Před pár dny jsem se v jedné diskusi dozvěděla, že můj názor na galantní chování mužů vůči ženám je staromódní. Respektive že galantnost je staromódní, protože prý pochází z dob, kdy byli muži ženám nadřazeni. Dnes, když jsme si všichni rovni, už je prý podobné chování zbytečné. Už by se to vlastně nemělo vůbec dít. Napsal mi to muž.
No, nevím, jak ostatní dámy, ale já si vážím mužů, kteří mi podrží dveře. A když mi gentleman pomůže do kabátu, jsem mu vyloženě vděčná. Stejně jako když mi přisune židli nebo nabídne, že mi pomůže s těžkou taškou.
Ano, samozřejmě si dokážu sama otevřít dveře, obléknout kabát a odnést nákup. Dokonce si umím sama dolít skleničku. Tuhle činnost ovšem s poděkováním ráda přenechám galantnímu muži, pokud se nějaký v mé blízkosti nachází. A vůbec to nepovažuji za projev mužské nadřazenosti. Připadá mi to jako přirozená součást slušného vychování.
Na druhou stranu musím uznat, že to dnes tito muži nemají vůbec jednoduché.
Dřív, když muž řekl ženě, že jí to sluší, většinou byl odměněn úsměvem. Dnes si musí nejdřív uvědomit všechna rizika, poradit se po telefonu s právníkem a teprve potom opatrně pronést například: „Ten váš svetr je moc pěkný.“
I tak se ale může stát, že dotyčná začne vřískat, protože podle ní určitě nejde o svetr. Ten dobytek jí stoprocentně čumí na prsa a ještě má tu drzost je komentovat.
Jo, trochu přeháním. Ale jen trochu.
Už jsem totiž zažila situaci, kdy muž podržel ženě dveře a místo poděkování dostal sprdunk, že ona není žádná chudinka, aby jí musel někdo pomáhat. A jestli drží dveře jen proto, aby se jí mohl dívat na p*del, tak by taky mohl dostat přes držku.
Dáma každým coulem...
Mně osobně by bylo líto, kdyby se muži začali bát, že za jakoukoliv milou pozornost budou obviněni ze sexuálního obtěžování. Kdyby ženě raději přibouchli dveře před nosem, než aby riskovali vylágoš za nevhodné chování.
A aby bylo jasno, rozhodně si nemyslím, že žena má být opečovávaná jako princezna a muž má být její osobní sluha. I když... Holky, co si budeme... No nic. Samozřejmě že ne.
Jde mi jen o trochu pozornosti, šarmu, zdvořilosti a vzájemné úcty. Protože galantnost snad neznamená, že muž musí ženu obskakovat a žena mu za to milostivě dovolí existovat ve své blízkosti. I ženy by se měly umět chovat hezky k mužům. Poděkovat, ocenit pozornost a také ji oplácet.
Uvědomuji si, že dnešní ženské pokolení je v mnohém jiné než v dobách našich babiček a prababiček. Ženy mají více možností, jsou nezávislejší a sebevědomější. Ale pozor, tím rozhodně nechci říct, že naše babičky a prababičky byly nějaké ubohé křehotinky, které bez mužské pomoci nedokázaly udělat ani krok. Právě naopak. Mnohé z nich tvrdě pracovaly, staraly se o děti, domácnost, hospodářství a kolikrát toho zastaly tolik, že by se z toho dnešnímu člověku zatočila hlava.
Ale i tak nás ženy stále považuji za něžnější pohlaví. Tedy alespoň většinu z nás. Samozřejmě existují i výjimky, u kterých označení „něžné pohlaví“ působí spíš jako vtip.
Ještě dodám, že zmíněný diskutující naznačil, že galantnost je vlastně benefit, který si my ženy nezasloužíme. No, nevím. Já tvrdím, že slušné vychování buď máme, nebo nemáme. Slušný člověk se nechová zdvořile jen k těm, kteří si to podle jeho vlastního uvážení zaslouží. Není to žádná odměna, kterou někomu udělujeme podle zásluh.
A jestli je moje představa staromódní, tak ať je. Klidně budu staromódní. Konzerva.
Zdroj Facebook - Hlavně se z toho ne - však vy víte.
PeopleSTAR (0 hodnocení)