Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Nataša
Logo
Home  ~  Společnost  ~  

Neklamte se! Vakcína není svoboda!

Politika

(89)

Zábava

(188)

Společnost

(412)

Kultura

(335)

Sport

(36)
Neklamte se! Vakcína není svoboda!
<>
icon 26.04.2021 icon 0x icon 35x
Co je svoboda ducha? Co je nejdůležitějším předpokladem svobody, který pokud nesplníme, propadneme se do vnější nesvobody? Co je skutečnou příčinou toho, že lidé začnou být najednou navenek omezováni, neustále kontrolováni a systematicky přichází o svá předchozí práva a svobody? Jinými slovy řečeno, co je příčinou stavu nesvobody, do kterého jsme se dostali prostřednictvím covid pandemie? Proč je to důležité vědět, a proč to musí mít pro nás katastrofální důsledky, pokud to nevíme?

Abychom pochopili, co je onen "duch", který se nachází v nás a který má být svobodný, uveďme si názorný příklad. Představme si vzduchovou bublinu na mořském dně. Pokud není nějakým způsobem násilně zadržována pod hladinou, pokud je tedy zcela volná a svobodná, dere se okamžitě nahoru. Rychle stoupá, jakoby se spěchala spojit se svou přirozenou podstatou a splynout s ní.

A úplně stejně se chová také svobodný lidský duch ve světě materie, pokud jej ničím nebrzdíme a dáme mu svobodu. Také on projevuje v hmotnosti tendenci rychle stoupat nahoru, protože touží, podobně jako bublina vzduchu, po spojení a splynutí se svou podstatou. S podstatou Ducha!

Ale žel, lidé této základní přirozenosti vlastního ducha, čili sebe sama brání! Lidé se proviňují vůči vlastnímu duchu, protože ho drží neustále pod hladinou, čili v hmotnosti, a nedovolují mu stoupat a nakonec dojít ke spojení se svou vlastní podstatou.

Jak k tomu dochází?

Člověk na zemi a v hmotnosti drží sebe sama, to jest svého ducha spoutaného železnými obručemi vlastních materiálních přání, protože se pro něj stalo důležité jen to, co je materiální a co s materií souvisí. Vše ostatní je považováno za bezpředmětné, nebo v lepším případě za druhořadé. Všechny myšlenky, snahy, hodnoty a cíle lidí souvisí pouze s věcmi pozemskými a jejich celkový vnitřní duševní život nikdy nevybočuje z tohoto rámce.

A právě tyto myšlenky, snahy, hodnoty, cíle, jako také celý, pouze na materii orientovaný vnitřní i vnější život představuje ony mříže, nebo spíše železnou stěnu, za kterou je uvězněn lidský duch. Je uvězněn jako vzduchová bublina někde v podpalubí potopené lodi na dně mořském, která se nedokáže vyprostit a začít se svým radostným stoupáním vstříc své pravé podstatě, kterou je vzduch. A u člověka je to duch!

Takové něco je však z dlouhodobého hlediska nepřijatelné! Je to chorobný stav, projevující se tím, že lidé ignorují potřeby a přirozenost svého ducha, že dokonce ani nepřipouštějí jeho existenci, a jejich osobnost a celý jejich vnitřek jsou orientovány pouze na to, co je materiální.

Avšak takovýto nepřirozený a chorobný stav, ve kterém je náš duch neustále násilím držen pod hladinou hmotnosti, jeho dlouhé věznění a nesvoboda se nakonec postupně nevyhnutelně transformují do vnější podoby nesvobody a věznění. A tak ti, co věznění vlastního ducha začínají být sami vězněni, a ti, co upírají svobodu vlastnímu duchu přicházejí o vnější svobodu.

Pokud se totiž my tímto způsobem chováme k vlastnímu duchu, čili ke svému skutečnému a pravému "já", časem se určitě najde někdo, kdo se také navenek zachová stejně k nám samotným. Časem se najde někdo nebo něco, co nás samotné spoutá a sváže stejně, jako jsme my spoutali a svázali vlastního ducha. Stane se to přesně tak, jak k tomu došlo prostřednictvím současné pandemie a všech proti lidských a proti humánních sil, které stojí za ní.

Když ale k takovému něčemu dojde, když nás vnější poměry připraví o svobodu a uvrhnou do vězení, když jsme ustavičně nějak omezováni a kontrolováni, když se nás snaží někdo zcela ovládnout a zotročit znamená to, že nesvoboda našeho ducha ze strany nás samotných je už neudržitelná. Takové vnější dění je pak naléhavou výzvou a silným impulsem k tomu, abychom začali pracovat na osvobození vlastního ducha, a tímto způsobem mohli nakonec dospět také k větší vnější svobodě.

Lidé však nechtějí tyto skutečnosti vidět a vnímat! Lidé zůstávají slepí a hluší! Lidé se chtějí dopracovat ke svobodě jinou cestou, a to prostřednictvím vakcinace. Dokonce jeden z reklamních spotů, propagujících očkování přímo říká, že vakcína je svoboda.

Takový názor a takový přístup je však pouze obcházením skutečného problému. Je nepochopením a ignorováním skutečných příčin, kvůli kterým nás covid pandemie připravila o naši svobodu. Je to podvod na sobě samých, který se nám trpce vymstí! Je to podvod, vyplývající z materialistického vnímání světa, který bere v úvahu pouze to vnější a viditelné, a to vnitřní a nejpodstatnější ignoruje.

Africké země jsou známé masovými očkováními proti mnohým chorobám, která tam organizují různé charitativní a zdravotnické organizace zejména ze západních, ekonomicky nejvyspělejších zemí. Vedoucí očkovacího programu pro třetí svět, doktor Peter Abi realizoval v roce 1986 v Guineji Bissau očkování proti záškrtu, tetanu a černému kašli vakcínou s názvem DTP. Avšak očkovací týmy se vzhledem k africkým poměrům a značnému rozptýlení populace nedostaly ke všem dětem. A proto vznikly dvě kategorie dětí, jedny očkované a druhé neočkované.

Tato vakcinace byla považována za něco pozitivní a prospěšné, co mělo Africe pomoci. Doktora Petra Abiho však po třiceti letech napadlo ověřit si pozitivní přínos vakcinace a její blahodárné účinky prostřednictvím vzácné možnosti vzájemného srovnání zdravotního stavu očkované a neočkované populace.

Jeho zjištění však bylo šokující! Zjistil totiž, že ti očkování byli sice imunní vůči chorobám, proti nimž byli očkováni, ale ve srovnání s kategorií neočkovaných byla u nich zaznamenána o deset procent vyšší úmrtnost na jiné nemoci. Vakcína tedy na jedné straně pomohla proti určitému konkrétnímu onemocnění, ale na druhé straně zasáhla do imunitního systému takovým způsobem, že nebyl schopen efektivně čelit jiným nemocem, s nimiž by si byl jinak poradil. V konečném důsledku tedy právě kvůli vakcinaci zemřelo o deset procent obyvatelstva více z těch, kteří očkování podstoupili.

Momentálně probíhá také u nás masová mediální kampaň za očkování, přičemž o její negativních vedlejších účincích se mluví jen okrajově, nebo vůbec. Historie vakcinace zejména na africkém kontinentu však při bližším zkoumání ukazuje různé rozporuplné věci. Rozporuplné až do takové míry, že vzniká důvodné podezření, zda skutečným účelem vakcinace byla opravdu pomoc obyvatelstvu a ne náhodou jeho záměrná a cílená redukce.

Málokdo si však dá námahu tyto skutečnosti hlouběji zkoumat, i když je přece dobře známo, že na každém přípravku bývají vždy uvedeny i jeho negativní vedlejší účinky. A jinak to nebude ani se současnými vakcínami proti covidu, šitými horkou jehlou, o kterých vedlejších účincích z hlediska dlouhodobé perspektivy ještě nic netuší ani samotní výrobci. Tyto vakcíny mohou sice proti covidu pomáhat, ale může jít podobně jako v uvedeném příkladu z Afriky, o tak silný zásah do lidského organismu a jeho imunitního systému, že z dlouhodobého hlediska může později podlehnout jiným chorobách, s nimiž by si jinak poradil.

Co má být tímto vším řečeno? To, že duchovní příčiny pandemie nelze obejít ani oklamat žádnou vědeckou a materialistickou racionalitou. Pokud se však o to pokusíme, musíme za to zaplatit. Musíme zaplatit vlastním zdravím, nebo dokonce vlastním životem za to, že jsme se rozhodli ignorovat a podceňovat to, co pandemie ve skutečnosti představuje. Že představuje silný impuls k nastoupení cesty ke svobodě ducha, protože pouze lidé svobodní duchem a v duchu si zaslouží také vnější svobodu, zatímco pro žalářníky vlastního ducha je nachystaný vnější žalář pandemie, nebo žalář negativních zdravotních důsledků, do kterého mohou být v blízké, nebo vzdálenější budoucnosti uvrženi dosud neznámými vedlejšími účinky vakcinace.

Staňme proto duchovními a osvoboďme svého ducha! Pochopme, že my sami jsme oním duchem, který přišel do hmotnosti pouze na chvíli, aby se v ní učil a zrál, a aby prostřednictvím svého duchovního zrání radostně stoupal nahoru a vrátil se zpět do říše Ducha podobně, jako se po výstupu z mořského dna spojuje bublina vzduchu s ovzduším, ze kterého vzešla a ke kterému patří.

Vzpamatujme se a pochopme, že prvořadé se pro nás musí stát věci, spojené se vzestupem našeho ducha a věci materiální musí být odsunuty až na druhé místo. Neboť duch je prvořadý a materie je druhořadá! To materiální nemá být zanedbáváno ani ignorováno, ale nesmí se pro nás stát tím jediným, jak tomu bylo doposud, protože to je cesta k nesvobodě ducha, která nás přivede do neštěstí.

Co však znamená postavit ducha na první místo?

Znamená to preferovat, uznávat, rozvíjet a žít hodnoty ducha, kterými je dobro, spravedlnost, láska, čistota, ochota pomáhat a úcta ke Stvořiteli a k jeho Vůli. Pokud tento hodnotový systém postavíme v sobě na první místo a všechno ostatní bude následovat až poté, budeme žít správně a náš duch bude mít takovou míru svobody a svobodného rozvoje, jakou mít má. Náš duch bude radostně stoupat vzhůru k říši Ducha a svým stoupáním bude po všech stránkách pozvedat naši osobnost, život i poměry kolem nás. Potom nás už nikdy nebude svazovat žádná nesvoboda, protože vnější poměry ve kterých budeme žít se stanou odrazem našeho svobodného, radostně vzhůru stoupajícího ducha podobně, jako jsou žel dnes nezbytným odrazem našeho uvězněného a nesvobodného ducha.

Příloha č.1.: Přepis telefonátu pracovnice ve zdravotnictví

Danuško, hovořila jsem s Richardem. Potvrdil mi ty dvě jména co kolují po internetu, ti dva lékaři z Ružinova. Anafylaktický šok, všechno to platí a ty sestřičky i na Richardově oddělení.

A hlavně že prý po té druhé dávce, dušnost, vysoká teplota, únava, že jsou KO, a že je toho tak mnoho.

A lékaři jsou ticho! Lékaři jsou ticho namísto toho, aby to dávali na internet, aby burcovali lidi, tak prostě jsou ticho. Tak jsem se s ním pohádala, že jste spoluodpovědní za to, že držíte ústa.

Danuško, je to všechno pravda, je toho tolik že si to neumím představit. Tak co ti řeknu. Nevím jak tuto informaci protlačíme na internet, nebo co, ale samotní lékaři drží huby. A všude to je, mezi sestřičkami a doktory. Velké, obrovské potíže hlavně po druhé dávce Danuško.

A Richard říká: "Ale to nebyla pravda že leží na JIPce, on dostal normální anafylaktický šok."

A já říkám: "Cos to řekl! Podle tebe je normální, aby někdo po očkování dostal anafylaktický šok?"

Takže takto to je. Nevím jak to zúročit a komu to říct, ale budu to šířit. Jen víš, když lidé uvěří lékařům a sestřičkám, kteří to přímo zažívají a jejich rodinní příslušníci. My si tu o tom budeme darmo mluvit. Ale budeme si o tom mluvit.

Čau zlato. Hezký den. Jsem totálně vyhozena z konceptu z těchto lékařů, kteří drží huby a vidí jak to je. Vidí jak jejich kolegové jsou po druhé dávce KO, nebo sestřičky. Čau zlato. Čau.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Ukrajinská neschopnost odpustit žene svět k válce
"A odpusť nám, jako také my odpouštíme našim viníkům!" Ignorování těchto slov, n...

Tajemství čísel odhaluje vážnost doby!
V číslech bývá zakódováno poselství. Skrývá se v nich osud a předurčení. Třeba j...

Vůle lidí projde bolestivě trychtýřem Vůle Páně!
Trychtýř je předmět, postavený na principu postupného zužování. Jeho nejužší čás...

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).