Kašli na inkluzi, víceletá gymnázia prý škodí. Asi proto tam všichni chtějí

NÁZOR / Ataky na víceletá gymnázia se množí. Kritici tvrdí, že rozdělují společnost, podporují nerovnosti a nemají žádnou přidanou hodnotu. Jen rodičům a dětem se tam jaksi pořád líbí.


Odpůrci víceletých gymnázií v čele s organizací EDUin si stěžují, že podporují nerovnost a oddělení části nadanějších žáků od zbytku škodí těm, kteří na základce zůstanou. Nebudu to rozporovat, pravděpodobně to tak je, protože třída přijde o takzvané „tahouny“.

Napadlo ale někdy EDUin, jak se asi cítí ti tahouni? Baví je popadesáté poslouchat, jak spolužáci slabikují banality z učebnice, zatímco oni už čtou celé knihy? Je spravedlivé omezovat schopnější žáky a myslet jen na pomalejší? Proč tedy existují jakékoliv výběrové školy, včetně základních?

Úspěšnost víceletých gymnázií u maturit je jen o trochu vyšší než u jiných, ne o mnoho. O maturitu ale vůbec nejde. Hlavní přínos je třeba v širším rozhledu studentů. Na gymnáziu zjistí, že existují i jiné chytré děti a že musí tvrdě pracovat, aby něco dokázali. Na základce mají „za jedna“ s prstem v nose.

Řeči o „předčasné selekci“ jsou subjektivní a ideologické. Celý lidský život je jedna velká selekce. Vybíráme si knihy, školy, práce, kamarády, životní partnery. Nikdo se nekamarádí s každým.

Gymnázium vás naučí snažit se
Tvrzení, že původně mělo na výběrová gymnázia chodit pět procent nejnadanějších a teď je to přibližně deset, není žádným argumentem. Je to jedno. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že studenti na víceletých gymnáziích mají lepší podmínky k rozvoji svého potenciálu. A výuka je pořád trochu náročnější než na průměrné základní škole.

EDUin ve svém článku Jaké místo mají mít víceletá gymnázia ve vzdělávacím systému? tvrdí, že se u nás „budoucí lékař s budoucím dělníkem potkávají pouze po dobu prvních pěti let školní docházky, pak se jejich cesty rozdělí a hrozí, že spolu budou v budoucnosti obtížně komunikovat“.

Co je tohle za nesmysl? Jako absolvent víceletého gymnázia se umím bavit se spolužáky ze základky, ať už je to řezník, řidič, nebo dělník. To přece záleží na konkrétní osobnosti, ne na tom, jestli jsme spolu byli na základce trochu déle.

EDUin se také domnívá, že víceletá gymnázia prý s nadanými nijak cíleně nepracují. Učí se úplně stejně. Kdyby děti zůstaly na základní škole, výsledky prý budou mít velmi podobné. Já se ptám: Jak to můžete vědět?

Dovolte mi jednu historku. Vzpomínám si, jak jsem kdysi sám přišel na víceleté gymnázium. Vůbec jsem si nepřipadal jako na základce. Najednou mi některé profesorky vykaly, používaly cizí slova, vyžadovaly víc znalostí, kladly náročnější otázky. Zkrátka se k nám chovaly jako k dospělým.

V patnácti letech za mnou přišla třídní a s naprostou samozřejmostí mi dala román Milana Kundery v angličtině! Vzpomínám si, že to byla Pomalost, Slowness. To je pro patnáctiletého náročná četba i v češtině. Opravdu si někdo myslí, že by se to samé stalo na severočeské sídlištní základce?

EDUin popírá, že víceletá gymnázia mají přidanou hodnotu, ale zároveň si protiřečí. Přiznává, že jejich hodnota leží zejména v tom, že se „dítě ocitne v prostředí vysoce motivovaných spolužáků“. Nemusejí se proto tolik zaobírat obvyklými problémy, které základní školy často řeší u svých žáků.

Přesně tak to je a pro nadané to má velkou přidanou hodnotu. Ono někdy stačí, že ve třídě není řev, nikdo na vás nehází věci a fyzicky vás nenapadá. Proto většina inteligentních rodičů tyto školy pro své děti chce.

Aktivisty to ale nezajímá. Mají svou ideologii. Vrcholem absurdity je nejnovější výrok pana Miroslava Hřebečného z EDUinu pro Český rozhlas, že víceletá gymnázia můžeme přiřadit k problémům, jako je třeba trest smrti, který taky nadpoloviční většina obyvatel České republiky podporuje.

Stanislav Dvořák Forum24