Rodí se stále méně dětí. Co je za tím

Už je to prakticky jasné. Letos se narodí v Česku nejméně dětí v historii. Pokud nedojde k nečekané změně, míříme k asi 84 tisícům dětí za celý rok 2024. To je o propastných 30 tisíc dětí méně než před pěti lety.

Článek
Sešup pokračuje i v tomto roce. Porodnost dále klesá a je už tak prakticky jasné, že se rok 2024 zapíše do české historie jako ten, kdy se narodilo nejméně dětí.

Seznam Zprávy se ptaly všech českých porodnic, kolik dětí se u nich narodilo do konce listopadu, tedy za poslední měsíc, kdy se dala čísla sečíst.

Statistiky po měsících poskytlo 26 porodnic, jen u tří z nich byl počet porodů vyšší než loni.

Přitom je potřeba říct, že už loňský rok byl co do počtu narozených dětí rekordně nízký. Narodilo se jen 91 tisíc dětí, ještě před pěti lety to bylo přitom o pětinu víc – 114 tisíc.

„Stále sledujeme pokles rodiček. V letošním roce se očekává až 12procentní pokles porodů. Registrujeme i nižší počet nově příchozích těhotných pacientek do ambulancí. To znamená, že ani v příštím roce nelze očekávat zlepšení,“ uvádí primář oddělení Gynekologie a porodnictví Městské nemocnice Ostrava Marek Ožana.

Průměrně porodnice hlásí asi devítiprocentní pokles počtu porodů. Jsou ale i zařízení, kde šla čísla dolů o více než pětinu, jde například o pražský Motol, Rychnov nad Kněžnou, Karlovy Vary nebo Uherské Hradiště.

Naprostou výjimkou jsou pak porodnice, kde se počet porodů naopak o pár procent zvýšil. Šlo o Pelhřimov, Havířov a Třinec.

„V posledních letech se u nás počet porodů drží na poměrně stabilní úrovni kolem tisíce miminek ročně,“ říká mluvčí havířovské nemocnice Silvie Skotnicová.

„Tato stabilita dokládá to, že jsme se stali jednou z nejoblíbenějších porodnic v ČR a jezdí k nám rodit ženy i ze vzdálenějších koutů naší země. Musím také zmínit narůstající trend využití naší porodnice u rodiček z příhraničních oblastí Slovenska a Polska,“ dodává s tím, že do čísel promlouvají i další faktory.

Trend je tak jasný a pár světlých výjimek s tím nic neudělá. V Česku přichází na svět stále méně a méně dětí. Potvrzují to i nejčerstvější oficiální data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Za tři čtvrtletí letošního roku se narodilo jen 64 tisíc dětí, je tak zaděláno na zhruba 84 tisíc dětí na konci roku.

„Od ledna do září byla letos každý měsíc zaznamenána převaha zemřelých obyvatel nad živě narozenými dětmi. Populace Česka tak touto přirozenou výměnou své obyvatele soustavně ztrácela. V úhrnu za tři čtvrtě roku šlo o úbytek v rekordní výši 18,3 tisíce obyvatel,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Děti jsme měli asi dřív
Jednoduché vysvětlení tohoto poklesu neexistuje. Nicméně je třeba říct, že Česko nijak nevybočuje z toho, co zažívá poslední roky také zbytek Evropy. Naopak dosud jsme byli spíš světlou výjimkou, v Evropě byste v minulém desetiletí těžko hledali zemi, kde rostla plodnost tak jako v Česku.

Což podle demografů paradoxně mohlo přispět k dramatičtějšímu poklesu, který zažíváme poslední dva roky.

„V období let 2019 až 2021 došlo k nárůstu plodnosti, ke kterému přispěla především plodnost druhého pořadí. Což nabízí domněnku, že došlo k uspíšení plodnosti druhého pořadí, a tím pádem nemohla být realizovaná v pozdějších letech,“ popisuje jednu z možných příčin poklesu z posledních let demografka Jitka Slabá z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Zároveň doplňuje, že dochází k odkladu také plodnosti prvního pořadí. Mohlo se tedy stát, že české rodiny měly dříve druhé děti a k tomu budoucí rodiče odkládají početí prvního potomka, třeba z ekonomických důvodů. Tyto dva efekty dohromady tak patrně zapříčinily, že došlo k tak výraznému propadu narozených loni a letos.

Může se tak ukázat, že letošní rok bude skutečně výjimečný, a zůstane co do počtu dětí smutným rekordem. Na druhou stranu ale rozhodně nemůžeme počítat s tím, že bychom se vrátili ke 120 tisícům narozených dětí z let kolem roku 2009. Jak ukazuje na grafu výše predikce Českého statistického úřadu, počet narozených nejpravděpodobněji zůstane hluboko pod hranicí 100 tisíc.

Méně lidí chce děti
Velmi varujícím fenoménem navíc je, jak mladí lidé plánují, respektive spíše neplánují založení rodiny v blízkých letech. Z dat výzkumu Současná česká rodina, na kterém spolupracují vědci Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy, vyplývá, že klesá podíl mladých lidí, kteří mají v úmyslu mít v příštích třech letech dítě.

Vůbec nejvýrazněji pak u lidí, kteří jsou v horší ekonomické pozici – mají nízké příjmy nebo žijí v malých bytech. V domácnostech, kde musí vycházet s příjmem nižším než 20 tisíc na osobu, plánovalo ještě v roce 2020 43 procent lidí, že chtějí mít dítě do tří let. O dva roky později už to bylo jen 23 procent lidí.

Velkou roli hraje tristní situace na trhu s bydlením. Mladé rodiny si svůj byt v podstatě nemohou dovolit, a tak upouští se zhoršením ekonomické situace i od plánů na rodičovství. Zatímco rodinné plány u lidí žijících ve vlastním poklesly minimálně, u rodin v nájmu vidíme pád o 20 procentních bodů.

„Pro většinu lidí je zkrátka vyřešené bydlení podmínkou nutnou k tomu, aby vůbec o dítěti uvažovali. I proto třeba v našich datech vidíme, že lidé, kteří žijí v nájmu, snižovali v posledních letech své plány na děti mnohem více než lidé, kteří bydlí ‚ve vlastním‘,“ vysvětluje vedoucí výzkumu, sociolog Martin Kreidl z Masarykovy univerzity.

V české společnosti ale dochází k hlubší proměně než jen přehodnocování plánů na zakládání rodiny vzhledem k nepříznivé ekonomické situaci. Stoupá také podíl lidí, kteří prostě neplánují mít děti nikdy. Nejvíce je to patrné u vysokoškoláků.

„Celkově je to velmi hluboká změna: I kdybychom věřili, že se společenská a ekonomická situace zlepší, je nepravděpodobné, že by se porodnost zvýšila natolik, že by růst plně vykompenzoval pokles, který zažíváme od roku 2021,“ dodává Kreidl.

Česko tak musí řešit vážnou otázku. Co dělat, aby lidé zase začali alespoň uvažovat o založení rodiny.

Josef Mačí Seznam Zprávy