Odborníci: Škola musí posilovat charakter dětí. Vedle technologií jim nic jiného nezbyde

Společnost se vlivem nových technologií rychle mění a školy a učitelé by měli začít připravovat žáky na dobu, o které jsou jen matné představy. Podle odborníků je klíčové přestat se ve školách soustředit na rozumové schopnosti, ale rozvíjet i další složky osobnosti. Nutné je zaměřit se na rozvoj charakteru dětí, protože v budoucnu nic důležitějšího zapotřebí nebude.

Taková vyjádření, že školy by měly zejména posilovat charakter dětí, zazněla ve čtvrtek na konferenci Sociální role školy, kterou organizovala organizace SOFA.

„Je velmi důležité, aby si školy uvědomily, a samozřejmě také my všichni, v jaké době se nacházíme. Systémy, které fungují teď, prostě přestanou existovat. Technologie a s ní i společnost se vyvíjejí. Ještě nějakou dobu se budeme bránit, ale dlouho to nevydrží. Proto bychom měli vědět, co od školy máme chtít,“ řekla Ivana Böhmová z Národního pedagogického institutu.

V této ministerské organizaci má na starosti zavádění umělé inteligence do vzdělávání. A právě to vyžaduje velkou změnu v pojetí tradiční školy.

„Ve škole totiž často stavíme na rozumové inteligenci, ale když se podíváme do jiných konceptů, tak inteligencí je řada. A to není jen ta emoční, ale i adaptační, morální, sociální nebo spirituální. Měli bychom se věnovat celé této oblasti. Komenský tomu říkal charakter. Ale říkat tomu můžeme, jak chceme, hlavně už s tím začněme,“ zdůraznil učitelský lektor z Akademie Libchavy Pavel Škramlík.

Böhmová jeho slova potvrdila. „To bude to jediné, co nám zbyde. Všechno ostatní zvládnou technologie za nás. Toto si musíme hýčkat a rozvíjet, protože nic důležitějšího potřebovat nebudeme,“ dodala.

Škola děti přestane zajímat
„Je nezbytné měnit učitelskou roli, protože doba nás žene tak dopředu, že nám nic jiného nezbývá. Pokud si to neuvědomíme, škola děti přestane zajímat. Informace si najdou kdekoli jinde. I dovednosti se naučí mimo školu,“ apeloval Škramlík na kolegy.

Podle něj by nyní školy měly pozvednout svůj sociální význam. Měly by se věnovat kultuře, životnímu prostředí, podpoře vztahů, rozvoji hodnot a postojů. To vše by se mělo odehrávat v atmosféře příjemného klimatu.

To potvrzují i data České školní inspekce. Je z nich patrné, že čím méně stresu žáci ve školách zažívají, tím lepší mají vzdělávací výsledky.

Škramlík připomněl, že na takzvaný wellbeing, neboli dobrý pocit, ve škole mají hlavní vliv většinou ředitelé škol, ale samozřejmě i učitelé.

„Kdybych měl nyní dát zadání sám sobě, budu se vzdělávat, přemýšlet o tom, jaký jsem, jakou mám osobnost a jak bude má role užitečná dětem,“ řekl Škramlík. Do vzdělávání kantorů v tomto směru by měl podle něj stát začít výrazně investovat.

Podle Böhmové často na učitelských konferencích zaznívá, že sociální roli se školy posilovat snaží, ale na úkor digitalizace, protože žáci jim právě do virtuálního prostředí utíkají.

„Musíme obě oblasti propojovat. Na technologicky propojeném světě jsme závislí všichni,“ uvedla s tím, že místo zakazování mobilů ve školách by radši vedla s žáky debaty, jak je používat. Dospělí to mnohdy neumí, protože je to nikdo neučil.

Jiří Mach Novinky.cz