Paměť: Stabilně nám slouží do padesátky

Paměť je jedna z nejdůležitějších mozkových funkcí, která nám umožňuje žít, dokonce přežít. Kdy je zapomínání normální a v jaký okamžik je vynechávání paměti signálem vážného onemocnění, které by se mělo co nejdříve začít léčit, prozradí přední český neurolog Aleš Bartoš.

Paměť můžeme zjednodušeně rozdělit do tří typů. Epizodická paměť sestává z toho, co jsme prožili. Může být zkreslená, protože totožnou událost vnímá a popisuje každý člověk jinak.

„Střádá naše zážitky, minulost, pozitivní a negativní rozpoložení. Je tou nejvyšší formou paměti. Tato paměť je nejvíce a nejdříve postižena u Alzheimerovy choroby. Pacienti si nepamatují, co bylo před pěti minutami. Například dojedí oběd a vzápětí se ptají, kdy budou obědvat,“ popisuje neurolog.

Druhým typem je sémantická paměť. Jde o fakta, encyklopedické znalosti, které se naučíme v průběhu života při studiu. Tuto paměť si musíme vydřít. „Typickým příkladem jejího použití je soutěž AZ kvíz. Tam tuto paměť uplatňujeme,“ uvádí Aleš Bartoš.

„Tyto dva typy paměti sice oddělujeme, ale běžně spolupracují. Porucha sémantické paměti není u pacientů s Alzheimerovou nemocí až tak typická. Spíše se vyskytuje u jiného typu demence,“ dodává.

Paměť se zlepšuje až do dvaceti let. Pak zůstává stabilní zhruba do padesáti. Už se toho tolik nedokážeme naučit, což podle lékaře nevadí, protože čerpáme z již získaných znalostí a zkušeností. Od padesáti let naše paměťové schopnosti už jen klesají.

Třetí pamětí je procedurální, díky níž si pamatujeme pohybové stereotypy. Jak se jezdí na kole, plave, šije. Aniž bychom o tom museli přemýšlet. Tato paměť nebývá u většiny typů demence dotčena.

Hipokampus se zmenšuje desetiletí
Paměť můžeme popsat i biologicky a najít ji fyzicky v našem těle. „Hipokampus, mořský koník, slouží paměti epizodické. Ten bývá u pacientů s Alzheimerovou nemocí nejvíce postižen. Hipokampus se prokazatelně zmenšuje i desetiletí, než nastoupí tato choroba,“ vysvětluje neurolog. A doplňuje: „Sémantická paměť je uložena v přední části spánkového laloku. Pro třetí typ paměti je, řekl bych, důležitý celý mozek.“

„Záludnost chorob napadajících paměť je v tom, že nemocní si třeba přesně vybaví, co se dělo před dvaceti lety, ale nevědí, co bylo před chvílí. A to je alarmující. V takovou chvíli by měli blízcí zpozornět. Navíc s progresí Alzheimerovy nemoci časem vyhasíná i paměť dlouhodobá,“ říká Bartoš.

Obecně se má za to, že do tří let si nikdo nic nepamatuje. Naopak o malých dětech a školáčcích se říká, že jsou jako houby a zapamatují si vše, co kolem nich jen proběhne.

Mozek není dokonalý, trik je v paměťových technikách. Jednu vás naučíme
Zdraví

Mozek se vyvíjí do osmnácti
„Jak funguje či nefunguje paměť u miminek, nevíme. Souvisí to se zráním mozku, který se vyvíjí do puberty, kdy prochází velkou přestavbou, a vývoj vrcholí zhruba v osmnácti letech,“ vysvětluje specialista.

„Děti jsou tak vnímavé, protože se přirozeně snaží adaptovat. Co nejrychleji získat co nejvíce poznatků, které budou využívat celý život. Je tomu tak i u zvířat. Navíc dítě má proti dospělým vynikající pozornost nevyrušovanou starostmi, povinnostmi, vztahy,“ dodává Bartoš.

Kromě úrazu může paměť poškodit degenerativní onemocnění typu Alzheimerovy choroby, cévní mozkové příhody, záněty mozku, nádor, toxické látky (alkohol a drogy), autoimunitní choroby nebo endokrinní onemocnění – poruchy štítné žlázy.
Dospělí svou pozornost podle lékaře velmi často vyčerpávají přilepením na své digitální přístroje, kde se soustavně něco mění. A to si vybere svou daň v reálném životě.

Ani nemusíme zestárnout a stejně nás paměť opustí. „Může se to stát následkem úrazu, kdy při otřesu mozku dojde k výpadku krátkodobé paměti, ale je-li otřes velký, může dojít ke zhmoždění mozkové tkáně a paměť postižený ztratí natrvalo,“ upozorňuje Bartoš.

Naše paměť může trpět, pokud provozujeme nekvalitní život. Jsme dlouhodobě pod rodinnou nebo pracovní zátěží. Současně se snažíme vyřešit všechny úkoly. Úzkosti a deprese rovněž zhoršují schopnost soustředit se, a tím i paměť.

Výpadky jsou normální
Pokud bez zjevné zdravotní příčiny občas něco zapomeneme, není důvod k panice. „V průběhu stárnutí je přirozené, že paměť slábne. Není třeba se toho děsit. Výpadky paměti určitého charakteru a stupně jsou normální součástí našeho života. Paměť nikomu nefunguje na sto procent. Občasné zapomínání informací je běžné. Pokud si danou informaci neopakujeme, stává se nepotřebná a její stopa vyhasíná,“ uklidňuje neurolog.

Zpozornět bychom podle Aleše Bartoše měli v okamžiku, kdy si sami uvědomíme nebo si u blízkých všimneme varovných signálů. „Ve chvíli, kdy se výpadky paměti opakují. Přibývá jich. Narušují běžný život, kdy člověk zapomene jít k lékaři, na schůzku, nebo zapomněl, že nakoupil, nakupuje znovu a doma vrší stejné potraviny. Když náš blízký opakuje stejné informace stále dokola. Nebo když pokládá stejné otázky, například se ztrácí v čase a ptá se, jaký je vlastně den,“ vyjmenovává alarmující situace.

Vyšetření paměti lze absolvovat u praktického lékaře, neurologa, psychiatra či geriatra. Nechat si otestovat paměť můžete i certifikovanými lékárníky po celé ČR nebo ji sami prozkoušet testem, který najdete na webu ministerstva zdravotnictví.
U pacientů s demencí je poměrně častým jevem také anosognózie, tedy nedostatek náhledu na vlastní nemoc. „Pacienti se domnívají, že všechno zvládají, a tvrdí to i okolí, takže budí falešný dojem přetrvávajících schopností z minulosti. Klamou tím sebe i okolí. Dalo by se říci, že zapomenou, že zapomínají,“ doplňuje neurolog.

V rámci prevence a péče o paměť je podle specialisty zásadní důsledně léčit ostatní nemoci a jejich příznaky. „Léčit hypertenzi, cukrovku, obezitu, abstinovat, nekouřit, hlídat si tuky,“ radí neurolog. Dále doporučuje: „Paměť významně zlepšuje jakýkoli pohyb – rychlá chůze, plavání, jízda na kole, tanec. Pohyb zvětšuje velikost hipokampu, tudíž zlepšuje fungování paměti. A určitě bych doporučil hrát pexeso, to je výborné pro prarodiče i vnoučata,“ dodává neurolog.

Včera
Demence jako pojem existuje již od starověku. Řecký lékař Hippokrates (5. stol. př. n. l.) popisoval mentální úpadek ve stáří. První pokusy o systematické studium demence se objevily v 19. století.

V roce 1906 německý lékař Alois Alzheimer poprvé popsal specifický případ pacientky se silnými poruchami paměti, které provedl pitvu a objevil neobvyklé patologické změny na mozku, které se staly základem pro pozdější diagnostiku Alzheimerovy choroby.

„Obecně lze říci, že poruchu paměti naši předkové ovšem společensky vnímali jako přirozenou součást stárnutí. Ne jako nemoc. Až dokud nedošlo na poruchy chování. Navíc lidé se hodně pohybovali, a to především na čerstvém vzduchu, tak se ke své paměti chovali, jak nejlépe mohli,“ míní lékař.

Ve stejném roce jako Alzheimer prováděl histologická porovnání mozku i neuropatolog Oskar Fischer v Praze. Nálezy a poruchy vedoucí k demenci popsal nezávisle na mnichovském kolegovi, a svá pozorování doložil dokonce na větším počtu případů. Uznání se nedočkal. Mnichovská klinika byla věhlasnější a Fischer byl Žid.
Dnes
Výskyt demence v populaci roste přirozeně spolu s prodlužující se délkou života, a proto dnes představuje závažný zdravotní problém. Celkový počet lidí s demencí v Česku byl v roce 2022 odhadován na 165 tisíc, z toho 113 tisíc žen. Ovšem protože stanovit správnou diagnózu je obtížné, odhaduje se, že ji u nás zná pouze 20 až 30 procent nemocných demencí.

„V současnosti léčíme dle příčin, tedy způsobuje-li potíže s pamětí nádor, úraz, deprese, zaměřují se specialisté na to. U neurodegenerativních nemocí a Alzheimerovy choroby se léčí pacienti u časných i v pozdějších stadiích kognitivy (léky podporujícími kognitivní funkce – paměť, pozornost, myšlení a učení), které, jednoduše řečeno, zlepšují přenos mezi dvěma nervovými buňkami,“ popsal neurolog.

Zítra
„Chystanou novinkou je biologická léčba. Jde o dva přípravky schválené pro USA a Evropu. Jejich příchod se očekává do jednoho roku. Nicméně budou určeny jen pro výběrovou skupinu pacientů a půjde o nesmírně nákladnou léčbu, která vyjde ročně až na milion korun,“ prozrazuje specialista. Za další novinkou, která by mohla prospět včasným záchytem poruch paměti, stojí sám Aleš Bartoš se svým týmem, který aktuálně vyvíjí aplikaci do počítačů a tabletů.

„Cílem je, aby aplikace dokázala vyšetřit paměť a řeč sama, doma, během deseti minut. Vyhodnocování bude provádět umělá inteligence. Nyní jsme ve fázi sběru dat. Čím více lidí se touto aplikací vyšetří, tím lépe se AI naučí, kdo má normální paměť a řeč a kdo ji má oslabenou a měl by navštívit lékaře. Proto bych rád pozval čtenáře, aby se našeho výzkumu ve FN Královské Vinohrady v Praze zúčastnili,“ vybízí přední český neurolog.

Prestižního výzkumu se mohou zúčastnit lidé nad 45 let, bez potíží s pamětí, bez výskytu demence nebo Alzheimerovy nemoci v rodině, s dobrou češtinou. Čeká je hodinové testování paměti a za tři měsíce hodinové vyšetření počítačem a odborníkem.
Odměnou je pomoc vědě a 500 korun. Zájemci se mohou přihlásit na www.abadeco.cz.

Stáňa Seďová Novinky.cz