoby ujala filosofka Tereza Matějčková, a na nový titul přirozeně navazuje obvyklé PR „kolečko“. Obě ženy údajně svedla dohromady „debata o narůstajícím počtu dívek a mladých žen, které uvažují o změně pohlaví“, což ve spojení s tím, že anotace začíná větou „dívky, které nechtějí dospět v ženy“, nevěstí z pohledu liberálního čtenáře nic dobrého. Téhož tématu se dotýká i podcastové povídání Pečinky s Fifkovou – pokud byste potřebovali „trigger warning“.

„Co říkáte nárůstu transsexuality mezi mladými dívkami? V některých západních zemích je to téměř epidemie,“ konstatuje Pečinka, aniž by uvedl zdroj této informace. „Není to hodně i kulturní nápodoba?“

„Určitě,“ dává mu za pravdu Fifková. „S kolegy se s tím potýkáme v ordinaci už nějaký rok, začalo to někdy v průběhu pandemie. Týká se to jenom jedné skupiny, a to jsou pubertální adolescentní biologické holky. A ten nárůst je dramatický.“ Podle sexuoložky k údajné „epidemii“ vede „mozaika“ faktorů.

Zase ti „zlí“ aktivisté…

„Jedna z věcí je něco, co se nebojím nazvat trans propagandou. To znamená: aktivistická sdružení. Jim se z toho trans tématu povedlo udělat opravdu mediální záležitost,“ pokračuje Fifková, která zřejmě není nadšená, když téma změny pohlaví medializují sami trans lidé. (Neměli by dostávat hlas právě oni?)

„Já úplně nevím, proč se to děje, ale myslím si, že možná ta aktivistická sdružení už vyčerpala gay a lesbickou agendu a pak zas potřebovala nějakou jinou menšinu, o kterou by se v uvozovkách začala starat,“ navazuje Fifková dalším postřehem, aniž by uvedla konkrétní indicie, které ji k tomuto přesvědčení vedly. Fakt, že v organizacích typu Trans*parent působí hlavně lidé, kteří jsou sami trans, čili fungují vlastně svépomocně, jaksi opomíjí.

Smích jako reakce k pláči

„Kdysi jsem slyšel takový bonmot, že když se ve třídě dřív, před patnácti, dvaceti lety, objevila jedna anorektička, tak se hned objevily další dvě, které se nějak zvláštním způsobem solidarizovaly, nějak podvědomě... Je to fakt?“ táže se odbornice Pečinka v úvodu placené části. „Je to fakt. A to samé se děje s tím trans tématem,“ nechává se slyšet Fifková. „Jedna paní učitelka mi říkala: ‚Co se to děje, paní doktorko? Já mám v osmičce deset holek, čtyři jsou trans, dvě jsou pansexuální.‘ A tak,“ dává se lékařka do smíchu, jako by šlo o představu k popukání.

„Kluci, chudáci, v té osmičce se prý ptají, co oni teda budou dělat, když se všechny ty holky takhle sebedefinují. Ale ono to přejde,“ zaráží dalším rychlým soudem sexuoložka. (Mimochodem: z čeho bychom vlastně měli usuzovat, že všichni chlapci ve třídě budou heterosexuální? Protože oni jsou vůči „epidemii“ imunní? A proč by jim v navazování vztahu mělo překážet, že je partnerka pansexuální?)

Další údajný hříšník? Feministická agenda

Dalšího „viníka“ oné „epidemie“ Fifková vidí ve fenoménu sociálních sítí, ač sama přiznává, že na nich není. „Ve chvíli, kdy mi klient, čtrnáctiletá holka, řekne, že už ve druhé třídě řešila, jestli je asexuální, bisexuální, pansexuální, demiboy, nebinární a tak dále, tak to asi v pořádku není. Protože ve chvíli, kdy budete mít v tomhle věku tolik škatulek, tak se zkoušíte někde najít.“ Proč je špatně vědět, že existují pestré možnosti identity (ačkoli TikTok pochopitelně není vždycky relevantní zdroj osvěty), už nevysvětlí. „Myslím si, že tam v podstatě hraje roli něco epidemického, jako před časem byla epidemie mentální anorexie,“ doplňuje sexuoložka.

„Svoji roli tam hraje i feministická agenda, která dělá z žen a dívek oběti mužů, kteří se k nim nevhodně chovají. A myslím si, že spousta malých holčiček nechce dospět v ženy, které by byly objektem sexuálního nevyžádaného zájmu mužů,“ přibližuje Fifková dalších ze svých světonázorů, který pravděpodobně podrobněji rozvádí v knize (pokud by někomu tato „ochutnávka“ pořád ještě nestačila).

Inu, neměl by být každý dnešní lékař tak trochu obrněn trpělivostí v tom smyslu, že doktor Google s lékařkou AI „ordinují“ prakticky v každém oboru medicíny, a tím pádem zkrátka pacienti a klienti přicházejí mnohem informovanější, než když před lety mohli nanejvýš listovat v Domácím lékaři?

Slovy jednoho z předplatitelů podcastu Kecy & politika, kterého obsah rozhovoru zjevně „nadchl“ tolik, že se na Forendors musel vyjádřit v komentáři: „Příští týden prosím sexuologa z tohoto století.“

Zdroj: idnes.cz, hatefree.cz, echo24.cz, forendors.cz, youtube.com

Veronika Košťálková Lui