Lítost nestačí

Často se stává, že nám lítost druhého nestačí. Jsme tak zranění a rozzlobení, že se nám musí tisíckrát omlouvat, a my pořád ještě nejsme spokojeni. Necháme ho stát za dveřmi i s jeho lítostí a demonstrujeme mu svůj hněv tím, že se od něho odtahujeme. Přejeme si vidět, jak trpí. Mniši byli ve vzájemném kontaktu nesmírně upřímní. Uvědomovali si náš sklon nechat druhého odpykat to, čím nás zranil, a to tak, že nepřijímáme jeho lítost a nutíme ho ještě více se ponižovat, dokud neoblékne žínici a nesype si popel na hlavu. Takovou podobu bere na sebe naše pomsta.
Druhý se nemusí ponižovat. K tomu, abych mu odpustil, má postačit pouze to, že uzná své chybné chování.

(Duchovní lékárnička, Karmelitánské nakladatelství 2015)