Komentář: Zásada „zub za zub“ odporuje evangeliu

Na desetitisíce civilních obětí izraelské armády nelze cynicky reagovat tím, že je nám to sice líto, ale že je přece v každé válce normální, že trpí i nevinní civilisté. Všechnu vinu nenese pouze ten, „kdo si začal“, nýbrž i ten, kdo nedokáže včas přestat roztáčet spirálu odplaty a pomsty, píše v komentáři Tomáš Halík.

Události posledních týdnů potvrzují slova papeže Františka o již probíhající třetí světové válce. Otevřela se nová válečná fronta – konflikt ve Svaté Zemi. Tyto události prožívám velice bolestně.

Několik desítek let se věnuji mezináboženskému a mezikulturnímu dialogu doma i v zahraničí. Angažuji se proti všem formám antisemitismu, proti všem rasovým a náboženským předsudkům. Má láska k Izraeli, k vyvolenému židovskému národu, židovské kultuře, filosofii a náboženství je snad dostatečně známa. Za dlouholeté působení na tomto poli jsem obdržel i čestný titul Člověk smíření od mezinárodní společnosti křesťanů a Židů ve varšavské synagoze.

Po barbarském útoku Hamásu vůči Izraeli jsem pomohl zorganizovat modlitební večer za oběti a proti terorismu v našem kostele se zástupci křesťanů, Židů i muslimů v rámci iniciativy Společný hlas, které se mnoho let věnuji. Jasně jsem se vyslovil proti neospravedlnitelné akci Hamásu, uznávám právo a povinnost Izraele chránit své občany. Ale v zájmu pravdy a spravedlnosti člověk nesmí být zaslepený a jednostranný. Obávám se, že po izraelské odpovědi na zločin Hamásu leží všechny snahy o mír a pokojné soužití v troskách, a to na celé generace.

Stojím na straně Izraele, ne izraelské vlády
Ano, v tomto konfliktu stojím na straně Izraele, ale nikoliv na straně jestřábů současné izraelské vlády včetně zkorumpovaného premiéra Netanjahua, jehož politika dlouhodobě zostřovala vztahy mezi oběma národy, zejména na okupovaném území, a která nyní nepřiměřenou válečnou reakcí dostává Izrael do mezinárodní izolace a přispívá k nebezpečnému růstu antisemitismu.

Náboženští fundamentalisté a političtí extrémisté v Netanjahuově vládě paradoxně splnili přesně to, co Hamás zločinným útokem 7. října sledoval: vyprovokovat Izrael k nepřiměřenému „kolektivnímu trestu“, a tím znemožnit připravované sblížení Izraele s arabskými státy, zmobilizovat proti Izraeli arabský svět, mezinárodní veřejné mínění, a to nejen mladou generaci a politickou levici, ale nakonec i americkou vládu, nejdůležitějšího spojence Izraele. To vše se nyní bohužel nastalo.

Na desetitisíce civilních obětí izraelské armády nelze cynicky reagovat tím, že je nám to sice líto, ale že je přece v každé válce normální, že trpí i nevinní civilisté. Všechnu vinu nenese pouze ten, „kdo si začal“, nýbrž i ten, kdo nedokáže včas přestat roztáčet spirálu odplaty a pomsty, píše v komentáři Tomáš Halík.

Události posledních týdnů potvrzují slova papeže Františka o již probíhající třetí světové válce. Otevřela se nová válečná fronta – konflikt ve Svaté Zemi. Tyto události prožívám velice bolestně.

Několik desítek let se věnuji mezináboženskému a mezikulturnímu dialogu doma i v zahraničí. Angažuji se proti všem formám antisemitismu, proti všem rasovým a náboženským předsudkům. Má láska k Izraeli, k vyvolenému židovskému národu, židovské kultuře, filosofii a náboženství je snad dostatečně známa. Za dlouholeté působení na tomto poli jsem obdržel i čestný titul Člověk smíření od mezinárodní společnosti křesťanů a Židů ve varšavské synagoze.

Po barbarském útoku Hamásu vůči Izraeli jsem pomohl zorganizovat modlitební večer za oběti a proti terorismu v našem kostele se zástupci křesťanů, Židů i muslimů v rámci iniciativy Společný hlas, které se mnoho let věnuji. Jasně jsem se vyslovil proti neospravedlnitelné akci Hamásu, uznávám právo a povinnost Izraele chránit své občany. Ale v zájmu pravdy a spravedlnosti člověk nesmí být zaslepený a jednostranný. Obávám se, že po izraelské odpovědi na zločin Hamásu leží všechny snahy o mír a pokojné soužití v troskách, a to na celé generace.

Stojím na straně Izraele, ne izraelské vlády
Ano, v tomto konfliktu stojím na straně Izraele, ale nikoliv na straně jestřábů současné izraelské vlády včetně zkorumpovaného premiéra Netanjahua, jehož politika dlouhodobě zostřovala vztahy mezi oběma národy, zejména na okupovaném území, a která nyní nepřiměřenou válečnou reakcí dostává Izrael do mezinárodní izolace a přispívá k nebezpečnému růstu antisemitismu.

Náboženští fundamentalisté a političtí extrémisté v Netanjahuově vládě paradoxně splnili přesně to, co Hamás zločinným útokem 7. října sledoval: vyprovokovat Izrael k nepřiměřenému „kolektivnímu trestu“, a tím znemožnit připravované sblížení Izraele s arabskými státy, zmobilizovat proti Izraeli arabský svět, mezinárodní veřejné mínění, a to nejen mladou generaci a politickou levici, ale nakonec i americkou vládu, nejdůležitějšího spojence Izraele. To vše se nyní bohužel nastalo.

Tomáš Halík
Proboha