„Našla jsem tam všechno.“ Novinářka rozkrývá obchod s lidským soukromím

Nepřeberné množství fotografií a videí s erotickým obsahem hlavně dívek a žen, které o jeho existenci na internetu nemají ponětí. To je realita některých českých serverů platformy Discord, do kterých v minulých týdnech pod falešnou identitou nahlédla novinářka Apolena Rychlíková.

Intimní fotografie sdílené bez souhlasu zobrazených žen. Obchod s lidským soukromím. A v neposlední řadě dětská pornografie. Svět s těmito materiály se otevřel před novinářkou Apolenou Rychlíkovou poté, co pod falešnou identitou pronikla na několik specificky zaměřených českých serverů komunikační platformy Discord, která je jinak šířeji využívaným komunitním prostorem.

„Myslím, že jsem (na zmíněných serverech) našla opravdu všechno,“ popisuje teď Rychlíková, šéfredaktorka mediální platformy Page Not Found, v rozhovoru pro podcast 5:59 svůj investigativní ponor do uzavřených diskuzních skupin. A i když trval „jen“ zhruba šest týdnů, dostala se prý ke „stovkám tisíc materiálů“. Což podle ní jasně napovídá tomu, o jak rozsáhlý fenomén ve skutečnosti jde.

Původně přitom Rychlíková nezamýšlela pátrat třeba až po obchodu s dětskou pornografií. Vysvětluje, že ji obecně zajímalo spíš to, jak na podobných uzavřených fórech s primárně mužským osazenstvem vypadá konverzace o ženách. Po „odchycení“ patřičné pozvánky a vstupu na jeden z discordových serverů ale záhy narazila na věc, jejímuž významu zpočátku nerozuměla: nabídka tzv. cum tribute.

„Nějaký uživatel pošle třeba fotku – může to být spolužačka, přítelkyně, expřítelkyně nebo i modelka z OnlyFans. Většinou jde o fotku obličeje, nemusí být explicitní. A další uživatelé poté natáčejí videa, jak nad touto fotkou masturbují a ejakulují na obličej té ženy,“ popisuje novinářka s tím, že poměrně běžné jsou například dotazy uživatelů, jestli jim někdo „udělá cum tribute na mamku, na ségru, na tetu“.

Posléze navíc Rychlíková zjistila, že na serverech, které mají tisíce až desetitisíce uživatelů, se s fotkami a videi sexuálního charakteru také obchoduje. Typicky zachycují třeba expřítelkyně nebo jiné reálné ženy ze života prodávajících, přičemž jejich šíření bez souhlasu zachycených osob je nezákonné. A v některých discordových místnostech – tzv. „roomkách“ – dokonce nechyběla dětská pornografie.

Nedostupnost „obchodníků“ vs. katalog obětí
V rámci svého pátrání se Apolena Rychlíková – už pod svou skutečnou identitou – pokusila kontaktovat některé z uživatelů, kteří sexuálně explicitní materiály nabízeli. Na zaslané e-maily však odpověď nepřišla. A úspěšný nebyl ani pokus navázat přes sociální síť Instagram konverzaci s mužem, který dokonce vydíral jednu z žen zachycených na pornografických materiálech kolujících českým internetem.

Ženy, jejichž fotografie nebo videa se na serverech objevují, často není složité dohledávat. Novinářka Rychlíková totiž líčí, že si mnozí „obchodníci“ dávají velkou práci s katalogizací – vedle samotného erotického obsahu tak v seznamech nechybějí ani konkrétní jména žen, odkazy na jejich profily na sociálních sítích nebo města, kde žijí.

Zároveň se ale i díky této „pečlivosti“ podařilo šéfredaktorce Page Not Found kontaktovat zhruba tři desítky dotčených žen. „Drtivá většina z nich nevěděla, že ty materiály někde jsou. Pro ně to zkrátka byly intimní fotky, které někdy poslaly svému milenci nebo partnerovi,“ říká Rychlíková a dodává, že několik oslovených obětí už naopak vědělo, že jejich intimní záběry někde obíhají. A vyslechla si od nich i některé hrozivé zkušenosti – třeba že intimní materiály někdo poslal lidem z jejich okolí, například jejich zaměstnavateli.

„Všechny (kontaktované ženy) si důsledkem těch informací, které jsem jim poskytla, prošly nějakým mikrotraumatem. Zvlášť pro ty mladší to bylo hodně zraňující. Dívka, které je dnes teprve 17 let, mi říkala, že se kvůli tomu dva roky léčí u psycholožky a bere antidepresiva,“ popisuje novinářka reakce žen.

Potřebujete pomoci?
Pokud máte zkušenost se sexuálním obtěžováním nebo přímo se sexuálním násilím a potřebujete pomoci, obrátit se můžete na proFem – centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí, na organizaci Persefona nebo na Bílý kruh bezpečí.

Bolestnou součástí celého příběhu je navíc pro Apolenu Rychlíkovou vědomí, že nedokáže pomoct obětem s tím, aby jejich intimní materiály z internetu zmizely. A zaskočila ji také vlna zpráv, ve kterých ji pisatelky na základě její investigace žádají, aby prověřila, jestli se někde na serverech jejich záběry také nevyskytují. Tento požadavek přitom podle novinářky není příliš reálné vyplnit – už proto, že navzdory zmíněné katalogizaci je nacházení konkrétních osob na serverech stále spíš otázkou náhody.

„Je to něco, s čím jsem úplně nepočítala. (…) Vlastně jsem tím (zveřejněním investigativního textu) způsobila nějakou kolektivní psychózu. To jsem nedomyslela a je mi to líto,“ říká otevřeně Rychlíková.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, jak se k popsanému dění na discordových serverech, které prozkoumala Apolena Rychlíková, staví policie nebo kolik uživatelů se na nich vlastně pohybuje. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.

Barbora Sochorová Seznam Zprávy