Na co si dát pozor o dovolené v Itálii? Na alkohol, kapsáře i fotky jídel

Pokuty, zranění, nepříjemnosti s místními. Tomu všemu by se člověk na dovolené nejraději vyhnul. Jenže jiný kraj, jiný mrav, jak se říká, v zahraničí mohou lidé narazit na pravidla či živočichy, s nimiž předem úplně nepočítali. Vždy se proto hodí mít po ruce přehledného rádce. Pak člověk ví, že třeba v Itálii platí na silnicích stejné rychlostní limity jako v Česku, zato ale existuje mírná tolerance na alkohol za volantem. Nebo jakým způsobem v Římě fungují turistické pasti. Přehled nabízí Deník v prvním díle nového miniseriálu Na co si dát pozor v Itálii.

V Itálii, zemi rozkládající se na Apeninském poloostrově, Alpách a několika ostrovech, si to své najde snad každý. Jde o jednu z nejpopulárnějších evropských destinací. Na severu nabízí hory, po celé délce území dechberoucí památky od starověku po současnost, a lidé do Itálie míří také na dovolenou u moře. Samostatnou kapitolou jsou pak vyhlášená města jako Řím, Milán, Florencie, Benátky či Neapol.

Jízda autem či vlakem? Pozor na pokuty
Itálie je součástí Evropské unie i Schengenského prostoru, z dokumentů tak stačí mít u sebe při překračování hranic občanský průkaz. Ti, kdo přijíždějí auty, také u sebe musejí mít řidičský průkaz, doklad o registraci vozidla a pojištění.

Řidičům pokuty hrozí mimo jiné za překročení maximální povolené rychlosti. Podle webu Italia, což je oficiální web vytvořený italskými úřady pro návštěvníky země, jsou tyto limity 130 kilometrů v hodině na dálnicích, 110 kilometrů na hlavních silnicích (obdoba bývalých českých silnic pro motorová vozidla), 90 kilometrů na vedlejších a místních silnicích, 50 kilometrů v zastavěných oblastech. Pozor si ale musí dát řidiči, kteří mají oprávnění méně než tři roky - ti mohou jet na dálnici maximálně stovkou, na hlavních silnicích pak maximálně devadesátkou. Obytná auta do hmotnosti 12 tun pak na dálnici mohou jet také maximálně stovkou, a nad dvanáct tun je pak limitem 80 kilometrů. Dálnice jsou v Itálii zpoplatněné, mýtné se liší podle ujetých kilometrů a typu vozidla. Platí se u mýtných bran.

Pokuty si pak lidé mohou odnést za špatné parkování. „Věnujte pozornost barvě značení: modré čáry označují placené parkování, proto si pro hodinový kupón zajděte do trafiky nebo použijte automaty na parkovištích či v jejich blízkosti. Bílé čáry znamenají, že parkování je zdarma, a žluté čáry označují, že místa jsou rezervovaná,“ podotýká web Italia.

Objevovat Itálii se skvěle dá i z vlaku, neboť země má rozvinutý železniční systém. Dálkové rychlovlaky Frecciarossa, které provozuje italský státní dopravce, nebo Italo, vlastněné soukromou stejnojmennou společností, jsou vynikajícím spojením mezi velkými městy - Římem, Neapolí, Milánem a dalšími. Lístky se dají koupit online.

Jak online, tak v automatech na nádražích pak lidé pořídí i lístky na regionální spoje. U nich si je ale vždy potřeba jízdenku označit, jinak hrozí pokuta 50 eur (v přepočtu zhruba 1250 korun).

Tísňové volání - kam se v Itálii obrátit pro pomoc

V Itálii funguje jednotné tísňové číslo 112.
Kromě něj se lze dovolat pro pomoc na číslech 118 (zdravotní záchranná služba), 113 (policie nebo dopravní policie), 115 (hasiči).
Nepřetržitá asistenční služba na dálnici: 800 116 800.
Velvyslanectví České republiky v Itálii sídlí v Římě na adrese Via dei Gracchi 322, telefon je +39 0636095791, mimo pracovní dobu pak funguje linka pro české občany v nouzi +420 222 420 222.
Zdroj: web českého velvyslanectví v Itálii, web Italia

Pozor na alkohol. Za volantem i ve městech
Na rozdíl od Česka lidé mohou v Itálii sednout za volant i lidé s trochou alkoholu v krvi - i zde se ale liší pravidla podle toho, jak dlouho má řidič oprávnění. „Povolený limit alkoholu v krvi v Itálii je 0,5 gramu na litr a absolutní 0 pro nové řidiče (v prvních třech letech po získání řidičského průkazu) a profesionální řidiče. To platí pro všechna vozidla, včetně motocyklů,“ informuje web Italia.

Pokud má řidič upito více, hrozí mu pokuty v hodnotě stovek až tisíců eur. Pokud ovšem někdo řídí vozidlo s hodnotou více než 0,8 gramu alkoholu na litr krve, může skončit i ve vazbě.

Lidé by to na dovolené v Itálii obecně neměli s alkoholem přehánět. Uvolňuje totiž zábrany a s řádícími opilými turisty bojují v Itálii zejména větší města a turistická střediska. Sahají tak k stále přísnějším pravidlům. „Z evropských zemí bývají nejpřísnější Španělsko, Itálie a Chorvatsko. Například Řím, Benátky a Florencie mají zákaz pití alkoholu na ulicích v určitých večerních hodinách (týká se také některých barů/restaurací),“ upozornila mluvčí cestovní agentury Invia Jiřina Ekrt Jirušková.

Do vody bez bot a nic nelovit
Na rozdíl od Chorvatska, kde na lidi často číhají mořští ježci, si lidé na italské pláže koupací boty brát nemusí. Většinou jsou písčité nebo oblázkové. Platí to třeba i pro ostrov Sardinie. „Pláže na Sardinii jsou zpravidla písečné, jsou zde ale i místa, jako je například zátoka Cala Goloritzé, která byla letos vyhlášená nejkrásnější pláží na světě, která má bílé oblázky a procházet se po nich nemusí být každému příjemné,“ řekla Deníku Kamila Červená z cestovní kanceláře Sardegna, která se specializuje na pobyty na tomto italském ostrově.

V určitých oblastech země musí návštěvníci počítat s tím, že je vstup na pláže zpoplatněný - týká se to často vyhlášených pláží v blízkosti velkých měst, například v Ostii u Říma nebo na benátském Lidě. Cena pak stoupá v závislosti na tom, zda si chce člověk připlatit i za lehátko či slunečník.

Pokud se lidem zalíbí písek z pláže, mušle či jiný kus italské přírody, vzít s sebou domů si ho nesmějí. Platí to pro celou Itálii, včetně zmíněné Sardinie. „Důrazně upozorňujeme je zákaz vývozu jakéhokoli přírodního bohatství z ostrova. Ať už se jedná o rostliny, písek, nebo kameny, vše musí na ostrově zůstat, kontroly probíhají jak na letištích, tak v přístavech a i malá množství jsou trestána vysokými pokutami,“ upozornila Červená.

Plavky jen na pláži, do katedrály se zahalit
Itálie patří mezi země, kde se dbá na vhodné oblečení. I když za to všude nehrozí přímo pokuta, pokud se lidé vypraví v plavkách mimo pláže do center měst, čekají je minimálně nepříjemnosti. „Je určitě vhodné nosit plavky pouze k bazénu nebo na pláž, do restaurací, obchodů a obecně doporučujeme chodit v oblečení,“ řekla o Sardinii Červená. V mnoha městech pak platí zákaz vstupu do historického centra v plavkách.

Pokud se lidé chystají o dovolené prozkoumat kulturní a historické památky, musí v Itálii počítat s tím, že se poměrně přísně hledí na to, v jakém oblečení vstupují do chrámů - kostelů, katedrál a bazilik. Prakticky ve všech platí, že by měla být zahalena ramena a sukně či šortky sahat alespoň po kolena. Kostel od kostela se ale liší, jak moc místní dohlíží na dodržování. Ve vyhlášených chrámech často někdo vhodnost oblečení kontroluje a nevhodně oblečenému člověku může odepřít vstup. Zároveň jsou ale ve velkých chrámech obyčejně k půjčení po dobu návštěvy šátky.

Italové si nejen kostely, ale všechny své cenné památky z dob od starověku po dnešek bedlivě střeží. Aby je turisté neničili, mnohá města zavádějí stále přísnější pravidla. Například v Římě už několik let není povoleno sedět na Španělských schodech, přičemž za porušení hrozí pokuta ve výši 250 eur, a rovněž je zakázáno koupat se ve fontánách. Opět hrozí pokuta, případně správné řízení. Turisté, kteří se dopustí vandalismu, mohou počítat i s vyhoštěním a zákazem vstupu do země.

Cestování ve městech
Itálie ve svých velkých městech nabízí kvalitní systém městské hromadné dopravy. Z letišť se lze do center měst dostat autobusy, případně vlaky. Ceny za MHD jsou o něco vyšší než v Česku, drahotou se pak nejvíce i na italské poměry vymykají Benátky - jelikož se zde život odehrává na vodě, celodenní lístek na vaporetto, lodní hromadnou dopravu, vyjde na 30 eur.

Lze využít i taxi, jeho cena je ale v italských městech vždy vyšší než za MHD. V největších městech, jako jsou Řím, Florencie či Milán, funguje i služba Uber.

Jak se v Itálii neztrapnit v restauracích a kavárnách

Za tyto prohřešky sice nehrozí pokuty, existují ale nepsaná pravidla chování, podle nichž Italové spolehlivě rozeznají neznalého turistu od těch, kteří si o této zemi na Apeninském poloostrově něco zjistili.
Jelikož je Itálie vyhlášená svou kuchyní, množství těchto zvyklostí se pojí právě s kavárnami, restauracemi a bary.
Cappuccino je ranním nápojem - kdo si ho objedná po 12. hodině, je tak trochu za „burana“.
Ananas na pizzu nepatří.
Špagety by se neměly krájet, lidé by je při konzumaci měli „vcucávat“.
Obvyklé je nechat v restauracích spropitné ve výši zhruba 10 procent, někdy už je ale zahrnuto na účtence. V café barech, kam si Italové chodí dopřávat espresso, pak často platí, že káva „na stojáka“ u baru vyjde levněji, než s obsluhou u stolku.
Na sociálních sítích kolují doporučení Italů, kteří varují lidi před konzumací jídel v restauracích, jejichž menu nabízí velké barevné obrázky nabízených pokrmů. Většinou se jedná o pasti na nezkušené turisty, kteří tak vydají peníze za jídlo, které nedosahuje kvalit, jaké lze objevit v „poctivých“ restauracích. Skutečně vynikající italskou kuchyni pak lidé najdou často mimo nejrušnější ulice.
Pasti na turisty: Vyhýbejte se náramkům, i restauracím s menu s obrázky
Při návštěvě Itálie by si lidé měli dát pozor také na kapesní zloděje a turistické pasti, neboť podobná záležitost notně umí zkazit dovolenou.

Ve všech velkých městech průvodci cestovních kanceláří obvykle varují před kapsáři. Jako ve všech evropských zemích, nejčastěji řádí v místech s velkou koncentrací lidí, což jsou velmi typicky turisticky vyhlášená místa a historická centra měst s menšími ulicemi. Mobil, peníze a doklady, tedy nejdůležitější věci, by člověk nikdy neměl nechávat mimo svůj zrak - tedy například v batohu na zádech.

Pozor by si lidé měli dávat ve velkých městech také na podezřelé prodejce v ulicích. Muži, často cizinci, nabízejí kolemjdoucím náramky či růže, přičemž se nezřídka kolemjdoucím snaží dát náramek přímo na ruku. Pokud se jim to povede, vyžadují za něj zaplatit, i když člověk takovou věc odmítá. Těmto mužům je ideální se zdálky vyhnout.

Přijít o peníze lidé mohou i při nákupu dalšího zboží v ulicích - většinou jde totiž o nelegální padělky. „Pokud jde o nelegální prodej zboží na ulici, jen v prvních třech měsících roku 2025 hlídky zabavily přes 130 tisíc nelegálně prodaných předmětů (včetně náramků, náhrdelníků, květin, suvenýrů, elektronických zařízení, oděvních doplňků) a zahájily trestní stíhání. Nejsou však časté případy agresivního chování vůči turistům ani oznámení ze strany občanů nebo návštěvníků o nebezpečném chování nebo podvodech,“ informovalo už dříve Deník velení místní policie v Římě.

Eliška Gáfriková deník.cz