Maminku máš jen jednu

Způsob, jakým se chováš ke své matce, je způsob, jakým se bude život chovat k tobě...
Matka je srdce lásky. Ona je sama životem. Nikdo tě nikdy nebude milovat tak jako ona. Tak ji nesuď příliš rychle.
Seděl jsi s ní někdy opravdu a poslouchal ji? Poslouchal jsi její příběhy, její vzpomínky, její život, než jsi přišel ty?
Pravděpodobně ti nikdy neřekla o všem, čím si prošla. Tiché boje. Bolest, kterou si nechala pro sebe. Jizvy, které stále nosí, ty, které stále bolí, když se vrátí staré vzpomínky.
Možná měla těžké dětství. Možná její mladší dny byly osamělé nebo plné lidí, kteří se k ní nechovali správně. A přesto si to všechno nechala uvnitř. Ne aby to skrývala, ale aby tě ochránila. Nechtěla, aby se její bolest stala vaším břemenem...
Ticho se stalo jejím způsobem, jak se s tím vyrovnávat Tichý štít.
Tak ji uctěte. Buď na ni laskavý. Važ si ji. Není to jen tvoje máma, je požehnáním, které nemůžeš nahradit.
Způsob, jakým se k ní chováš, se k tobě jednoho dne vrátí. Pokud se k ní budete chovat s láskou, svět vám tu lásku vrátí.
Matka je jen jedna. Pokud si jí teď nevážíte, lítost vás možná navštíví později. A až přijdou ty bezesné noci, nebude to její hlas, který vás utěší. Bude to váha vaší vlastní vzpomínky na ni..