Problematika současných mezinárodních vztahů. Význam mezinárodních organizací. Úloha velmocí. Způsoby řešení mezinárodních sporů. Mezinárodní právo.

Problematika současných mezinárodních vztahů. Význam mezinárodních organizací. Úloha velmocí. Způsoby řešení mezinárodních sporů. Mezinárodní právo.

Problematika současných mezinárodních vztahů
- věda o mezinárodních vztazích – samostatná disciplína od poč. 20. stol.
- hledá co nejlepší prostředky k organizaci vztahů mezi subjekty mezinárodního práva (vlády, občané cizích států, nadnárodními společnostmi a organizacemi na vládní i nevládní úrovni) a mezi ekonomikami více států
- spojitost s dalšími vědními disciplínami (mezinárodní právo, světová ekonomie, politologie, …)
- hlavní subjekty: suverénní státy
- vnitřní suverenita = moc nad vlastním územím a obyvatelstvem; nikdo nemůže zasahovat do jeho vnitropolitického chování (zásada nevměšování)
- vnější suverenita = schopnost prosadit nezávislost státu směrem navenek; všechny státy jsou si navzájem rovny (zásada svrchované rovnosti)
- proces integrace - prohlubování spolupráce mezi státy (hospodářská, politická, právní, bezpečnostní, …), cíl: vyšší stabilita a prosperita zemí
- státy si buď zachovají suverenitu (např. OSN) nebo se části suverenity vzdají ve prospěch celku (např. EU)
- chování států v mezinárodní politice:
- izolace = stát nekomunikuje s vnějším světem, snaží se o soběstačnost
- neutralita = stát během války nepomáhá ostatním (Belgie za světových válek); jinak udržuje diplomatické a obchodní styky s ostatními státy; není člen obranných ani útočných seskupení
- neutralizace = neutralita garantovaná státu velmocemi (Švýcarsko)
- koalice = stát spolupracuje s ostatními a snaží se s jejich pomocí dosahovat svých cílů
- problémy v mezinárodních vztazích:
- v rámci integrací (EU – problém s řeckou ekonomikou = ostatní doplácejí)
- spory o území
- snahy o odtržení, občanské války (V Timor, Taiwan, Katalánsko, Baskicko)
- politické a ideologické spory (Izrael x Palestina - pásmo Gazy, S x J Korea)
- etnické problémy (Afrika – mnoho kmenů, umělé hranice, nestabilní režimy)
- spory o ropu (Irák)
- 2 základní formy vztahů:
- na základě smluv a dohod - přesně formulované základy pro mezinárodní spolupráci; více fixní, dále se nerozvíjí, bilaterální (2 státy) nebo multilaterální (více států)
- mezinárodní organizace
Význam mezinárodních organizací
- první pokusy o vytváření organizací na poč. 19. stol. (např. Svatá aliance – vznik r. 1815; Rakousko, Rusko a Prusko; cílem potlačení revolucí a boj proti liberálům a republikánům)
- rozvoj až ke konci 19. století
- činnost usnadněna moderními komunikačními technologiemi
- stále provázanější světový obchod + snaha prosadit politické zájmy (např. dodržování lidských práv) + snaha eliminovat globální rizika plynoucí z pokroku (oteplování)
- snaha prosadit svou vůli x zřeknutí se části práv ve prospěch celku (společné orgány)
- ratifikace = závazné potvrzení platnosti dokumentu; forma ratifikace dána ústavou
- součástí ratifikace může být referendum (lidové hlasování)
- členství v organizaci musí být v souladu s právní úpravou státu a schválené příslušnými orgány státu (např. schváleno vládou a ratifikováno zákonodárným sborem a hlavou státu)
- dle velikosti: regionální x globální
- státy, které se nechtějí podílet, riskují mezinárodní izolaci
Úloha velmocí
- velmoci = státy s velkým vlivem, dnes především označení členských států Rady bezpečnosti OSN
- důležitý je právě jejich vliv – mohou jej použít v dobrém (vynucování dodržování lidských práv, pomoc ekonomicky slabším státům, štít před společnými nepřáteli) i ve zlém (blokování dodávek surovin, hrozby, prosazování podmínek pro ostatní nevýhodných, …)
Způsoby řešení mezinárodních sporů
- především prostředky Rady bezpečnosti OSN
- rezoluce (z lat. „rozhodnutí“)
- proti členům OSN, které hrubě porušují její principy (vojenské agrese, mezinárodní násilí, utiskování občanů v nedemokratickém režimu)
- obsahuje požadavky – hl. na ukončení agresí
- embargo (ze špan. „zábrana“)
- členové OSN nesmějí vyvážet zbraně, vojenský materiál či strategické suroviny do embargovaných států = snaha omezit schopnost agrese státu
- sankce (z lat. „usnesení“)
- zákaz členům OSN obchodovat se sankcionovanými státy
- bojkot
- politická izolace státu, zákaz členství v mezinárodních organizacích (i sportovních)
- omezení nebo úplné přerušení diplomatických styků = komplikuje obchod, vědeckou spolupráci, výměnu informací a cestování
- vojenský zásah
- v krajním případě
- na přijetí rezoluce, která jej umožní, se musí shodnout všech 5 stálých členů Rady bezpečnosti OSN
- mírová mise
- je-li konflikt u konce nebo skončen; nutný souhlas všech bojujících stran
- dohlížení na mír, zákroky proti narušitelům
- pozorovatelská mise
- v oblasti napětí či konfliktu
- jen informuje – nesmí zasahovat
Mezinárodní právo
- veřejné (vztahy mezi státy) x soukromé (stát ve vztahu k cizinci, vztahy občanů různých států)
- mezinárodní soud – jen mezi státy nebo v případě válečných zločinců
- politický azyl pro lidi neprávem stíhané v jejich rodné zemi, pro uprchlíky od války (při ohrožení jejich života), pro nábožensky utlačované
- zločinci – mezinárodní dohody o jejich stíhání, případně vydávání dalším státům
- žádost o občanství jiného než rodného státu (má-li člověk ke dni podání žádosti na území ČR trvalý pobyt alespoň pět let; prokáže-li, že nabytím státního občanství ČR pozbude dosavadní státní občanství; nebyl-li v posledních pěti letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin; prokáže-li znalost českého jazyka)
- stát určuje důležitost svých zájmů a podle toho provádí svou zahraniční politiku
- bazální zájmy – musí být sledovány neustále, závisí na nich přežití státu (územní celistvost)
- zájmy omezeného rozsahu – střednědobé zájmy, jejichž naplněním vzroste síla státu, jejich nenaplnění však neznamená ohrožení existence státu (např. územní expanze)
- dlouhodobé (universalistické) zájmy – týkají se finální podoby světového systému, často jsou v přímém konfliktu se zájmy ostatních států (např. celosvětové vítězství komunismu)