Opravdová důvěra je jako skutečný med

Když na své včelnici občas přemítám o stavu lidstva, napadají mě roztodivné myšlenky. Třeba, že s důvěrou občana vůči vládnoucí garnituře je to hodně podobné jako s tím umělým medem. Důvěru nelze dokonale uměle vytvořit. Ano, lze ji jen napodobit, či obelstít. V historii lidstva se o to pokusil už kdejaký systém – nejnověji ten liberálně-demokratický. Ale napodobenina se pozná. Důvěru – podobně jako med – rozeznáte od náhražky: podle chuti a vůně.
Pokud má být důvěra důvěrou, pak musí být skutečná. Jestli se českým (potažmo evropským) politikům za posledních pár let něco doopravdy skutečně podařilo, pak především promrhat a zničit důvěru většiny občanů – v poctivost, solidaritu, smysl obětí a osobního odříkání. Možná je to dokonce ještě horší. Pozoruji, že se propadáme do bodu, kdy téměř nikdo nikomu už nedůvěřuje.
Domnívám se, že to lze napravit. Anebo bychom se o to alespoň měli pokusit. Každý, kdo chce mít opravdový med, musí se vrátit k poctivé péči o včely. A ten, kdo chce resuscitovat důvěru ve společnosti, se potřebuje vrátit k elementární slušnosti, poctivosti, úctě a vděčnosti.
Jak říkám: s důvěrou je to jako s medem. Pokud jsou dostupné, je všechno tak, jak má být – v tom nejlepším pořádku. Máme-li jenom jejich náhražky, pak nám v každém případě hrozí postupný zánik…

Petr Plaňanský, Slovo pastýře, CKS Nymburk