Počet spermií u mužů klesá takovou rychlostí, že v roce 2050 možná nebude existovat plodný muž, tvrdí lékař

Františkovy Lázně jsou známé svými unikátními slatinnými procedurami, které pomáhají nejen při léčbě pohybového aparátu, ale také při gynekologických problémech a neplodnosti. Jaké možnosti nabízí lázeňská léčba v této oblasti a jaký vliv má na reprodukční zdraví žen? O tom jsme hovořili s MUDr. Robertem Michaličem, vedoucím lékařem Lázeňské Kliniky ve společnosti Františkovy Lázně AQUAFORUM a.s.

MUDr. Robert Michalič říká: „Základní indikační skupinu, která se léčí ve Františkových lázních, tvoří gynekologické obtíže. Mezi ně patří různé problémy spojené se sterilitou i fertilitou. To znamená, že pokud žena opakovaně potratí, může být příčinou sterilita. Do této skupiny spadají také stavy po zánětech či po gynekologických operacích."

Léčba neplodnosti se neustále vyvíjí, ale podle MUDr. Michaliče stále existují případy, kdy moderní medicína selhává: „Pokud jde o léčbu neplodnosti, někteří se domnívali, že s rozvojem reprodukční medicíny nebudeme mít ženám co nabídnout. Přesto stále přicházejí pacientky, kterým moderní medicína nedokázala pomoci, a u nás pak dosahují úspěchů."

V souvislosti s tím upozorňuje na historické studie: „Ukazuje se, že již dříve provedené studie, například profesora Aschheima a Holbeina v Berlíně a Mnichově, potvrzují pozitivní vliv slatinné léčby na funkci vaječníků. Slatina podporuje dozrávání vajíček a zvyšuje tloušťku endometria, což je zásadní při transferu embrya. Pokud není dostatečně silné (alespoň 8–12 mm), embryo se nemůže správně uhnízdit."

Zdůrazňuje také důležitost komplexní péče: „Slatina pomáhá hojit tkáně, využívají se také vaginální irigace, gynekologický plyn, akupunktura a další metody. Jde o komplexní léčbu, která zahrnuje i psychologickou podporu, protože neplodnost může mít psychogenní příčiny. U psychosomatických onemocnění, včetně těch onkologických, hraje stres významnou roli. Ženské tělo reaguje na dlouhodobý stres vylučováním kortizolu a adrenalinu, což negativně ovlivňuje reprodukční funkce."

MUDr. Michalič uvádí konkrétní případy, kdy stres hrál klíčovou roli v neplodnosti: „Často se setkáváme s případy, kdy pár dlouhá léta usiluje o dítě, podstoupí různé léčebné metody, ale bez úspěchu. Pak se rozhodnou situaci přijmout, uklidní se, požádají o adopci – a najednou žena otěhotní přirozeně. Existuje mnoho takových příběhů. Stres je totiž jedním z hlavních faktorů neplodnosti. Když žena žije v neustálém napětí, například kvůli tomu, že se dlouhodobě nedaří početí, může se její tělo dostat do režimu, kdy těhotenství není možné."

Zmiňuje i konkrétní příběh pacientky: „Například jedna pacientka žila několik let se svým manželem u jeho rodičů, což jí způsobovalo značný stres. Po šesti letech se rozhodla manžela opustit. O dva roky později mi napsala, že už má dítě – s jiným partnerem, který jí poskytl klidné zázemí. Další žena, která nikdy předtím neotěhotněla, zjistila, že je těhotná pouhé tři dny po pobytu v lázních."

Dalším problémem je podle MUDr. Michaliče mužská neplodnost: „Často se hledá příčina neplodnosti u ženy, ale mužská neplodnost je dnes stejně závažný problém. Spermie jsou méně pohyblivé, jejich počet klesá a čím dál častěji se objevují morfologické abnormality. Některé studie ukazují, že za posledních 20 let se počet spermií u mužů snížil o 80 %. Tento trend je alarmující, protože tímto tempem by v roce 2050 neexistoval žádný plodný muž. Mezi možné příčiny patří všudypřítomné plasty obsahující ftaláty, které ovlivňují hormonální rovnováhu, nevhodná strava plná chemických přísad nebo sedavý způsob života."

MUDr. Michalič vysvětluje i biologické souvislosti: „Spermie se správně tvoří pouze při teplotě o 4 °C nižší, než je teplota těla. Pokud muž tráví celé dny sezením, například v autě nebo u počítače, jejich produkce je narušena. Dříve se říkalo, že kluci, kteří často jezdí na kole, mohou mít problém s plodností – dnes už je problém daleko rozsáhlejší."

Dalším faktorem je věk ženy: „Biologické hodiny jsou neúprosné, a přestože se dnes běžně odkládá mateřství na pozdější věk, příroda se změnit nedá. Po 35. roce začíná výrazně klesat ovariální rezerva, tedy počet vajíček, a po 40. roce jsou šance na přirozené početí minimální. V některých případech je pak nutné využít darovaná vajíčka."

Také upozorňuje na rizika umělého oplodnění: „Každý transfer je obrovská hormonální zátěž. První věc, která se dělá, je aplikace folikuly stimulujícího hormonu (FSH), aby se stimulovala ovária a získalo co nejvíce vajíček. Jenže jeden z problémů je přestimulace. Ovaria má každý omezeně. A pak se stává, že dlouho nemohou fungovat normálně, protože jsou přetížená."

Zdůrazňuje také další zdravotní rizika: „Existují prokazatelné studie, které ukazují vyšší výskyt některých typů rakoviny po stimulacích. To ženám nikdo neřekne, to si musí najít samy. Dalším negativním faktorem je výrazný nárůst hmotnosti po hormonech, někdy 20-30 kilo. Není to jednoduché. Možná je to rychlejší, ale rozhodně ne pohodlné. Kdo tím prošel, ví, že to není snadné."

Dodává, že hormonální léčba může být fyzicky i psychicky náročná: „Pokud se nepodaří otěhotnět při čerstvém transferu a zůstávají zmražená embrya, pak je to jednodušší – následují jen kryotransfery. Ale pokud bylo málo vajíček a povede se jen jedno, pak žena musí znovu podstoupit celý hormonální cyklus, což znamená další riziko hyperstimulačního syndromu a jiné vedlejší účinky. Není to nic jednoduchého. Pak si musí píchat progesteron pro podporu uhnízdění embrya. Pokud má žena poruchu srážlivosti, tak si měsíc musí píchat i léky na ředění krve. Takže z mého pohledu to rozhodně není snadná cesta."

„V rámci gynekologických procedur využíváme nejen slatinné koupele a vaginální irigace, ale také tampony napuštěné slatinou, které pomáhají regeneraci tkání. Důležitá je komplexní péče včetně psychologické podpory. Spolupracujeme i s centry reprodukční medicíny na studiích zaměřených na případy opakovaných neúspěšných embryotransferů. I když je embryo kvalitní, endometrium ideálně připravené a žena zdravá, někdy se implantace stále nedaří. To naznačuje, že proces řízený mozkem hraje ještě větší roli, než jsme si dosud mysleli. My nejsme proti umělým oplodněním, dělají, co mohou, ale oni nás berou trochu jako konkurenci. Přitom existují stovky případů, které ukazují, že naše metody mají smysl. Celý problém je multifaktoriální. Není to jen o vajíčku a spermii. V našem těle je něco víc, co rozhoduje," uzavírá doktor.

f4085466041db-doktoir.jpgMUDr. Robert Michalič

Zkušený lékař s atestacemi z vnitřního lékařství a rehabilitační a fyzikální medicíny. Po absolvování všeobecného lékařství na VLVDÚ JEP v Hradci Králové v roce 1990 získal bohaté zkušenosti v lázeňské medicíně, rehabilitaci a fyzikální terapii. Působil jako lékař na interním a onkologickém oddělení, později jako lázeňský lékař a vedoucí léčebného úseku v Konstantinových a Františkových Lázních. Od roku 2014 zastává pozici vedoucího lékaře Lázeňské Kliniky ve společnosti Františkovy Lázně AQUAFORUM a.s., kde se věnuje léčbě pohybového aparátu, gynekologických onemocnění i neplodnosti. Kromě klinické praxe se dlouhodobě věnuje výzkumu a přednáškové činnosti, zejména v oblasti lázeňské léčby ženských nemocí a vlivu balneoterapie na plodnost. Publikoval řadu odborných studií a přednášel na mezinárodních konferencích. Jeho práce na retrospektivní studii o vlivu lázeňské léčby na ženskou neplodnost byla prezentována na IVF Meetingu v Praze a publikována v německém odborném časopise LUCINA. Aktivně se podílí na tvorbě legislativních změn v oblasti lázeňské rehabilitace a spolupracuje s Ministerstvem zdravotnictví ČR na inovacích v lázeňské péči.

Zdroj: Autorský článek

ŽENA - IN