Můžeme si položit otázku

Lidé se dají rozdělit zhruba na dvě skupiny - na ty, kteří se zaměřují navenek, a ty, kteří se zaměřují dovnitř. Lidé zaměření dovnitř se víc zabývají tím, jaký mají z něčeho pocit: Líbí se mi víc tohle, nebo spíš tamto? Lidé zaměření navenek, chtějí dělat to, co považují za správné ostatní (aby je ostatní přijímali, aby na ně udělali dojem nebo aby jim lidé záviděli), ale ti zaměření dovnitř chtějí udělat správnou věc kvůli sobě (aby měli sami ze sebe dobrý pocit).
Netvrdím, že jeden způsob sebezaměření je vždycky lepší než druhý, ale chtěla bych zdůraznit, že je žádoucí získat lepší povědomí o tom, jak se zaměřujeme, abychom mohli odhalit, jak si stojíme na škále vnitřní-vnější. Pokud se ocitneme příliš daleko směrem navenek, můžeme ztratit smysl pro to, kdo jsme, a vnitřní rovnováhu. Pokud se příliš zaměříme na opačnou stranu, k soustředění do nitra, možná bude nezbytné, abychom se trochu víc přizpůsobovali společnosti a mohli být její součástí. Můžeme si položit otázku, jestli způsob, jakým zvládáme své emoce, je poháněn tím, co si o nás podle našeho přesvědčení myslí jiní lidé, nebo tím, o čem víme, že by nám pomohlo cítit se dobře.

(Psychologický rádce do zběsilých časů, Portál 2025)