Problém pro české školství. Nemalá část učitelů chce odejít

Mnohé školy se už dnes potýkají s nedostatkem kvalitních kantorů. A brzy může být ještě hůř. Z expertní analýzy Národního institutu SYRI, jejíž výsledky mají Finanční a ekonomické informace (faei.cz) k dispozici, totiž vyplývá, že svou profesi chce opustit více než 13 procent učitelů.

Důvody, proč chce nemalá část kantorů opustit svou profesi a věnovat se jinému oboru, jsou odlišné u mladých učitelů a u jejich kolegů, kteří už vyhlížejí konec své dlouholeté kariéry. Zatímco u mladých hraje stěžejní roli nízký plat, u starších učitelů rozhodují jiné faktory.

Podle autorek analýzy – Jany Strakové a Jaroslavy Simonové – je pro udržení kantorů důležité nejen jejich finanční ohodnocení, ale rovněž složení studentského sboru, pedagogické vedení nebo to, nakolik je škola inovativní a myslí na budoucnost.

Tolik diskutovaný plat sice v posledních třech letech rostl v průměru u pedagogů rychleji než u ostatních profesí, ale na výplatní pásce to poznali především kantoři ve vyšším věku. Učitelé starší 55 let totiž dostávají o 25 procent více peněz než ti, kterým ještě nebylo pětatřicet.

„Česká vzdělávací politika by se proto měla zaměřit nejen na obecné zvyšování platů učitelů, ale také na úpravu těchto nárůstů v průběhu pedagogické kariéry. Nástupní plat může být důležitý pro udržení mladých v profesi, zatímco v pozdějších fázích jejich kariéry ovlivňují rozhodnutí jiné faktory,“ upozornila Straková.

Nezastupitelná role ředitele

Vědkyně SYRI ve své studii, kterou publikoval prestižní International Journal of Educational Management, poukázaly na důležitost kvalitního vedení školního zařízení s jasnou a přesvědčivou vizí. „Ve školách, kde ředitel podporuje své učitele a stará se o jejich profesní rozvoj, mají učitelé větší tendenci setrvávat než tam, kde vedení tuto funkci nevykonává,“ konstatovala Jana Straková.

Od kvalitního ředitele se odvíjí spokojenost učitelského sboru, což se projevuje mimo jiné tím, jak pedagogové vnímají své povolání. V tom je ale problém, protože český vzdělávací systém se vyznačuje nebývale vysokou mírou autonomie škol.

To pak má za následek, že ředitelům kvůli administrativě a dalším povinnostem zbývá na vedení vzdělávání jen málo času, a v mnoha případech to ani nepovažují za svůj primární úkol.

„Důležitost leadershipu pro udržení učitelů v profesi je klíčová pro změnu pohledu na roli ředitele. To se jasně ukázalo v době pandemie covid 19. Učitelé, kteří cítili podporu vedení školy, byli se svou prací spokojenější a méně často opouštěli profesi,“ uvedla Straková.

Inovativní škola je ve výhodě

Záměr odejít je také vyšší ve školách s vyšším nedostatkem vybavení a v zařízeních, kde jsou inovace na nízké úrovni. „Čím méně inovativní, a tím pádem rigidnější škola je, tím vyšší je tendence k odchodu z profese,“ konstatovala Jana Straková z Národního institut SYRI.

Dodala, že se to týká zejména mladší části pedagogického sboru. Starší učitelé naproti tomu mají tendenci opouštět profesi u škol s nedostatečným pedagogickým vedením.

Vědkyně vycházely při tvorbě své analýzy z dat shromážděných ve výzkumu českých učitelů z roku 2021 v rámci projektu Důvody nenastoupení absolventů pedagogických fakult do profese učitele a z dalších podkladů.

Podle vyjádření programového ředitele společnosti EDUin Miroslava Hřebeckého a předsedy Asociace pedagogických pracovníků Marka Adlera pro web ČTK České noviny může za nedostatek kvalifikovaných učitelů především stárnutí učitelského sboru i nedostatek absolventů. Adler uvedl, že narůstá podíl nekvalifikovaných učitelů. A dodal, že v regionálním školství chybí asi 15 tisíc kantorů.

„Rostoucí nedostatek kvalifikovaných učitelů, který trápí vedení škol i rodiče žáků, je přímým důsledkem nevhodně nastaveného systému financování regionálního školství,“ uvedl nedávno na síti X ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Dodal, že v českých školách každoročně vznikají tisíce nových učitelských úvazků.

„Výrazně více, než kolik jsou schopni obsadit čerství absolventi z fakult. Proto jsme omezili PHmax, abychom zpomalili růst počtu učitelských míst, což státu umožní zlepšit podporu a odměňování učitelů na existujících pozicích,“ doplnil ministr Bek.

Sedmiprocentní nárůst

Od ledna se tarifní platy pedagogických pracovníků navýší o sedm procent, jak se dohodlo ministerstvo školství a školské odbory, uvedl ministr Bek v tiskové zprávě.

„Vládě jsem navrhl navýšení tarifů pro pedagogické pracovníky o sedm procent ve všech třídách a platových stupních. Tento výsledek vyjednávání s odbory umožní citelný nárůst tarifů, ale zároveň bude ponechána dostatečná částka na výkonnostní odměňování ředitelů škol,“ uvedl ministr.

Zároveň přesnil, že zvýšení tarifů o sedm procent znamená úpravu poměru mezi tarifní a netarifní složkou tak, že na netarifní složky platu zůstane více než 20 procent prostředků, což předpokládá i programové prohlášení vlády.

„Tak, jak byl koncipován státní rozpočet, a tak jak se z našeho pohledu z velké části naplňuje vládní prohlášení, shodli jsme se na tom, že to je solidní kompromis. Jsme rádi, že se asi po dvou letech zvedají tarify a že se nějakým způsobem kompenzuje inflace a propad reálných platů,“ sdělil předseda školských odborů František Dobšík.

Pavel Baroch faei.cz