Okradli ho o pět milionů. Vysokoškolák popisuje, jak snadno ho dostali

Myslel si, že bude investovat do kryptoměn, přišel o peníze v hodnotě bytu v Praze. Podvedený popisuje svou osobní zkušenost s kyberšmejdy.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

K online rozhovoru se připojuje inteligentně vystupující muž. V ekonomickém oboru vysokoškolsky vzdělaný čtyřicátník, otec od dvou dětí.

S milým úsměvem popisuje svůj příběh, kterým boří většinu stereotypů. Podvodníkům se povedlo ho okrást o miliony a svůj příběh sdílí proto, aby se z něj mohli poučit jiní a chybu neopakovali.

„Proč se mi to stalo, bylo asi to, že já sám jsem byl nastavený na krypto. Že vezmu nějaké peníze a vložím to do toho,“ začíná příběh pan Karel. Není to skutečné jméno podvedeného, redakce jeho totožnost zná, ale v rámci ochrany ji neuvádí.

„Jak jsem se o to zajímal, tak jsem hledal po internetu, kde investovat. A až já sám jsem na něco klikl,“ pokračuje ve vyprávění. „Jak jsem byl v tom rozpoložení, tak jsem si vlastně naběhl, zamotal jsem se do toho“ dodává s mírným úsměvem. Přiznává, že nebyl dostatečně obezřetný, aby prohlédl, že je to podvod.

Karlovi zavolal plynně česky mluvící člověk a pomohl mu projít celým procesem, který se tvářil jako nákup bitcoinu. Na něm si chtěl vyzkoušet takzvané short obchody, tedy spekulovat na pokles ceny určité komodity. „Tam se asi odehrává těch podvodů nejvíc,“ zamýšlí se. „Takový ten princip, že tady si stáhněte aplikaci a ono to bude obchodovat za vás.“

Jak funguje shortování
Prodej nakrátko neboli shortování funguje na opačném principu než klasický nákup akcií. V tomto případě sází obchodující na pokles.
Od brokera si „vypůjčí“ akcie a musí je do nějaké doby vrátit.
Prodej nakrátko tedy spočívá v tom, že si investor „zapůjčí“ 1000 akcií například za 100 milionů dolarů. Tuto tisícovku akcií okamžitě prodá a doufá, že jejich cena spadne. Pokud cena spadne, nakoupí zpět 1000 akcií třeba jen za 50 milionů dolarů, brokerovi těchto 1000 akcií vrátí a jeho zisk z této operace činí 50 milionů dolarů.
Shortování je proti klasickému nákupu akcií více rizikové. Zatímco při běžném obchodování může investor přijít „pouze“ o vklad, u krátkého prodeje se může shortař dostat do záporu. Může se totiž stát, že akcie neklesnou, ale naopak posílí… Pokud by 1000 akcií musel shortař nakupovat zpět za 150 milionů dolarů, pak na této operaci tratí 50 milionů dolarů.
Podvodník s Karlem rozjel klasický manipulační nátlak. Sliboval vyšší výdělky, ukazoval zajímavé cesty. „Já jsem se na to chytil a už jsem tam začal posílat ty prachy,“ vzpomíná podvedený. „Ono to vypadalo, že to normálně funguje, že to je normální aplikace. Hlavně ten člověk se mnou strávil dva měsíce života, každý den jsme si volali.“

„Nevěděl jsem, že pracují až tak sofistikovaně. Že tomu obětují tolik času,“ zamýšlí se Karel. „Ale když vidí, že je někdo dojná kráva, že pořád přisypává a přisypává, tak proč by mu ten čas nevěnovali.“

A pan Karel skutečně přisypával. „No, já jsem se zastavil až na pěti milionech, bohužel. Takže smůla,“ dodává s trpkým úsměvem.

Vžili jsme se do role podvedeného
Redaktor Seznam Zpráv Petr Juna a youtuber Jiří Burýšek se nechali naoko podvést stále oblíbenějším trikem falešné investice. Podívejte se, jak celý podvod probíhá.

Zpětně to nechápu
„Ani to nemůžu nikomu říkat. Jsem vysokoškolsky vzdělaný člověk v oboru ekonomie,“ potvrzuje princip, že se obětí podvodu může stát skutečně každý. „A pak se člověk nechá takhle obrat.“

„Jak jsem byl pozitivně nastavený k tomu investování, tak jsem v tom ani nehledal, že by mě někdo mohl chtít podvést,“ přemýšlí nad důvody, proč byl podvod úspěšný. „Když jsem se nad tím zamyslel zpětně, tak už jsem tam nacházel indicie, že jsem to prohlédnout mohl.“

Karel si koupil skutečný bitcoin, ten si převedl do softwarové peněženky. Krok, který okamžitě dodává, že se také odnaučil. Svou kryptoměnu má momentálně v offline trezoru. „Tenkrát jsem si poprvé otevíral softwarovou peněženku,“ vzpomíná s tím, že ji stáhl z oficiálního softwarového obchodu.

Podvodník nabídl, že mu s celým procesem přes vzdálený přístup pomůže. „Pomohl mi akorát od peněz,“ glosuje špatnou zkušenost podvedený. „Když se s tím učíte, je dobré, když vám s tím někdo pomůže. On mi ‚pomohl‘ přes vzdálenou správu.“

„Chyba,“ ušklíbne se. „A já udělal všechny tyhle chyby.“ Podvodníci totiž při této operaci viděli bezpečnostní seed. Jde o bezpečnostní prvek, který má zajistit, že změny na účtu bude dělat jen jeho majitel. Nikdo jiný by ho znát neměl. Od tohoto momentu už Karel nebyl vládcem svých prostředků. I když měnil heslo, ten hlavní klíč k peněžence stále měli i podvodníci.

Podvedený tak sice sledoval, jak mu rostou prostředky a žil v domnění, že peníze vidí ve vlastní peněžence, nevěděl ale, že oboje je jen iluze. Že není v takovém bezpečí, jak myslí. Na pozadí softwaru bylo již dávno nastavené, že jakékoliv prostředky Karel pošle, se automaticky přesměrují na účty ovládané podvodníky. „Teď už jsem chytrý, ale předtím jsem nebyl.“

„Kdybych se o to zajímal víc, kdybych si připustil, že si budu víc ty informace ověřovat, tak to byl takový ukázkový příklad toho podvodného schématu tak, jak je popsané kdekoliv na internetu,“ přemýšlí nad tím, že se situaci dalo předejít. „Zpětně nechápu, jak se mi mohlo stát, že jsem byl takhle naivní.“

Hlavní rady, jak se bránit online podvodům
Obezřetně zacházet s přihlašovacím jménem a heslem, nejlépe všude zapnout dvoufázové ověření.
Neposkytovat citlivé údaje bez dobrého důvodu.
Nezadávat platební údaje mimo důvěryhodné weby.
Nevěřit telefonátům, SMS nebo e-mailům (lze podvrhnout). Ověřovat si, s kým komunikujeme.
Nevěřit odkazům v textových zprávách a e-mailech.
Nedávat cizím lidem přístup na svůj počítač/mobil.
Nevěřit nabídkám „zaručeného výdělku“ nebo snadného zisku.
Nekupovat jakékoli produkty či nástroje, kterým zcela nerozumím (kryptoměny, kupony, předplacené karty apod.).
Neinstalovat software na základě doporučení neznámého člověka.
V případě podezření se nebojte říci si o pomoc, kontaktujte svou banku, policii apod.
Následující fáze se dá popsat jako snaha zachránit prostředky. „Člověk se v tom potom tak nějak motá, říká si, že to z toho nějak dostane ven, že to bude dobré,“ vzpomíná na dobu, kdy myslel, že se mu peníze podaří zachránit, možná přeci jen i něco málo vydělá. „Blbé, no. Stálo to hodně.“

Když se totiž pokoušel peníze vybrat, začalo další kolo manipulace. Podle podvodníků bylo pro vybrání potřeba poslat více prostředků. „Musíte doposlat další peníze, abyste ověřil likviditu a my vám mohli finance uvolnit,“ vzpomíná na výmluvu kyberšmejdů.

Další pseudoargument byl například potřeba doplnit prostředky kvůli změně kurzu. Vždy šlo zhruba o dvě procenta objemu na účtu.

Zkoušejí to dál
Podvodníci se o peníze pana Karla snaží i dál. Jeho telefonní číslo už je spojené jako funkční a potenciálně výnosné. Stále mu někdo volá, přidávají ho do whatsappových skupin, kde ho lákají na výhodné investice.

„Nevím, jestli jsem už po tom prvním podvodu zkušený, ale teď mi to přijde úplně směšné,“ popisuje muž například kvalitu češtiny, ale i scénáře pomyslného výdělku. „Občas tam píše jako muž, ale koncovky má ženského rodu,“ dává příklad.

Karel v těchto skupinách bývá do doby, než ho vyhodí. Upozorňuje potenciální další oběti na to, že jde s nejvyšší pravděpodobností o podvod a ukazuje nesrovnalosti.

A jak je na tom s investicemi Karel nyní? „Na bitcoin jsem nezanevřel, později jsem si nějaký koupil,“ dodává na konec rozhovoru. „Ale už správně,“ směje se. Dlouhodobě se totiž považuje za obezřetného člověka. „Musím si promluvit s nějakým psychologem, aby mi vysvětlil, jak jsem najednou to nastavení změnil. Kam jsem se to dostal,“ dodává se smíchem.

Peníze sice mohl investovat pro své děti lépe, štěstí v neštěstí však je, že se k tomu ještě nezadlužil. I to se obětem často stává.

Petr Juna Seznam zprávy