Jeden muž se přistěhoval do nového města a chtěl se připojit k církevnímu společenství, které by mu vyhovovalo.
Když už chtěl své úsilí téměř vzdát, zastavil se v neděli v nedalekém kostele a zaslechl, jak tamní kazatel říká:
„Děláme věci, které nemáme dělat, a neděláme to, co dělat máme!“
Muž vklouzl do lavice a s úlevou si povzdechl:
„Díky Bohu. Konečně moji lidé!“
(Malé příběhy, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2001)
Když už chtěl své úsilí téměř vzdát, zastavil se v neděli v nedalekém kostele a zaslechl, jak tamní kazatel říká:
„Děláme věci, které nemáme dělat, a neděláme to, co dělat máme!“
Muž vklouzl do lavice a s úlevou si povzdechl:
„Díky Bohu. Konečně moji lidé!“
(Malé příběhy, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2001)
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Radostný člověk
Radostnému člověku nelze nahnat strach. Spočívá sám v sobě, a proto ho nelze jen...
Obyčejní lidé
Ježíš byl obyčejný člověk a rádi mu naslouchali právě obyčejní lidé. Jeho násled...
Loďka manželského života
Existují však loďky, které si to nasměrovaly k cílovému přístavu, k němuž chtějí...
Radostnému člověku nelze nahnat strach. Spočívá sám v sobě, a proto ho nelze jen...
Obyčejní lidé
Ježíš byl obyčejný člověk a rádi mu naslouchali právě obyčejní lidé. Jeho násled...
Loďka manželského života
Existují však loďky, které si to nasměrovaly k cílovému přístavu, k němuž chtějí...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva