Jak Agrofert spolknul Agropol - Poznámka 7

Fúzi Agrofertu a Agropolu posvětil 2. 4. 2009 antimono¬polní úřad, tehdy vedený Martinem Pecinou. Být to o den dříve, nikdo by dost možná této informaci nevěřil. Platila by za pouhý vtip. Sloučením obou holdingů vznikl moloch s dosud bezprecedentním vlivem na české zemědělství. An¬timonopolní úřad své rozhodnutí podmínil tím, že nový ma¬jitel obou skupin, Andrej Babiš, prodá sedm firem působí¬cích v pěti krajích České republiky.
Agrofert se tímto spojením dostal nejen k nejvýznamněj¬šímu zpracovateli drůbeže u nás, ale i k mnoha podnikům ZZN, tedy zemědělským výkupům. Získal tak bezprece¬dentní vliv nad tuzemskými sedláky, kterým už tou dobou prodával hnojiva a další chemii. Po spojení obou skupin zís¬kal Agrofert čtyřicet procent skladovacích kapacit obilovin u nás. Asociace soukromých zemědělců v té době varovala, že v oblasti výroby krmiv, dodávek hnojiv a osiv hrozí sed¬lákům skutečný a významný monopol. Měla pravdu.
Příznačné pro celou akvizici je, že pro média ji v reálném čase komentoval výhradně Andrej Babiš. Slova Jiřího Ma¬lúše, majitele Agropolu, nezazněla nikde, a to ani později. Novináři, kteří se s ním pokoušeli v minulosti spojit, byli neúspěšní.
Jeden z bývalých akvizitorů Agrofertu, který si nepřál být jmenován, a dokonce nám vyhrožoval násilím, pakliže se jeho jméno někde vyskytne, ke sloučení Agrofertu s Agro¬polem řekl: „Jirka Malúš nemá potřebu mluvit o čemkoliv, co se vztahuje k minulosti. Dostal to, na čem se domluvili.“