Orgány právní ochrany.

Orgány právní ochrany. Procesní právo – trestní a občanské soudní řízení. Pracovní právo.
- Trestní právo procesní:
• Orgán činný: soud (má tři strany: soudce, státní zástupce, obhájce (advokát)), policie
• Zásady (najdeme v Listině základních práv a svobod):
- Presumpce neviny
- Právo nevypovídat
- Právo na obhájce
- Obviněný nesmí být nucen k výpovědi
- Může být stíhán pouze ze zákonných důvodů a zákonným způsobem
- Nikdo nemůže být odňat svému soudci
- Soudce by neměl být podjatý (že někomu straní, že je zainteresovaný)
- Soud musí být veden ústně a musí být veřejný, není-li k tomu zvláštní důvod
- Ústní jednání musí být pro všechny srozumitelné
- Trestní stíhání je možné pouze na základě obžaloby, kterou podává státní zástupce
• Osoba, která pravděpodobně spáchala trestný čin:
- Podezřelý – zadržen policií, do 48 hodin musí být podáno obvinění, když ne, musí být propuštěn
- Obviněný – když je podáno obvinění je obviněný vzat do vazby (6 měsíců, výjimečně až 2 roky)
- Obžalovaný – je na něj podána obžaloba státním zástupcem
- Odsouzený – může ho odsoudit až soud
- x Poškozený – člověk, kterému byla způsobena trestným činem nějaká újma, může žádat nějakou náhradu, někdy to právo nemá, ale musí požadavek podat na začátku řízení

- Stádium trestního řízení:
• 1) Řízení přípravné
- Hlavním orgánem činným je policie, která vyšetřuje a shání důkazy a svědky, podezřelé osobě se sdělí obvinění
- Policie může člověka zadržet – je omezeno časem, pouze na 48 hodin - osoba je v tu chvíli pouze podezřelá, pokud mu nesdělí obvinění, musí ho pustit nebo může člověka vzít do vazby: až na 6 měsíců, ale může být prodloužena až na 2 roky (je třeba obava z útěku, ovlivňování svědků, obava z pokračování v trestné činnosti) – počítá se do celkové délky odsouzení
- Ochranná vazba – používá se v případě svědků
• 2) Předběžné projednání obžaloby
- Je opravdu krátké a může být přeskočeno, je-li důkazů hodně
- Soud přezkoumává, jestli je dostatek důkazů a jestli má smysl začít se soudním líčením
• 3) Hlavní líčení
- Probíhá před soudem (veřejné, ústní), státní zástupce vznese obžalobu na základě důkazů, a to vše se před soudem projednává, předstupují svědci, povolávají se soudní znalci, ohledání nějaké osoby nebo věci
- Právo předvolávat svědky má jak obžalovaný, tak i státní zástupce (dokazuje vinu obžalovaného)
- Může přihlížet k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem
- Soud vynese rozsudek a tím končí hlavní líčení
- Mohou nastat 4 varianty
• Z obviněného se stane odsouzený – soud rozhodne o vině a vynese výši nějakého trestu
• Může být zproštěn obžaloby – byla potvrzena jeho nevina, může žádat náhradu nějaké škody
• Může být celá věc vrácena státnímu zástupci, ale věc vyřešena ještě není
• Může být zastaveno trestní stíhání – není dostatek důkazů pro to, aby se něco dělo
• 4) Odvolací řízení
- Obě strany se mohou odvolat, že nesouhlasí s rozsudkem
- Lhůta, pokud soud neřekne jinak, je osm dnů
- Když se nikdo neodvolá, tak po osmi dnech rozsudek nabyde právní moci
• 5) Vykonávací řízení
- Výkon trestu
- Pojmy:
• Rejstřík trestů = evidence trestných činů, které jednotlivé osoby spáchaly
• Výpis z trestního rejstříku – můžu požádat na czechpointu nebo na úřadě)
• Zahlazení odsouzení = ve chvíli, kdy proběhne trest, může být v rejstříku zahlazen (je tam, ale není vidět; jsou na to různé podmínky)
• Promlčení = uplynutí nějaké doby, a pokud ta doba uplyne, je čin promlčen a nebude se pátrat po pachateli, nebude se řešit; tato doba promlčení je různá, některé se nepromlčují (proti lidskosti, teroristický útok, rozvracení republiky …)
• Recidiva = opakovaný trestný čin
• Milost = úkon prezidenta republiky, který ji může nějakému (jednomu) člověku udělit, buď se nezahájí stíhání, nebo je zmírněno, nebo se zahladí
• Amnestie = skupinové zmírňování trestů (kontrasignace)
• Polehčující okolnost – trestný čin ve věku blízkém věku mladistvých, sám ho oznámil, napomáhal při odhalování,
• Přitěžující okolnosti – trestný čin promyšlený nebo předem uvážený, ziskuchtivost, z pomsty, za krizové situace, svedl k trestnému činu někoho jiného (třeba dítě)

- Trestní odpovědnost právnických osob:
• Kolektivní vina
• Může být odpovědný za trestný čin:
- Statutární orgán právnické osoby
- Jednatel (fyzická osoba povinná jednat za právnickou osobu)
- Jiná osoba vykonávající řídící nebo kontrolní činnost
- Zaměstnanec při plnění pracovních úkonů
• Právnická osoba je odpovědná, i když to není konkrétnímu člověku dokázáno
• Může být stíhána jak fyzická, tak i právnická osoba za stejný čin
• Může být odpovědna za: Krácení daně, podvody, uplácení, nebezpečné nakládání s odpady, neoprávněné zaměstnávání cizinců
• Tresty:
- zákaz činnosti (až na 20 let)
- pokuta, propadnutí věci nebo majetku
- zrušení právnické osoby
- zákaz plnění veřejných zakázek
- zákaz přijímání dotací
- povinnost uveřejnění rozsudku
• Pokud stát nebo obce vykonávají veřejnou moc, tak jsou vyloučeny z trestní odpovědnosti právnických osob

- Občanské soudní řízení:
• Proces – zákon č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád
• Postup soudu s účastníky řízení za účelem spravedlivé ochrany práv a oprávněných zájmů
• Všechno kromě trestního práva
• Fyzické i právnické osoby
• Soud podle trvalého bydliště fyzické osoby; soud který je místně příslušný sídlu právnické osoby
• Soustava soudů
- Okresní – muže rozhodovat samosoudce nebo senát (laické prvky – nemá právní vzdělaní)
- Krajské
- Vrchní
- Nejvyšší
• Fáze občanského soudního řízení:
- 1) Zahájení řízení: je potřeba písemný návrh
• Nesporné řízení (dědické, placeni výživného) - navrhovatel – podává návrh k soudu
• Sporné řízení – žalobce (podává žalobu) x žalovaný
- Žaloba: musí být označeni účastníci, vylíčit okolnost (proč), dodat důkazní materiál, podat návrh rozsudku
- 2) Průběh řízení: samotný proces
• Může být:
- Veřejné – muže byt soukromé, ale jen ze zákonných důvodů
- Ústní
• Může jednat sám, nebo si najmout advokátka – není povinnost mít advokátka
• Účastníci jsou povinni dokazovat, může dojit k ohledání
• Když budeme pozváni k soudu, jsme povinni se zúčastnit !! a máme povinnost pravdivě vypovídat!! (nemusíme, kdybychom tím způsobili trestní stíháni sobě, nebo osobě blízké)
- 3) Rozsudek:
• Soud muže rozhodnout dvěma způsoby:
- Usnesení – podává se k průběhu řízení
- Rozsudek – musí zaznít ústně a poté ho dodat účastníkům písemně
• Musí obsahovat: samorozhodnutí, zdůvodnění, poučení o odvoláni a o výkonu rozsudku
• Odvoláni – lhůta 15 dnů, do té doby není rozsudek pravomocný
• Odvolací soud – rozsudek je rovnou pravomocný
• Musíme zaplatit náklady – ten kdo prohraje nebo se to rozdělí
- 4) Opravné prostředky:
• Odvolání: tam kde nás soudily podáme odvolání, bude nás soudit o jedno vyšší instance
- Zamítnutí (pozdě, chybně podané)
- Potvrdí rozhodnutí nižší instance
- Zruší rozhodnutí a vrátí věc k projednání
- Změní rozhodnutí
• Obnova řízení: rozsudek je už pravomocný, můžou se objevit nové důkazy, do tři let po rozhodnutí, do tří měsíců po nalezení nových důkazů můžeme podat návrh na obnovu řízení, podává se k soudu první instance
• Dovolání: proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu, k soudu vyšší instance, podané ze zákonných důvodů, musí být advokát (právní zástupce)
- 5) Výkon rozhodnutí:
• Buďto splníme, když nesplníme tak soud nařídí exekuci

6) Pracovní právo
Souhrn právních norem o pracovních vztazích a o vztazích s výkonem práce souvisejících.
I když se jedná o oblast občanského práva, jde vždy o kogentní normy!

Prameny:
- právo vychází z Listiny základních práv a svobod (např. právo na svobodnou volbu zaměstnání, právo na zaměstnání…)
- zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce – v aktuálním znění (velmi často dochází k úpravám!!!)
- další např.: zákon o zaměstnanosti, zákon o kolektivním vyjednávání, právní normy EU (některé zapracovány do zák. práce), občanský zákoník, zákon o službě státních zaměstnanců …

Pracovní právo upravuje:
- vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli (individuální prac. právo),
o zaměstnavatelem může být FO, PO, stát
o zaměstnancem – FO, která dovršila 15 let, den nástupu do práce nesmí předcházet dni ukončení povinné školní docházky, dohoda o hmotné odpovědnosti až od 18 let
- vztahy mezi odborovými svazy a sdruženími zaměstnavatelů (kolektivní prac. právo)

Pracovněprávní vztah – mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, zaměstnanec se zavazuje k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnavateli vzniká povinnost poskytovat zaměstnanci mzdu nebo plat.

Pracovní poměr
- nejvýznamnější pracovněprávní vztah
Vznik pracovního poměru
- podpisem pracovní smlouvy (nejčastěji)
o plná prac. doba, „zkrácený“ úvazek
o hlavní, vedlejší, souběžný prac. poměr
o na dobu neurčitou, na dobu určitou (zákon omezuje možnosti takového uzavření – např. doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát…)
- jmenováním
- volbou
Pracovní smlouva:
- před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s jeho budoucími povinnostmi a právy, s mzdovými podmínkami, zajistit zaměstnanci lékařskou prohlídku, ten je povinen ji absolvovat
- pracovní smlouva se uzavírá písemně
- povinné náležitosti v ní obsažené:
o druh práce, příp. funkce
o místo, kde se bude konat
o den nástupu do práce
- nepravidelné náležitosti v pracovní smlouvě (mohou, ale nemusí být ve smlouvě, můžou být ve vedlejším dokumentu):
o zkušební doba (max. na 3 měsíce, u vedoucích pracovníků max. na 6 měsíců)
o doba trvání pracovního poměru (není-li uvedeno, jedná se o poměr na dobu neurčitou)
o ujednání o mzdě/platu – často na samostatném mzdovém/platovém výměru
o pracovní doba
o požadavek zvyšování kvalifikace, ubytování
o prac. výhody – např. služební automobil apod. …
Změna pracovního poměru
- lze provést dohodou účastníků smlouvy (bilaterální právní úkon) - písemně
- ze závažných důvodů je umožněno zaměstnavateli provést jednostranné rozhodnutí o převedení zaměstnance
- jsou stanoveny podmínky, kdy zaměstnavatel musí převést (např. těhotenství, v zájmu ochrany zdraví, výkon pravomocného rozhodnutí soudu – trest zákazu činnosti…)
- jsou stanoveny podmínky, kdy zaměstnavatel může převést (př. zahájeno trestní řízení, dočasná ztráta předpokladů k výkonu…)
- zaměstnavatel není oprávněn zaměstnance bez jeho souhlasu přeložit do jiného místa nebo přidělit k jinému zaměstnavateli
Zánik pracovního poměru
bilaterální právní úkon
- dohodou o rozvázání pracovního poměru
o musí být písemná, lze sjednat konkrétní datum ukončení PP
o důvody nemusí být uvedeny, ale na požádání zaměstnance ano
unilaterální právní úkony
- výpovědí
o musí být dána písemně, musí být doručena
o výpovědní doba – nejméně 2 měsíce, začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po „doručení“ výpovědi
o nelze dát výpověď zaměstnancům v ochranné době (např. v prac. neschopnosti …)
o zaměstnanec může dát výpověď bez uvedení důvodu
o zaměstnavatel musí odůvodnit – vždy pouze zákonné důvody (uvedené v zákoníku práce) – př. reorganizace, nadbytečnost…
o v případech uvedených v zákoníku práce je také nárok na odstupné (př. rušení zaměstnavatele, nadbytečnost…)
o od r. 2012 může dát zaměstnavatel výpověď také z důvodu, poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a. (Zaměstnanci jsou v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti povinni dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění.)
- okamžitým zrušením
o musí být písemné, odůvodněné, doručené
o zaměstnavatel může okamžitě zrušit PP ze dvou důvodů
▪ pokud byl zaměstnanec pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin
▪ pokud zaměstnanec porušil zvlášť hrubým způsobem „pracovní povinnost“
o zaměstnanec může okamžitě zrušit PP
▪ jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu
▪ jestliže nemůže dál konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel ho nepřevedl na jinou práci
- zrušením pracovního poměru ve zkušební době
o může být bez uvedení důvodů – obě strany
právní událost
- smrtí zaměstnance
- uplynutím doby – pracovní poměr sjednaný na dobu určitou (poznámka: Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby (§ 48 odst. 2) s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.)

Zaměstnanec má právo na vydání:
- pracovního posudku (na vlastní žádost)
- potvrzení o zaměstnání (vždy) – tzv. „zápočtový list“

Práce konané mimo pracovní poměr
práce malého rozsahu, příležitostné, nepravidelné

Dohoda o provedení práce (DPP)
- max. na 300 hodin za rok
- písemná podoba
- pokud započitatelný příjem z DPP v daném měsíci je vyšší než 10.000,- Kč, jsou zaměstnanci povinni odvádět sociální a zdravotní pojištění

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)
- písemná podoba
- max. do rozsahu průměru poloviny stanovené týdenní pracovní doby (cca do 20 hod týdně)
- doba určitá i neurčitá

Práva a povinnosti
Základní povinnosti zaměstnanců:
- pracovat svědomitě a řádně
- plně využívat prac. dobu a prac. prostředky
- dodržovat předpisy
- řádně hospodařit se svěřeným majetkem
- dodržovat zákazy kouření
- účastnit se školení a výcviku
- oznamovat závady na pracovištích
Vedoucí pracovníci:
- organizovat, řídit a kontrolovat práci
- vytvářet příznivé prac. podmínky
- spravedlivě odměňovat práci
- pečovat o zvyšování odborné úrovně zaměstnanců
Speciální pravidla:
- pro pracovní podmínky žen (sice rovnoprávnost, ale respektují se biologické rozdíly): ne v namáhavých fyzických pracích, specifika pro těhotné ženy, ženy pečující o dítě
- pro pracovní podmínky mladistvých – ne práce ve zvlášť těžkých podmínkách, ne nepřiměřené, nebezpečné, zdraví škodlivé; ne práce přesčas a práce v noci

Pracovní doba
- doba, v níž je zaměstnanec povinen pracovat pro zaměstnavatele
- povinné přestávky (nezapočítávají se do prac. doby) – 30 min., nejdéle po 6 hodinách
- ze zákona nejdéle 40 hodin týdně
- max. denní směna 12 hodin, u zaměstnanců mladších 18 let nesmí délka v jednotlivých dnech přesáhnout 8 hodin
- může být rozvržena rovnoměrně, nerovnoměrně, může být pružná prac. doba
- dny pracovního klidu = nepřetržitý odpočinek (může být ze zákona v některých provozech zkrácen)
- práce přesčas - na příkaz zaměstnavatele, s jeho souhlasem – nárok na finanční ohodnocení
- noční práce – mezi 22. a 6. hod.

Dovolená
- náleží zaměstnanci, pokud odpracoval aspoň 60 dnů v roce, za část roku - poměrná část
- základní délka – 4 týdny, může být delší - např. v případě kolektivní smlouvy
- může být zkrácena – nejčastěji např. pro nemoc
- dobu čerpání určuje zaměstnavatel, musí oznámit zaměstnanci aspoň 14 dnů předem dnem nástupu na dovolenou
- zaměstnanec může být ze závažných důvodů odvolán z dovolené

Mateřská dovolená (28 týdnů) + peněžitý příspěvek v mateřství
Rodičovská dovolená – rodičovský příspěvek – různá doba, podle toho výše příspěvku

Mzda
- v rozpočtových a příspěvkových organizacích a státních orgánech = plat
- řídí se právními předpisy
- skládá se z: základní (tarifní) mzda + příplatky (za práci v noci, v sobotu a v neděli, ve svátek, ve ztíženém pr. prostředí, za práci přesčas), odměny (nenárokové – pobídkové složky mzdy)
- náhrada mzdy: vyplácejí se v případě, že zaměstnanec nepracoval, ale měl na mzdu nárok (zákonné důvody – dovolená, svátek; překážky v práci – osobní, z důvodu veřejného zájmu; závažné provozní překážky)
- může být: časová, úkolová, podílová, smíšená
- minimální mzda od 1. 1. 2016: 9.900 Kč / 58,70 Kč/hodinu (hrubá mzda)
Hrubá – superhrubá - čistá mzda
čistá mzda = to, co zaměstnanec obdrží (na účet, do ruky)
hrubá mzda = částka, kterou zaměstnanec obdrží + částky odváděné na zdravotní a sociální pojištění + daň z příjmu
superhrubá mzda = hrubá mzda + částka sociálního a zdravotního pojištění, kterou za zaměstnance odvádí zaměstnavatel

daň z příjmů FO a PO – v současnosti 15% - vypočítává se ze superhrubé mzdy
zdravotní pojištění:
- zaměstnanec – 4,5%
- zaměstnavatel za zaměstnance – 9%
sociální pojištění:
- zaměstnanec – 6,5%
- zaměstnavatel za zaměstnance – 25%
sociální pojištění má 3 složky:
- pojistné na nemocenské pojištění
- pojistné na důchodové pojištění
- příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Zaměstnavatelé jsou povinni:
- zřizovat, udržovat a zlepšovat ochranná zařízení
- poskytovat zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) – např. prac. oděv, obuv, rukavice, brýle… + mycí a dezinfekční prostředky
- seznamovat zaměstnance s bezpečnostními předpisy
- zjišťovat a odstraňovat příčiny prac. úrazů a nemocí z povolání

Povinnosti zaměstnance – viz výše

Odpovědnost zaměstnance za škodu
- každý zaměstnanec má „obecnou“ zodpovědnost za škodu, kterou způsobí zaviněným porušením povinnosti (zaměstnavatel musí dokázat zaměstnanci vinu)
- zvláštní forma je „hmotná“ odpovědnost – musí být písemně sepsaná dohoda o odpovědnosti za schodek (zde zaměstnavatel nemusí dokázat vinu, pouze dokazuje škodu – tu musí zaměstnanec zaplatit v plném rozsahu)
- odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů – zaměstnanec uhrazuje zůstatkovou cenu
- odpovědnost za nesplnění povinností k odvrácení škody
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu
- obecná – způsobená zaměstnavatelovým porušením právní povinnosti nebo úmyslným jednáním proti pravidlům slušnosti a občanského soužití (např. neprávem výpověď)
- zvláštní – odpovědnost za škodu při pracovním úrazu nebo při nemoci z povolání
- odpovědnost za škodu na odložených věcech
- odpovědnost zaměstnavatele při odvracení škody
- zaměstnavatel je ze zákona povinen mít pojištění pro případ pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zaměstnance

Úřad práce: (portal.mpsv.cz/sz/local)
- měl by pomoci FO uplatnit její právo na zaměstnání:
o zprostředkovat pracovní uplatnění
o nabídnout rekvalifikaci
o poskytnout podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci (délka podpůrčí doby záleží na věku uchazeče…)
- zprostředkovat zaměstnání můžou i tzv. agentury práce (FO, PO)

Odbory: (https://www.cmkos.cz/)
- dobrovolné sdružení zaměstnanců (tzv. odborové svazy)
- zastupují zaměstnance vůči vedení nebo majitelům podniku
- mezi zaměstnanci a „vedením“ se uzavírá „kolektivní smlouva“ – písemné zachycení dojednaných podmínek v odměňování a péči o zaměstnance (např. zvyšování kvalifikace, péče o pracovní podmínky, poskytování benefitů – např. zabezpečení stravování, příspěvky na rekreaci, kulturní vyžití, příspěvky na penzijní připojištění, zvýhodněné jízdenky v dopravě…)
- krajní prostředek sporu – stávka, výluka

Tripartita – setkání a jednání zástupců státu (vlády) + zaměstnanců (odbory) + zaměstnavatelů (podnikatelské svazy)