Když je štěstí na dosah II.

Jak si pomoci
Odnaučení se některých silných návyků a škodlivých životních preferencí musí být často záležitostí psychoterapie. Tato změna souvisí s hlubokými, vývojově starými mozkovými strukturami, a je proto mnohem těžší, než se na první pohled může zdát. Apelovat na zdravý rozum nestačí a dobré rady selhávají.
Přesto pro ty, kteří si chtějí s popsaným problémem zkusit poradit sami, přináším jednoduché osvědčené strategie, jak takovou změnu začít. Můžeme je zkusit používat dohromady, či každou zvlášť:
1. Akceptujte se. Nepomůže, když se budete obelhávat, bát se svých impulzů, utíkat před nimi. Prostě je akceptujte. Řekněte si třeba po indiánském způsobu: Ano, i ty jsi mou součástí. Nikoli mou nejoblíbenější, ale stále mou. Proto tě přijímám, i když ti nedávám moc nad sebou. Beru tě, mé bažení, jaké jsi. Cítím puzení něco udělat, nepoddávám se mu, a obojí je v pořádku.
2. Zastavte se. Nejednejte tak, jak velí mozek. Zastavte proud myšlenek. Hned. Udělejte deset dechů. Běžte se na deset minut projít. Vědomě se nepusťte do činnosti, která vám už už přinese štěstí. Můžete cítit impulz, ale nemusíte se podle něj chovat. Obojí je v pořádku. Vydržte to.
3. Přepněte se. Vyhledejte jinou aktivitu nebo prožitek. Dejte si sprchu, běžte se projít, zacvičte si, umyjte nádobí. Zavřete notebook a nařiďte si budík, že jej 30 minut neotevřete. Když odoláte nejsilnějšímu pokušení, uvidíte, že po chvíli se silný pocit puzení k neužitečným aktivitám zmírní.
4. Uvědomujte si. Uvědomujte si svá nejobvyklejší slabá místa, kterými máte tendenci propadat do neužitečných chování či návyků. Hlídejte, zda jste právě nevstoupili do některého z nich. Naše návyky jsou ošemetné a dokážou nás vždy znovu mistrně přelstít – chronický plánovač má tendenci opakovaně vymýšlet perfektní plán, jak si poradí se svým chronickým plánováním, a podobně.
5. Nahraďte to. Nalezněte a posilujte hodnotné formy chování, které TAKÉ aktivují systém odměn. Hledejte užitečné úkoly a jednání, ve kterých budete cítit anticipaci úspěchu (a následné štěstí) a ve kterých něco užitečného děláte, někam se posunete, něco plníte. Přepněme se především do těch typů aktivit, které nám jdou – to je zárukou našeho úspěchu. Nebojujme příliš s překonáváním slabostí, ale použijme to, co je naší silnou stránkou.
Naše fylogeneticky staré mozkové struktury, zodpovědné za systém odměn, nedokážou rozlišit prospěšné chování od škodlivého. Posilují to, co nám přináší uspokojení, úlevu, redukci úzkosti, dobrý pocit. Ne každá úleva, redukce úzkosti nebo dobrý pocit je užitečný. Vyberme si, co svůj systém odměn naučíme. Odmění se nám za to!

Dalibor Špok
Psycholog
www.daliborspok.cz