Odvaha
|
před 2 hod. |
|
0x |
|
9x |
Když se můj dědeček vrátil z Ameriky, živil se prodáváním látek, které nosil na zádech po hospodách. Vycházel brzy ráno a pozdě večer se vracel. Byl pověrčivý, ale nebojácný a schopný. Jednou procházel lesíkem, když vtom zahlédl bílou, štíhlou postavu, která – jak se k ní přibližoval – stále rostla do výšky. Neuhnul stranou. Měsíc svítil a postava mlčela. Když došel až k ní, zjistil, že přes den připevnili řemeslníci na lávku nové zábradlí, které ohoblovali, takže svítilo do dálky. Za nádherného svitu měsíce se tak dědečkova obrazotvornost i pověra rozplynula.
(E. Rieglová)
(E. Rieglová)
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Žít hluboce
Základní otázkou soucítění se sebou je: „Co potřebuju?" Ale to, co potřebujeme, ...
Důvod pro požár
Jednoho podzimního večera překvapilo obyvatele japonské vesnice zemětřesení. Pro...
Rozhodnutí
Když vám matka něco zakázala, požádali jste o dovolení otce. Jestliže vám jeden ...
Základní otázkou soucítění se sebou je: „Co potřebuju?" Ale to, co potřebujeme, ...
Důvod pro požár
Jednoho podzimního večera překvapilo obyvatele japonské vesnice zemětřesení. Pro...
Rozhodnutí
Když vám matka něco zakázala, požádali jste o dovolení otce. Jestliže vám jeden ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva