Moudrost starých Čechů… Jan Amos Komenský

XX. Přípovídky vzaté od rozličných
případností těla lidského

Lidé jsou lidé.
Zaschla v něm duše.
Není ten člověk v těmeno uražen.

Od zrůstu
Kdo roste neboje se, sstará se nestydě se. Neb: Kdo roste bez kázně,
stará se bez bázně.
Mladý ze všeho vyroste. (O nemoci, o chudobě, o zlých navyklostech.)

Od věku
Mladý na léta, starý na rozum.
Když let (věku, životu) ubývá, nepřibývá.
Zaschla v něm duše. (Cornice vivacior.)
Přibývání věku, ubývání života.
Starý nevrlý.
Vzpomněla sobě babka dědka plakati. (Když kdo po něčem
starobylým se roztoužíc, litovati začne.)
Můž od té chvíle léta svá počítati.
Dnes se znovu narodil.

Od rozumu, mysli, fantazie
Utíká mu se svoboda před rozumem.
Jaký rozum, toková řeč.
Na obrátku se jinak namyslí.
Ledcos se mu v kotrbě zavrtí.
Jiné sedě, jiné stoje.
Můž být, ale já takto smýšlím.
Fantazí mu překáží; o bláznu říká se.
Fuči mu v kotrbě.
Má třísku za uchem; t. třeští.
Divného mozku člověk.
Kdo k čemu má chut, najde toho dosti.
Kdo po čem dychtí, potkává se s tím.
Rozumí tomu, co slepý cestě.
Rozumí tomu, co svině patrželi.
Snadno blázniti, když rozumu není.
Jest fifidlo.

Od hněvu
Hněv bez síly marný.

Od síly
Síla bez rozumu sama se kazí. (Vis consilii expers mole ruit sua.)
Pokud chodí, potud se hodí.

Od strachu
Strach má veliké oči. (Metus omnia majora reddit.)

Od smíchu
Do smíchu mi jest.
Vámtě do smíchu, ale mně pohříchu.
Komu směšno, nech se směje.
Směje mu se na to hubice; t. rád.
Z lonského smíchu pláč.
Z ženského pláče smích.

Od spaní snů
Vyspal se z toho; t. kdo mnoho slíbil a nic neplní.
Spi sobě bezpečně. (In utramque dormit aurem.)
Kdo snům věří, stín lapá.
Bych sobě sna měl ujíti.
Nedospal se toho.
Co se zdá, to jest sen.

Od studu
Kdo se nestydí, nedojde hanby.
Má dar nestydatosti.
Stydí se jako sedlská nevěsta.
Pýř barva ctnosti. (Nebo kdo se pýří a rdí, znamení studu.)

Od přízně
Přejiť jako sobě sám.
Co sobě, to tobě.
Vážím ho sobě jako oka svého.

Od hlavy
Nebolí toho hlava, kdo to stavěl. (V dvojnásobném smyslu se béře:
aneb o boháčích, kteříž dostatek všeho majíc, nestarají se; aneb
o mrtvých.)

Od očí, obočí
Má zpředu i zadu oči.
Hledě naň řekl by, že je něco. (Quum facien videas, videtur esse
quantivis precii. Ter.)
Z vysoka na jiné hleděti; o pyšném.
Zdvíhá obočí.
Slepý šilhavého dojímá; et contra.

Od uší, sluchu
Natřel mu dobře uši. (Vycpal ho, dal mu na kabát.)
Drbe se za uchem; tj. smutný jest aneb má starost.
Třísku má za uchem.
Kde tě nesvrbí, nedrbej, aby příčesu neudělal.
Hluchého kárati.

Od nosu
Všudy musí nos vstrčiti.
Ve všecko aby nos vstrčil; t. o všetečném.
Aby mi se třikrát v nos ukousl, neuvěřil bych.
Potřeboval by beryllum na nos.
Potáhni se sám za nos. (Sáhni do svých ňader, sám k sobě přihlédni.)
Dal mu čackou šňupku pod nos.

Od mluvení a mlčení
Kyjem by z něho slova nevyrazil.
Nedomluvíš-li se, nedoleníš se.
Všeho se on odmlčí.
Tichý, ale lichý.
Ani cknouti (páchnouti) nesměl.
Nepovím žádnému, co pravíš; t. nerozumím neb neslyším.
Můžeš na jeho slovo všecko dáti.
Povíme jim, když tudy půjdou.
Němému nerozuměli.
Jedno minout, druhé svinout, k třetímu mlčet, cesta ku pokoji.
V cizím domě nejlépe býti slepým, hluchým, němým.

Od potu
Nerad se potí.

Od práce
Práce bezděčná nebývá vzáctna.
Dělá, co musí.
Nic bez práce nepřichází.
Bez práce nebudou koláče.
Dobrý počátek půl práce.

Od ňader
Nahlídni do svých ňader.
Nahému za ňadra schovávati.
Nahého těžko svléci.

Od vlasu
Za vlas ho neujde.

Od skákání
Neříkej huj, až přeskočíš.
Ještěs nepřeskočil.
Bezpečněji krokem než skokem

Od postu
Snadno sytému postiti se.

Od noh
Co sem na své nohy vstal.

Od pat
Patami napřed chodit.
Patami platit.

Od gestů těla
Sedna bych nevstal. (Ich wolle darob nicht aufstehen. Ist nicht
aufstehens werth. Manum non verterirn.)
Chodí, coby mu z nosu kapalo; t. shrbě se, melancholicky.
Pichna trne bych co udělal. Vstrče jednu ruku za pás, udělal bych to.
(Romanus sedendo vincit.)
Co tu mám kleměti?
Nic se u něho neosedí. (O marnotratném, chovati neumějícím.)
Nahý nahého neoděje.
Nahého nelze zvlíci.

Od svrabu
Drbe se, kde ho nesvrbí.
Svrbí tě kůže? (Chceš se domluviti neb dočiniti bití?)